Včera jsem přesvědčila Dana a Tracy, že už kvůli mně opravdu česnek jíst nemusí. Jeho štiplavá vůně-nevůně mi totiž už leze pěkně krkem. Každý den se line zápach z kuchyně, a případně i z mejch kamarádů, že už to začalo být mnohem horší než pít krev.
Dneska je pěkný vedro, a tak Dan i Tracy dostali volno, a tak se válíme v trávě na zahradě a vyprávíme si různý historky a zážitky.
"Máme návštěvu," říká Dan .
" Kde? Nikoho nevidim." Teprve za chvilku se objeví v mém zorném poli známé tváře. Robin a Alex.
"Huh," tluče mi srdce. Za nimi vidim ještě někoho, doufám, že to neni zase Mika. Ale jak se blíží, vidím, že je to nějakej kluk, ale o něco starší než Robin,..
"To je náš bratránek, slavil včera narozky, a zbyla spusta dobrot, a on navrhnul, že nás veme k sobě a můžeme to dooslavit" .
"Wow, to je super," vyskočí Tracy
." Letka už to ví, potkali jsme se s ní v hale," otočí se Robin ke mně," bratránkovi už je 27, takže tě bere pod ochranu jako dospělý doprovod, a pak se s tebou vrátí, aby tě hodil zpátky"
"Díky," vzmůžu se akorát. Je to od Robina hezký, že to zařídil, ale nemůžu si pomoct, mám vztek, protože si připadám jak malý děcko, kvůli kterýmu zařizujou speciální dohled.
V rychlosti se s bratránkem představíme, a už se jde k zrcadlu. Jakmmile vystoupíme, rozhlídnu se kolem sebe a na vztek úplně zapomenu.
"To je teda hustý, "vyjede mi.
" No nemá se špatně," usměje se Robin.
Jeho zrcadlo není ve sklepní chodbičce , ale v nádherným salonu kde je rozestavena spusta zvláštních kytek, který jsem nikdy neviděla, koberce, křesla….
"Počkej, až to uvidíš nahoře"!. Vyjdeme po točitém schodišti. Všechno je tu nové a naleštěné.
"Vítám vás ve svém baru", říká a ukazuje , aby jsme vešli.
Vejdeme do místnosti, bratránek zmačkne pár vypínačů na zdi.. Začne hrát hudba, rozsvítí se barevná světla, která na podlaze vytváří krásné efekty. Uprostřed je trampolína, a v rohu místnosti malý bazén!
No to je hustý. A samozřejmě na barových pultech jídlo a pití.
S Tracy se hned ženeme k trampolíně a skáčeme do rytmu hudby a chechtáme se jak blázni. Místnost není moc velká, takže i když je nás tu jen šest, nevypadá tak prázdně.
Blbneme, a pak se s Tracy domluvíme, nalákáme kluky a schodíme Dana s Robinem do bazénu. Hned nás začnoou cákat, ale to už jsme dost daleko, takže akorát zlejou podlahu, za což jimm bratránek nadává.
Kluci vylézaj z vody ven, odhodláni ke všemu. Rychle prcháme z baru. Kluci jsou za chvíli ale za náma, cestou si stahujou mokrý trička. Dan se vrhá po Tracy, ta se směje. Zůstávám sama a nevím co dělat. Robin má tak krásnou postavu! Rychle se rozhlídnu a zamířžím k jedněm dveřím, slyším, že Robin běží za mnou. Ocitnu se na balkoně. Je tu krásnej noční vzduch. Nemám jinam kam už utéct, tak se opřu o zábradlí, čelem ke dveřím. Robin vbíhá za mnou. Zastaví se, a najednou taky neví co dělat.
Z mokrých džínů mu kape voda. Využiju jeho nerozhodnosti a řikám škádlivě:-"Ježiš, ty seš celej mokrej, co se ti stalo?"
Robin mlčí a kouká se na mně.
Taky nevim co říct, a i kdybych věděla, tak bych to ze sebe už asi nevydolovala, protože cejtim, jak se mi najednou chvějou kolena. Robinovi se zalesknou v měsíčním světle jeho povysunuté špičáky. Ryche se ovládne a sschová je. Udělá krok ke mně, nakloní se, chytí mě za krkem, a přibližuje se k mejm rtům a dává mi pusu. Pak se trochu odtáhne a podívá se mi do očí, jak reaguju, a pak se zase přitiskne a začne mně líbat. Obejmu ho a ruce mu položím na jeho široký záda. Tiskne se ke mně mokrýma kalhotoama., a tak cítím, co to s ním dělá. Po chvíli se odpojí a povídá takovým zastřeným hlasem
"Nechceš se projít do zahrady?"
"A-hm," vzmůžu se přikývnout, . Jsem ještě jako omámená a nevim, jak vůbec můžu jít.
Zahrada je obrovská, jak nějakej park. Procházíme se mezi stormy, Robin mě drží za ruku. Pak si sedneme na lavičku, a zase se líbáme. Robin říká:" seš úžasná."
Nejdřív mám chuť odporovat,ale hned mi dojde, že to nesmim.
"Konečně sis všimnul," říkám místo toho, napůl z legrace.
"Já jsem si všimnul už dávno, ale ty jsi byla taková odtažitá, že jsem si nebyl jistej."
Vůbec se mi nechce mu prozrazovat, proč to tak bylo,a taky si nemůžu bejt jistá, že teď to bude jiný, a tak ho chci trochu napnout.
"Neměli by jsme se vrátit?" říkám.
"Něco jsem řekll špatně?" Diví se.
" Ne, vůbec, "usměju se, "jen mě už trochu studěj tvoje mokrý džíny a tebe musej taky".
" Promiň," řiká zmateně.
To mi přijde k smíchu., protože za to, že je mokrej, můžu přece já. Cestou se různě pošťuchujem a lochtáme, až z toho šlápnu do nějakýho roští či větve, zachytím se za ní a jak chci vyrovnat rovnováhu, tak blbě přešlápnu a zvrknu si nohu.
" Jaůů" zaúpim.
" Co se ti stalo,"? vyleká se hned Robin,a sklání se ke mně.
" To nic, jen jsem blbě šlápla." Chytím se ho, abych se narovnala, ale jakmile došlápnu, zase mi projede kotníkem bolest".ssssssssss "
"Ukaž, co s tim máš"!

"Tto vážně nic neni, to přejde," doufám . Přidržuju se ho, abych na nohu moc nešlapala, takže se k sobě krásně tiskneme.
V baru nechci kazit zábavu, a tak si sednu na barovu židli, a něco popíjím a pojídám. Robin se jde zatim převlíct.
Když se vrátí, tak si ke mně přisedne a povídáme si skoro celý zbytek noci.
Na nohu úplně zapomenu, takže když se sbíráme k odchodu a Robin vylítne" opatrně!" Tak nejdřív nevím, o co jde.
Naštěstí noha je v pohodě. A mě v duchu těší, že se Robin tak stará.
Bratránek nás doprovodí zase domu, stejně tak Robin s Alexem. Robin mě zase políbí, a ptá se kdy se uvidíme.
Cítím na sobě překvapený pohledy Tracy a Dana, a jeden položárlivý Alexův. Když pak zůstaneme už jen my tři, neřeknou ani slovo, ale oba se významě usmívaj. Jenom Tracy se ke mě nakloní a šeptá "zítra mi musíš všechno říct…..".
→Autorka Ajmaxid


mohla bys za název psát autora mne, nebo odkaz?