První kniha (i když je to jindy psáno jinak) je podle mě Čarodějův synovec.
Polly a Digory bydleli v jednom domě v Anglii. Jednou se spolu vydali půdou, že se podívají do neobydleného domu hned vedle, jenže přišli do pracovny Digoryho strýčka. Tam objevili dva zelené a dva žluté prsteny. Když už chtěli jít zpátky zastavil je Digoryho strýček a zeptal se Polly, jestli si jeden nechce zkusit a podal jí ten zelený, ale v rukavici, protože kdyby se ho dotkl zmizel by. Polly si ho navlékla na prst a zmizela neznámo kam. Digory byl naštvaný, že jí strýček ublížil, ale ten mu řekl, že ty prsteny udělal z prachu zmizelého ostrova, který mu dala jeho kmotřička víla. Digory si tedy vzal druhý zelený prsten a do kapsy 2 žluté. Objevil se v lese, kde bylo plno jezírek. Když našel Polly, tak se šli podívat do jiného jezírka, aby zjistili, kam to vede. Byli v zemi, kde našli pouze velkou řadu soch, zvoneček a paličku. Digory na ten zvoneček zazvonil a stěny chrámu, kde byly sochy se začaly sypat a probudila se jedna žena (Jadis), o které si zprvu mysleli, že je taky socha. Odešli s ní do lesa mezi světy a potom zpátky do Anglie. V Anglii způsobila zmatek, proto ji vzali Digory, Polly, Digoriho strýček zpátky do lesa mezi světy, ale bohužel s sebou vzali doškaře s koněm. Z lesa se dostali do země ničeho. Tam uslyšeli nádherný zpěv, který zrodil Slunce a celou zemi proměnil v neodolatelně krásnou. Po chvíli zjistili, že to zpívá lev. Začala se objevovat i zvířata a řeky. Když lev dozpíval hodila Jadis kouskem pouliční lampy po Digoryho strýčkovi, ta ho minula a zabodla se do země, kde po chvíli dorostla do své původní velikosti a podoby. Potom dal lev- Aslan řeč některým zvířatům. Digory se pak šel zeptat Aslana, jestli někde není něco, co by mohlo pomoct jeho velmi nemocné matce. Když se Digory vrátil a přinesl jablko nesmrtelnosti, tak Aslan řekl, že v jeho světě bude fungovat jen léčivě. Potom udělal z doškaře krále a jeho ženy královnu. Digory, Polly i strýček se vrátili zpět do Anglie. Digoryho matka se uzdravila. Ohryzek z kouzelného jablka zakopal na zahradě, kde za pár let vyrostl krásný strom, který rodil ještě krásnější jablka. Po dalších několika letech byla v Anglii vichřice, která strom porazila. Jenže Digorymu bylo stromu líto, proto z něj nechal udělat skříň (kouzelnou skříň), která jak později zjistil, vede do Narnie- zázračného světa jehož zrození viděl na vlastní oči.
