close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

rozhovor s Jenny Nowak

12. května 2008 v 17:51 |  ♠♠♠Upíři♠♠♠
Když se řekne "vampyrista", spoustě lidí se vybaví spíš "vampýr", tedy tajemná bytost s ostrými špičáky, sající lidskou krev. Ale skutečnost je trochu jiná. Rozhodla jsem se pro osvětlení daného tématu upírů a vampyrismu udělat rozhovor s někým, kdo je do této věci zasvěcen. A pak mě to napadlo! Jistě spoustě z vás něco řekne jméno Jenny Nowak. Ano, je to ta spisovatelka, jež píše knihy s upíří tématikou. Mezi její díla patří známá a výborná "Dračí krev", "Nemrtvý" a spousty dalších zajímavých knih. Její skutečné jméno je Jana Moravcová, v psaní i ve vampyrismu se skutečně vyzná a byla dokonce tak ochotná a odhalila nám alespoň z části tajemství upírů…
Spousta lidí si pod pojmem "vampyrista" představí spíše "vampýra". Můžeš to uvést na pravou míru?
Vážně? No to mi připadá trochu, jako kdyby si někdo pod pojmem filatelista představil známku… Slovem vampyrista nebo vampyrolog si hlavně novináři zvykli označovat lidi, kteří se zajímají o upíry a všechno, co s nimi souvisí, tedy o pověsti a legendy, ale také o historické spisy, doložené případy, teorie a okultní vědy. Vampyrista je tedy ten, kdo se o to zajímá, vampýr je předmětem jeho zájmu.
Všichni znají klasickou podobu upíra - bledá pleť, velké zuby sající krev, alergie na česnek a stříbro… ale jak je to podle tebe doopravdy?
Jako skoro všechno na tomhle světě, je to "doopravdy" mnohem složitější a vampýři nemusejí zdaleka být jen hmotní čili vtělení. Existují i upíři astrální, kteří vůbec nemají fyzické tělo, takže logicky ani pobledlou pleť, rozevlátou pelerínu nebo impozantní špičáky. S česnekem je to ale docela zajímavé. Názor, že je to úderný prostředek proti upírům, totiž zřejmě pramení z toho, že určité složky v něm obsažené, člověku údajně brání v dosažení hlubokého meditačního tranzu. Právě proto ho třeba nikdy nejedí buddhističtí duchovní mistři. Pokud se ale člověk nedostane do stavu "změněného vědomí", nemohou k němu logicky proniknout ani žádné nežádoucí vlivy z astrálu čili nehmotné sféry. Před astrálními upíry by tak tedy byl skutečně chráněn. Hmotného zloducha, který šplhá nevinné blondýnce na balkon, by ale nějaký česnek zastavil jenom stěží.
Může se obyčejný smrtelník v takového upíra proměnit?
Může. Ale nikdo snad nepředpokládá, že tady uveřejníme nějaký návod typu "upírem snadno a rychle".
Setkala ses už sama s nějakým upírem?
Ano, jinak bych samozřejmě nebyla tak nezvratně přesvědčená o jejich existenci. Poprvé to bylo v reinkarnační regresi, když jsem podnikla návrat do minulých životů. To vlastně podnítilo můj dlouholetý zájem a nastartovalo i mou spisovatelskou kariéru. Na základě zápisků z oné regrese začal tenkrát vznikat můj první román Nemrtvý.
Co říkáš na lidi, kteří si hrají na upíry a ubližují tím ostatním (a třeba to dojde až k vraždě)?
Lidi, kteří jsou ochotni zajít až do takových extrémů, jsou nebezpeční psychopati, ať už si hrají na cokoli, a měli by se dostat do rukou odborníkům. Stylizace do upírů je v dnešní době neuvěřitelně rozšířená, internet se všelijakými rádobyupírky školního věku jen hemží. Příčin je samozřejmě mnoho a k nejvýraznějším zřejmě patří touha vyhlížet zajímavě, budit v ostatních bázeň a obdiv, lišit se od "stáda". Málokomu však dochází, že podobným počínáním se jen zařazuje do stáda ještě hloupějšího…
Co tě vede k tomu, abys byla o existenci upírů tak přesvědčená?
Jednak, jak už jsem zmínila, osobní zkušenost; nejprve z regrese, posléze z vlastní okultní praxe. Zajímavé jsou také regresní zážitky jiných - sbírám výpovědi lidí, kteří při téhle terapii o podobných záležitostech hovoří.
Z obecného hlediska mě pak k mému přesvědčení vede fakt, že víra v upíry byla doložená u všech dávných civilizací - v antickém Řecku, ve starověkém Egyptě či Babylonii, atd. - a všude se až na drobné detaily neuvěřitelně shodovala. Všichni shodně popisují jak počínání upírů, tak obranné prostředky proti nim. Jak je to možné? Náhodou? K tomu přičtěme archeologické nálezy "upířích hřbitovů", jako byl třeba ten v Čelákovicích u Prahy, a množství písemných dokumentů datovaných od 13. do 19. století. Jistě, kronikáři si mohli vymýšlet nebo se mýlit a občas to jistě i dělali, ale že by vojenští felčaři podepsaní pod úředními dokumenty z poměrně nedávné doby nevěděli, jak vypadá skutečná mrtvola?
A teď otázka k tvým knihám - kde bereš inspiraci?
Kdybych chtěla být maximálně upřímná, musela bych odpovědět: Nevím. Skutečně totiž netuším, kde přesně se to "něco" bere. Rozhodně o námětech svých knih usilovně nepřemýšlím - sakra, o čem jen bych teď mohla psát??? - prostě mě to napadá samo. Stěžejním tématem jsou samozřejmě upíři a vampyrismus čili téma, které mě nejvíc zajímá. Pro inspiraci k historické sérii o Vladu Draculovi si jezdím samozřejmě do Rumunska, kde jsou místa, z nichž jako by středověk ještě nevyvanul. Nejnovější román s názvem Loď v písku, jehož vydání se chystá na jaro, jsem si zase přivezla v hlavě ze své cesty po Egyptě.
Jaký člověk se může stát vampyristou?
Jaký člověk? Snad každý, který má dost odvahy vzepřít se materialistickým názorům a dostatečně se to zajímá. Nemyslím, že by musel oplývat nějakými zvláštními vlastnostmi, třeba chodit od rána do večera v černém plášti nebo tak něco… Promiň, to byl vtip, ale teď vážně. V oblíbeném slaďáku mého mládí, filmu o krásné Angelice, se král Francie dotazuje hlavního hrdiny, jak se mu povedlo shromáždit tak obdivuhodnou sbírku… teď už nevím čeho, a on odpovídá: "Miluji to, sire." "A to stačí?" užasne král. No a já si myslím, že právě takhle je to se vším.
Existuje spousta mladých lidí, především dívek, které chtějí být zajímavé, a proto si hrají na upíry nebo vampyristy. Dělají ze sebe tajemné…myslíš, že to k vampyristům patří?
Myslím, že spousta pozérů patří úplně ke všemu. Nejspíš se nenajde oblast, kde by na sebe takové extrémní skupinky nestrhávaly pozornost. A touha vypadat tajemně zase patří k určitému věku, takže pokud to nedojde k dnes tak populárnímu sebeubližování případně ubližování jiným, je to normální hledání vlastního výrazu, identity a místa na slunci (tedy v případě novodobých "upírek" vlastně spíš pod úplňkem)…
Co bys vzkázala zájemcům o vampyrismus a našim čtenářům?
Používejte hlavu, nevěřte slepě všemu, co tvrdí "záhadologové", ani všemu, co hlásá věda. Sbírejte informace a přemýšlejte o nich. A nepočínejte si jako Pepíček na pískovišti. Není nic protivnějšího než plamenný obhájce názoru (jakéhokoli), který místo rozumných argumentů vykřikuje nadávky na adresu svých odpůrců.
A čtenářům? No to je přece jasné: Čtěte!
Fotka Jenny:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama