
Víly a jejich magie
Vývoj vílí podoby v lidském pojetí
Víly jsou bezesporu staří mýtičtí tvorové. Jejich vznik se přidčítá lidovému spojení drobné bytůstky, která označuje křehkost a krásu a motýlí křídla - symbol volnosti a krásy. Většinou podle pověstí žjí v klidných lesích a na mýtinách. Často také ve společenství s elfy. Původně si lidi pod pojmem "Víla " Vybavili malou panenku s motýlími křídly, v pozdější době se jim začala přisuzovat křídla vášek a jiných blanokřídlých tvorů. V období renesance se už víly začaly zvětšovat v lidském podvědomí do podoby ženy velikosti dítěte s velmi malými nebo žádnými křidýlky na zádech. Nakonec se ale i miniaturní kmřídla odmyslela. V baroku víly jako všechno jaksi zmohutněly a tato vize přetrvávala v lidském podvědomí ještě dlouhou dobu. Ve Victorianském období už se věřilo, pokud se tedy na víly v té době ještě vůbec věřilo, že jsou to mladé ženy s usměvavou tváří, velké stejně jako dospělé ženy. Často se jim také v rukou objevovala hůlka obdařená kouzelnou mocí, která měla lidem plnit jejich nejtajnější přání. V polovině 20. století se ale opět představa víly začala jaksi "zmenšovat" čemuš pomohla také vydatná tvorba nových knih a filmů, v níchž se autoři začali vracet k tradičnímu lidovému pojetí. Víly se v dnešní době zase objevují jako malí bytůstky s motýlími nebo mušími křídly. Různí autoři je dělí na různé kategorie a někteří používají všechny vilí podoby. Z toho můžeme usuzovat, že se dneska setkáte s téměř všemi typy víl a to jak v literatuře tak i ve filmovém zpracování.
Zvyky:
V lidové magii se věřilo, že víly ukazují hodným lidem cestu k pokladu a narozdíl od bludiček jim ukazují správnou cestu, když se ztratí v lese. Jako obětin ase jim dával med či mléko za okno nebo na kraj lesa. Hodné víly mohli být dobrými rádky němy i kmotrami nověnarozeného potomka, což se později začalo přisuzovat sudičkám. Víly tancují v lese a s toho vzniklo spojení s dalšímy stvořenímy - divoženkami. Z toho vznikla pověst o lidech utancovaných vílami - zde měli podobu přízračných, spanilých dívčin. víly byly vždy zběhlé v používání bylin a kouzelných předmětů. mezi ty nejznámější patří z lidového pojetí sušené lesní ovoce - borůvky a jiné plody, které po pozření ochránily kohokoliv před nebezpečím, jak z lesa tak i ze strany lidí. Dále se za kouzelné považovaly měsíční jahůdky_ to se promítlo i v pohádce o Krakonošovi - vzpomínáte , so se stalo s jahůdkami, které si Anča donesla? Pokud se víla zamilovala dávala svému milému květ Oxalisu - tedy tzv. zaječího zalí. Pokud s nim zhřešila, byla vyhnána a přišla o svou magii a nesmrtelnost. Tohle je spíše novější pojetí, kdysi se věřilo(Tedy ještě v době před rozšířením křesťanství), že víly mají styky s lidmy a právě jejich společní potomci jsou obdařeni velkou silou. Krom toho se těmto potomkům také říkalo "Děti lesa" takové děti se mohli volně pohybovat i po starých a zakázaných stezkách a dělat věci, které byly normálním smrtelníkům zakázány. Také kouzelné proutky, které v podvědomí oderního člověka vystřídaly kouzelné hůlky( dnes to patří především k trendům amerického filmu-všechny víly mají křidýlka, podobu hodných babiček v nejlepším věku a kouzelnou hůlku...a některé mají staky chutě na "Něco fritovaného":-)) pomocí mladého proutku dokázaly víly proměňovat lidi i předměty nebo taky oslepovat zvědavce a mámit hezké hochy. Víly neměly vždy úlohu dobrých bytostí, ale často jim byla přisuzována také něštěstí, jenž se v lese stala. Již zmíněné utancování a oslepené člověka nebyly první ani poslední nekalé činy, a ještě krom toho, že lidi proměňovaly v různé nepříliš obíbené tvory.-) Také to mohlo být způsobeno tím, že lidé si často smazávaly rozdíly mezi vílami, jezinkami, bosorkami, čarodějkami či bludičkami.

