.......pokračování .........
Šokovaně jsem zíral na shromáždění, které stálo přímo podemnou.
Spousta krásných ženských, černovlásky, blondýny, brunety, zrzky i s ohnivými vlasy, jak na nějaké přehlídce, které si mě zvědavě prohlížely a nadšeně povykovaly. Opodál stálo pár mužů, nezdálo se ale, že by o dění, tedy o mně, jevili nějaký zájem. Zato ženy vykřikovaly čím dál hlasitěji a sem tam jsem zaslechl slova jako: " Berem! Fešák! Joooo!"

"Co to má znamenat?" Chtěl jsem zakřičet do toho absurdního výjevu, ale nemohl jsem překvapením a jistou úzkostnou předtuchou ze sebe vydat ani hlásku, a i kdybych mohl, pochybuju, že by mě bylo v té vřavě vůbec slyšet. "Asi jsem už usnul a tohle je nějakej šílenej sen, a já se brzo vzbudim" zadoufal jsem. Z toho mě ovšem tvrdě vytrhnul náraz, když se z ničeho nic pouta rozevřela a já spadl obličejem přímo na nějakou pohovku, kterou jsem před tím nezaregistroval. Ihned mi došlo, že opravdu nesním. Rychle jsem se posadil, ale to už mě ženy obklopily a začaly se mě dotýkat a stahovat ze mě košili. Krásně se na mě přitom usmívaly. V mých snech mi to vždycky přišlo jako nádherná představa, tolik krásných dívek a žen, ale tváří v tvář skutečnosti… mě to spíš vylekalo.
Už bych se býval málem usmál taky, když mi náhle došlo, že ten úsměv nebude asi zas tak moc přátelský, jelikož jim z krásných rudých rtů začaly vylézat dlouhé bílé tesáky. Polilo mě horko a vzápětí studený pot. Upíři !
"Proboha co se to děje?" Nevěřícně jsem zatřásl hlavou abych se trochu vzpamatoval. Pocit děsu mě začínal proti mé vůli zaplavovat. Srdce mi tlouklo až v krku a zrychleně jsem dýchal, a při tom měl zároveň pocit že se dusím.
"Nesmím ztratit soudnost a sebeovládání", opakoval jsem si v duchu.
Nějaká plavovláska mě šimrala vlasama na rameni. Nikdy mě nenapadlo, že i blondýnky by mohli být upírkama.
Pak si všimly mého tetování na rameni. Měl jsem tam vytetován symbol věčného koloběhu života, hada který se kouše do ocasu. Souhlasně vydechly." Tak to se ti bude s námi líbit, když máš rád takovýhle kérky", zašeptala mi jedna do ucha. Přeběhl mi mráz po zádech, ale příjemným vzrušením to teda nebylo.
Vzápětí se mi jedna jemně zakousla do ramene, druhá do boku, další do hrudníku… ani nevím kolik jich bylo.Byl jsem jako paralyzován a vůbec jsem se nezmohl na nějaký odpor, takže za chvíli jsem měl o pár zvláštních ornamentů na těle víc. Bylo to ale tetování barevné, bylo stvořeno z mé krve !
V tom přistoupila neobyčejně krásná tmavovláska s jiskřivýma, modrozelenýma očima. Upírky začaly ode mě a od ní uctivě a zároveň zklamaně ustupovat.
Nebýt skutečnosti, že jí z krásných, už na pohled hebkých rtů vykukovaly bílé špičáky, byla by přesně podle mých snů. Zhypnotizovaně jsem na ní hleděl.
Naklonila se ke mně, pramen černých vlasů jí lehce sklouzl do čela, a toužebně pronesla:
"Dlouho jsem na tebe čekala" , a zajela zoubky do mé napětím naběhlé tepny na krku.
Nevím, jak dlouho vychutnávala mou krev, protože jsem začal být oblouzněný a malátný jak po nějaké droze. Ztratil jsem pojem o čase a vnímal jen její vůni a zvláštně krásný pocit mravenčení na krku, který se rozléval do celého mého těla. …A pak už nic….

Druhý den jsem se probudil na měkké posteli. Posadil jsem se a podíval se vlevo. Ležela tam ona krásná tmavovláska. Srdce mi poskočilo až do krku!
Pohladil jsem ji s láskou po tváři, usmál se na ní a z koutku úst mi vykoukla bílá špička zubu.
.....(konec)


tak to je mazec....