close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

13. kapitolka

28. prosince 2008 v 12:10 | Aranel van de´Corvin |  Upíří romance
,,Neodpověděla jsi mi, proč jsi se bavila s tím zrádcem?" Zařval na mě. Vyskočil z křesla a s neuvěřitelností byl u mě na postely. Vstala jsem a přešla na druhou stranu pokoje.
,,Ty na mě žárlíš?" Vysmívala jsem se mu. V tu ránu byl u mě a držel mě pevně za předloktí.
,, Žárlit na vlastního bratra? Za koho mě máš, ale stále jsi mi neodpověděla na otázku. Tak ti ji naposledy zopakuji. PROČ JSI SE BAVILA S TÍM ZRÁDCEM?" Drtil mi ruku.
,, Au Marcusi to bolí. Pusť mi tu ruku!" Vykřikla jsem do ticha, ale Marcus jako by mě neposlouchal.
,, Nemohla jsem najít svůj pokoj a on mi poradil! To jsi chtěl slyšet? Tak jsi to slyšel a teď mě pusť prosím."

Po chvíli se mi z očí začaly řinout slzy bolesti, ale on tam jen tak stál a prudce se nadechoval a vydechoval. Až když mi začali rupat kosti v ruce, jsem ucítila takový záchvěv v druhé ruce. Byl to takový instinkt, ale tím instinktem jsem ho odhodila přes celý pokoj a s dopadem sebou vzal k zemi celou zeď. Teď jsem měla krásný výhled na rozbitou šatnu a hlavně na ležícího Marcuse.
,,Marcusi, nestalo se ti nic." Už jsem ho sbírala ze země.
,,Jak jsi to proboha udělala?" Moc jsem ho neposlouchala, protože jsem byla zaměstnaná jeho krvý na čele.

Stála jsem se mu fascinovaně dívala na tu překrásnou tekutinu, když se mnou zatřásl. Řekl mi něco jako slyšíš mě?. To jsem jedině postřehla. Byla jsem strašně hladová. Toužila jsem po jeho lahodné vůni. Vztáhla jsem k němu ruku a kousek krve jsem se mi otisklo na prst. Nepřemýšleje jsem si ho strčila do pusy a polkla jsem.


V tu ránu se ve mě rozpotal takový požár. Bylo mi na omdlení, ale chtěla jsem, alespoň ještě kapičku. Celý mozek mi hořel. Začala mě děsně pálit dáseň. Marcus mě pevně objal a šeptal mé jméno do ticha. Pomalu jsem přestávala všechno vnímat. I jeho hlas se rozplíval. Slyšela jsem jen nějaké hučení, než se se mnou zatočil svět.

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 team narniaonline team narniaonline | Web | 28. prosince 2008 v 13:52 | Reagovat

páni..to je fakt moc hezky napsaný! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama