close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

3. kapitola- Soud

10. listopadu 2007 v 18:38 |  Dračí král- povídka od Ariet
"Proč jsi přešel k Galbatorixovi?"
"Říkám to už po několikáté. Neměl jsem jinou možnost."
"Někteří jiní lidé by byli ochotní pro své přesvědčení zemřít. A mnoho z nich to také udělalo."
"To je možné, ale já neměl a stále ještě nemám v úmyslu nechat se zabít jen proto, že to někdo považuje za ušlechtilé."
"Nikdo to nepovažuje za ušlechtilé. Ono to je ušlechtilé."
"No jasně. A čemu bych tím asi tak pomohl? Galbatorix by si stejně nakonec nějakého Jezdce našel a vy byste měli ještě menší šance, než když jsem k němu přešel já. A teď už je to snad jedno, ne? Musí se pořád diskutovat to, co už bylo, když je to v dobrém za náma? A navíc bych řekl, že jsem tomu vašemu vítězství taky docela pomohl." Tenhle ,soud' se táhl už trochu dlouho a Murtagh začínal ztrácet trpělivost. Kromě toho se ho furt ptali na to samé, jako by ho chtěli dohnat k tomu, aby se konečně k něčemu přiznal. A navíc se tu ani neobjevil Trn. Murtagh počítal s tím, že ho tady uvidí a ono nakonec nic.
"Takže ty si myslíš, že bys měl být osvobozen?" zeptal se Eragon a pozvedl obočí.
"Podle mě to není tak špatný nápad," ušklíbl se Murtagh.
"Ha ha ha," usmál se kysele jeho bratr. Pak pokynul strážím. "Odveďte ho."
Murtagh se s klidem nechal odvést zpátky do svého pokoje.Teprve tam začal přecházet jako tygr v kleci. Sice tušil, že ten soud nebude nic extra příjemného, ale rozhodně nepočítal s tím, že ten, kdo proti němu bude vystupovat nejostřeji, bude zrovna jeho bratr. Přišlo mu to trochu divný a Eragon sám se taky choval divně. Najednou mu připadal mnohem cílevědomější než ten kluk, kterého potkal u Dras - Leony. A taky krutější, pomyslel si Murtagh, zajímalo by mě, jak by zametl s Galbatorixem, pokud takhle zachází se mnou.

Druhého dne Murtagha znovu odvedli do místnosti, kde se konal soud. Hned, jak tam vstoupil, tak si všiml, že Eragon se netváří zrovna moc nadšeně. To by mohlo být dobré znamení.
"Posaď se," pokynul mu stařec, který zde plnil funkci jakéhosi neformálního oznamovatele.
Když se Murtagh posadil, znovu si prohlédl lidi v místnosti. Někteří z nich vypadali dost naštvaně. Murtagha upoutal jeden elf, očividně dost starý. Ten měl nepřítomný pohled a vypadal, že je hlavně srovnaný se svým osudem..
"Naše rada měla za úkol posoudit, jak moc závadné byly tvé přestupky."
To vím.
"Nebyl to jednoduchý úkol a několikrát se stalo, že jsme se v ničem neshodli."
To je taky celkem jasný.
"Ale nakonec jsme dospěli k řešení, o kterém můžu prohlásit, že je…zlatou střední cestou."
Jak jinak. A můžeme už nechat těch oficiálních keců? Docela rád bych věděl, jak to se mnou vlastně dopadlo.
"Tak tedy…nebude ti uložen žádný trest, který bys za opravdový trest mohl pokládat."
No super. Aspoň nějaká dobrá zpráva. Ale je tam někde to ale.
"Ale budeš muset přísahou ve starověkém jazyce slíbit, že budeš věrně sloužit novému králi, ale pokud by propadl zlu, budeš proti tomuto bezpráví bojovat. Dále slíbíš, že budeš podle nejlepší tradice Jezdců ochraňovat mír v Království a potrestáš každého, kdo by chtěl porušit jeho zákony."
To je sakra velký ale!
"Také se mistr Oromis postará o poopravení tvých mylných názorů na tradici Jezdců a jejich povinnosti. Bude ti tedy zařízen výcvik Jezdce, i když je jasné, že jsi od svého bývalého mistra ledacos pochytil."
Murtagh zachytil pohled mluvčího a zjistil, že mistr Oromis je ten elf s nepřítomným pohledem. No bezva. Takže mě ještě bude učit stařeček něco, co dávno znám.
"A tvoje mysl bude muset být občas prozkoumávána, aby se zachytily případné… myšlenky nevhodné tvého postavení," dokončil uhlazeně mluvčí. "To je vše. Pokud máš nějaké dotazy nebo námitky, myslím, že teď je ten nejvhodnější čas je pronést."
Murtaghovi jemný odstín ve starcově hlasu napověděl, že nejvhodnější by bylo neříkat vůbec nic, ale přesto se musel proti některým záměrům rady ohradit. "Nechci, aby mi kdokoli lezl do hlavy," prohlásil prostě.
"Je to nutné, aby se zabránilo dalšímu spiknutí mezi Jezdci. Ale pokud se ukáže, že naše obavy byly neoprávněné, tak by se tato povinnost časem mohla zrušit."
"Přesto nechci, aby si někdo četl moje myšlenky."
"Je to nutné," opakoval jen stařec.
"A taky se mi nezamlouvá ta přísaha. Přijde mi, že je plná protichůdných argumentů. Jak mám sloužit králi a pak se obrátit proti němu? Jak mám ochraňovat mír a přitom rozhodně ne mírně trestat prohřešky?"
"Pravda je, že ani na tomto bodu se rada zcela neshodla. Je možné, že časem by se náš názor změnil… proto tu přísahu nesložíš hned, ale teprve až bude vybrán nový král a ty osvědčíš, že opravdu nemáš žádné postraní úmysly, jak tu pořád tvrdíš." Murtagh si všiml, že mluvčí při těchto svých nepříliš jistých slovech pokukoval po Eragonovi, který se nespokojeně mračil. Ha! Můj bratříček je zase jednou proti mně.
"A ještě něco…co se stalo s Trnem? Proč tu není taky? A jinak…doufám, že už mi nikdo nebude dávat tu drogu. Je to dost nepříjemný."
"Se svým drakem se budeš moci normálně vídat. Není tu, protože rada usoudila, že prohřešky draka i Jezdce se můžou soudit najednou. A droga už ti podávána nebude. Doufáme, že už to nikdy nebude potřeba."
No jasně! Jak můžou tvrdit něco takovýho, jako že drak je to samý co Jezdec?! Trn měl na výběr ještě míň než já a oni můžou tvrdit, že je to to samý. Fakt, tady má někdo omezenou inteligenci. A že by to byl můj příbuznej? Ten, kterej by to při tom měl vědět ze všech nejlíp?!
"Takže…jestli už nic nepotřebuješ, můžeš jít."
Murtagh se postavil, ale pak se ještě zeptal: "Kde je teda Trn?"
Stařec nejistě přelétl pohledem radu. "Ehm…kdo by mohl…"
"Já ho tam dovedu," prohlásila Damíta a zvedla se ze židle.
Když vyšli z místnosti, Murtagh se na Damítu zadíval. Nemohl popřít, že se mu líbí, ale snažil se zabránit tomu, aby z toho vzniklo něco víc. Je to jen tím, že ti pomáhala! Nic víc v tom není. Nemůžeš se zamilovat do elfky, koukni se, jak to dopadlo s Eragonem.
Murtagh přidal do kroku, aby dohonil Damítu, která byla už hodný kus cesty před ním. "Nevěděl jsem, že seš taky v tý radě."
Damíta jen pokrčila rameny. "Už jsem ti říkala, že teď mám mezi elfy dost vysoké postavení. A vybrali mě tam proto, že si mysleli, že tě dost dobře znám. Ale myslím, že v tomhle ohledu jsem Eragona asi zklamala."
"Takže tě do rady vybral můj bratr?"
"Jo. Nejspíš proto, že si myslel, že půjdu proti tobě. Ale jak říkám, asi jsem ho moc nepotěšila."
"A to jsem myslel, že mě dobře znáš."
"Tebe nikdo nemůže znát dobře, Murtaghu. To prostě nejde. Trn je na nádvoří, stačí, když dál půjdeš rovně."
Murtagha mrzelo, že se s ním rozloučila tak náhle, ale pak radši pospíchal za Trnem. Všechno lepší, než bejt sám.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?

klik

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama