Když máma odešla a nechala mě tu stát s mojí taškou, tak jsem vešla do svého pokoje. Pokoj byl vybaven jako zbytek hradu v octínech tmavé. Byla zde róbustní postel s černými nebesy, velikánská knihovna přecpaná knihami vedle ní malý černý gaučík a potom něco jako psací stůl se šuplíkama. Byly tu také dvoje hnědé dveře. Jedny vedly do přenádherné vkusně tmavě zařízené šatny s několika zrdcadly. Bylo tu tolik úložných prostorů, styděla jsem se když jsem pohlédla na svoji malinkatou tašku s věcmi.
Druhé dveře vedly do koupelny. Byla úplným kontrastem celého našeho sídla. Byla lehká vzdušná a zbarvena do krémové barvy. Koupelna se zkládala z velikánské masážní vany no spíše takového menšího bazénku, sprchy, záchodu a umyvadla nad kterým se tyčilo obrovské zrcadlo. Když jsem přišla blíž k tomu zrdcadlu, tak jsem zjistila, že je vyklápěcí. V prostoru za zrdcadlem byly všemožné vylepšováky na pleť, šminky, laky na nechty, různé emulze na vlasy a mnoho dalšího.
Po té dlouhé cestě jsem usoudila, že si zasloužím trošku hýčkání, tak jsem si napustila vanu. Ta vana se napouštěla minimálně hodinu, ale výsledek stál za to. Dala jsem do vany pár lístký růže, které byly v misce u vany. Svlékla jsem se z těch ušpiněných, pomačkaných kusů oblečení a vlezla si do příjemě horké vody.
Namydlila jsem se célá od haly až po paty. Minimálně dvakrát, abych ze sebe smyla událostí posledních dnů. Všechno se seběhlo nějak moc rychle. Z přemýšlení mě vytrhne šramot vrzajících dveří. Ve dveřích uvidím někoho v černém plášti.


stavaju sa aj horsie veci =) a nemusi to byt tak uplne ako to vyzera =)