close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

17. Kapitola

3. ledna 2009 v 17:24 | Aranel van de´Corvin |  Upíří romance
Slyším, že někdo na mě zdálky volá. Rozeběhnu se za tím hlasem. Když už jsem skoro u toho hlasu, tak se podemnou roztrhne zeď a já do té jámy padám neuvěřitelnou rychlostí, ale místo tvrdého dopadu cítím jen něco měkkého, jemného jako motýlí křídla. Bojím se otevřít oči. Co uvidím, až je otevřu?

Přesto jsem se odhodla a své oči otevřela. Ležela jsem na krásné černé postely s nebesy. Ta postel byla tak měkká, že bych znovu usnula, ale to v téhle chvíli nepadalo v úvahu. ´Byla to cizí postel v cizím pokoji.
,, Už jsi se konečně probudila, Viktorie." Promluvil Blonďák sedící v křesle.
,, Kd- Kdo- Kdo jste a kdo jsem já, co tady dělám?" Vykoktala jsem ze sebe.
,, Oliver, tvůj snoubenec. Pamatuješ si na mě? Řekl hned a přisedl si ke mě na postel.
,, Ne, nepamatuji se" Řekla jsem zmateně, když mě bral za ruku.

Poté co si ji dal k ústům a políbil jí, se ve dveřích oběvila žena a muž.
,, Tak co?" Zeptali se zároveň.
,, Ztratila paměť." řekl tiše.
,, Vážně?" Neskrývali svou radost.
,, Ahoj Viktorie." Přistoupili blíž.
,, Dobrý den, kdo jste?" Zeptala jsem se jich vyděšeně.
,, Já jsem Alice a tohle je můj manžel Alec, jsi naše dcera. Zřejmě jsi při přeměně ztratila paměť. Je asi načase, abychom ti vše vysvětlili." Řekla ta žena.
,, Tak od začátku. Narodila jsi se tady, v Belmore. Ve třech letech jsi odešla do internátní školy a před rokem, jsi se vrátila. " Řekl můj otec.
,, A kolik mi je teď? Zeptala jsem se.
,, Šestnáct." Odpověděl. Přikývla jsem.
,, Tak tedy, když jsi zjistila, že jsme upíři, tak jsi utekla z Belmore. Pověřil jsem tady Olivera, aby tě našel." Oliver přerušil jeho monolog a pokračoval dále.
,, Našel jsem tě a zavedl zpátky. Netrvalo dlouho a zamilovali jsme se do sebe. Chodili jsme spolu rok. Potom jsme se spolu milovali a ty jsi otěhotněla. Požádal jsem tě o ruku a ty jsi souhlasila. Potom jsi se semnou napila krve a proměnila jsi se v upíra."
,, Počkej to mi nějak nezapadá do sebe, když jsme se poznali před rokem a rok jsme spolu chodili. Kde je to dítě?" Přerušila jsem ho.

,, Tady." Pohladil mi bříško a usmál se.

 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama