v Nottinghamu
Jessica s Gisbornem konečně dorazili do hradu. V hradu bylo nezvyklé ticho. Občas na chodbě potkali nějakého sluhu, který se Gisbornovi poklonil. Konečně dorazili před dveře šerifovi komnaty.
" Chovej se slušně," řekl chladně Gisborn
" Samo, Guyi," odpověděla Jess.
" Samo, Guyi," odpověděla Jess.
Gisborn ji chtěl za to uhodit, ale Jess byla rychlejší, než se Gisborn vyhrabal na nohy, rozrazil dveře šerif a pohlédl na Gisborna.
" Gisborne, co tady k sakru děláš?" zevřeštěl šerif.
" Obávám se, že Guy má kocovinu. Hrozně mu totiž táhne z pusy,"odpověděla Jess.
" Tak malá a tak drzá, ale budeš se hodit. Nejsi tak blbá, jak vypadáš," dobíral si ji šerif.
" Kéž bych mohla totéž říct i o vás," odpověděla s úsměvem Jess.
" Obávám se, že Guy má kocovinu. Hrozně mu totiž táhne z pusy,"odpověděla Jess.
" Tak malá a tak drzá, ale budeš se hodit. Nejsi tak blbá, jak vypadáš," dobíral si ji šerif.
" Kéž bych mohla totéž říct i o vás," odpověděla s úsměvem Jess.
Šerif na tohle, už nereagoval, jenom mávl rukou ať jde Gisborn pryč a naznačil, že nechce být rušen, pak pokynul Jess ať jde dovnitř.
" Tak jak se ti tu líbí?" zeptal se šerif Jess jen co vešli dovnitř.
" Mno docela dobrý, ale nebydlela bych tady, ale to je jedno...Proč jsi mě chtěl vidět?" šla Jess rovnou k věci.
" Potřeboval bych novou služku, ale jak se tak na tebe dívám, tak bys posloužila i jinak...."usmál se šerif.
" Tak na to zapomeň šerífku." odpověděla sladce a štápla šerifa do tváře.
" Mě jen tak nerozhodíš a kdyby jsi přijala určité podmínky, tak by ses tady měla jako v bavlnce."
" Mno docela dobrý, ale nebydlela bych tady, ale to je jedno...Proč jsi mě chtěl vidět?" šla Jess rovnou k věci.
" Potřeboval bych novou služku, ale jak se tak na tebe dívám, tak bys posloužila i jinak...."usmál se šerif.
" Tak na to zapomeň šerífku." odpověděla sladce a štápla šerifa do tváře.
" Mě jen tak nerozhodíš a kdyby jsi přijala určité podmínky, tak by ses tady měla jako v bavlnce."
Jess se usmála. Právě přemýšlela jakou udělal šerif chybu, že nechal stráže před vchodem. Hravě šerifa přemůže a pak vyleze oknem ven.( nechtěla ho zabít, protože věděla o domluvě s princem Janem...)V duchu to už měla naplánovaný, ještě chvíli bude tlachat a pak ho jedním pohybem pošle k zemi, tak rychle, že ani nestihne vykřiknout....
" Tak co už ses rozhodla?" zetal se šerif, který viděl Jess jak přemýšlí(kdyby tak tušil nad čím)
" A v čem by přesně spočívaly mé služby?" zeptala se koketně.
" Pojď sem!" poročil šerif a sednul si na stůl a úkáz vedle sebe.
" A v čem by přesně spočívaly mé služby?" zeptala se koketně.
" Pojď sem!" poročil šerif a sednul si na stůl a úkáz vedle sebe.
Jess k němu pomale šla, sedla si vedle něho. Šerif chtěl něco říct, ale už to nestihl. Jess ho udeřila někam do krku a šerif se najednou sesunul k zemi...
"Ty jsi, ale pako!" říkala Jess nahlas, i když věděla, že ji šerif neslyší. Potom si vzala lano a spustila ho dolů a po něm slezla. Když tak lezla dolů, tak si všimla, že ma u sebe svůj meč i luk.Zakroutila hlavou a při tom si vduchu říkala blbci!.
Seskočila na zem. Nasadila si kapuci a pomale šla směrem do Locksley.....
Tou dobou byl už Robin u hradu a přemýšlel, jak ubohou Jessicu vysvobodit. Už to měl vše vymyšlený, ale pak ho Will zastavil a ukázal směrem k východu. A hádejte kdo tam byl?! Byla to ta chudinka Jess, kterou Gisborn unesl. Robin si něco zamumla pro sebe a šel za ní. Ostatní se přidali.
" Tak mi tě jdeme zachraňovat a ty se tady takhle promenáduješ!" přivítal ji Robin.
" Ahoj a taky tě ráda vidím a mám se dobře." odpověděla místo toho Jess.
" Co ti chtěl šerif?" vyzvídal Much a měl při tom vystrašený výraz.
" Do toho ti nic není! Ale abyste neřekli, že jsem nevděčná tak vám to povím. Šerif mě chtěl jako služku atd., ale odmítla jsem."
" Aha," odpověděl suše Robin.
" Ahoj a taky tě ráda vidím a mám se dobře." odpověděla místo toho Jess.
" Co ti chtěl šerif?" vyzvídal Much a měl při tom vystrašený výraz.
" Do toho ti nic není! Ale abyste neřekli, že jsem nevděčná tak vám to povím. Šerif mě chtěl jako služku atd., ale odmítla jsem."
" Aha," odpověděl suše Robin.
Jessica se dala zase do pohybu a všichni jak pejsci za ní. Najednou se otočila
" Ještě něco?" zeptala se ostatních, kteří do ní málem narazi.
" JO!!! Kdo jsi a odkud přicházíš?!" vyprskl John
" Jste nějaký zvědaví ne? Copak já se vás vyptávám na minulost?"
" Ne, ale to je něco jinýho!" vložil se do toho Djaq
"Ale ne vůbec není a navíc jsem si myslela, že chcete abysme se udobřili, takhle k tomu nikdy nedojde." odpověděla Jees a všechny si je změřila krásnýma hnědýma skoro černýma očima.
" To chceme, ale co když jsi zrádce?" vytasil se Robin s odpovědí.
" Dobrá odpověd Robine. Snad nejlepší jakou jsem od tebe slyšela. Ale řeknu vám odkud pocházím až bude správný čas, teď ještě ne. Kdybych to na vás teď vybafla, tak byste zdrhli."
" To je to tak hrozný, že nám to nemůžeš říct?" nedal se odbýt Much
" Ani nee, ale špatně se o tom mluví. A potřebuju vám dříve důvěřovat než vám to povím." tímto ukončila konverzaci o své osobě a dala se opět do pohybu.
" Ještě něco?" zeptala se ostatních, kteří do ní málem narazi.
" JO!!! Kdo jsi a odkud přicházíš?!" vyprskl John
" Jste nějaký zvědaví ne? Copak já se vás vyptávám na minulost?"
" Ne, ale to je něco jinýho!" vložil se do toho Djaq
"Ale ne vůbec není a navíc jsem si myslela, že chcete abysme se udobřili, takhle k tomu nikdy nedojde." odpověděla Jees a všechny si je změřila krásnýma hnědýma skoro černýma očima.
" To chceme, ale co když jsi zrádce?" vytasil se Robin s odpovědí.
" Dobrá odpověd Robine. Snad nejlepší jakou jsem od tebe slyšela. Ale řeknu vám odkud pocházím až bude správný čas, teď ještě ne. Kdybych to na vás teď vybafla, tak byste zdrhli."
" To je to tak hrozný, že nám to nemůžeš říct?" nedal se odbýt Much
" Ani nee, ale špatně se o tom mluví. A potřebuju vám dříve důvěřovat než vám to povím." tímto ukončila konverzaci o své osobě a dala se opět do pohybu.
" Kam jdeš? chtěl vědět Robin.
" Jdu na strom přemýšlet a u toho budu na vojáky co stojí před Locksley střílet kaštany." usmála se Jess.
" Jdu na strom přemýšlet a u toho budu na vojáky co stojí před Locksley střílet kaštany." usmála se Jess.
Tomu se všichni usmáli, ale šli vlastní cestou. Chvíli se toolali po Nottinghamu, ale pak se šli najíst. Naštěstí niko neměl špatnou náladu, tak k hádkám nedošlo.
Jen, co vyšli z Nottinghamu, tak se šerif probral na zemi. " Giborne, ti tvoji blbci ji nechali utéct, okamžitě ji chyť!!!!!!!!!" vřískal šerif.
Jessica už byla v Sherwoodu. Hledala místo, kde by si odpočinula po jídle. Zašla hodně daleko do lesa, kde nikdo nebyl. Vylezla si na strom. Jess ráda sedávala na stromech a dívala se na lidí pod ním. Připomínalo jí to staré časy, kdy byla zbojníkem, tak jako Robin. Bohatým brala a chudým dávala, ale tyhle časy jsou pryč. Ani nevěděla, že pláče, až když slzy dopadli na ruku. Teď když tak seděla na stromě, připadala si sama. Jediná osoba, kterou milovala bala mrtvá. Někdy Jessicu napadlo, že kdyby nebyla takový srab a postavila se otci, možná by ještě její matka žila....,ale co se stalo stalo se. Víc vzpomínala na Svatou Zemi. Pamatuje si to jako včera, tu krev co všude byla, lidi který házeli po tuctech do hrobu, křik, jak lidi volali o pomoc v poslední hodince, ale nikdo se k nim nemohl dostat. Někteří křičeli do noci, pak pochopili, že je nikdo nezachrání, tak prosili boha o pomoc, ale ráno byli všichni mrtvý... Jess zakroutila hlavou na takové věci nesmí myslet..... Teď mám poslání! říkala si v duchu. Dala jsem slib a ten taky dodržím!....
P.S.: Tak po dlouhé době new kapitolka=oD doufám, že se vám líbí...


líbý