close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

18. kapitola

10. ledna 2009 v 20:48 | Aranel van de´Corvin |  Upíří romance
,, Takže jsem těhotná?" Podívala jsem se na všechny v místnosti, jako by byli blázni.
Oliver se na mě jen usmál a řekl. ,, Jistě, lásko."
,, Chci jít na vyšetření, třeba nejsem ehm těhotná." Už jsem se zvedala z té postele.
,, Ale prosímtě copak mi nevěříš?" Oliver mě stáhl znovu do postele.
,, No ve skutečnosti nevím, jestli jsi můj snoubenec a nebo támhle jestli jsou skutěčně mí rodiče." Znovu jsem se zvedala z postele, ale tentokrát mi už nebránili.
,, Tak kde je tu nejbližší doktor?" Zeptala jsem se s úsměvem.
,, Zavedu tě k němu, když jinak nedáš." Řekla moje údajná máma.



O dvě hodiny později...

Stála jsem před bílými dveřmi. Vyšetření už jsem měla za sebou. Už jsem jen čekala na výsledky. Seděla jsem na lavičce a vedle me seděl Oliver. Bylo to takový divný. Něco jsem k němu cítila a zárověň jsem ho nenáviděla. Naproti nám seděli moji rodiče. Měli nepřítomný pohled. Všichni byli v klidu, jenom já jsem byla roztřesená.

Ze dveří vyšel doktor , který test prováděl a oznámil mi, že jsem skutečně těhotná. Podívala jsem se na Olivera. On se usmíval. Znechuceně jsem se na něho koukla, on můj pohled postřehl a rázem se přestal usmívat. To jsem se zase usmála já a otočila jsem se dopředu. Tam se na mě dívala máma a měla sto chutí mě zfackovat.

Vstala jsem jako první a šla jsem. Nevím kam, byl to prostě instinkt. Vešla jsem do krásného pokoje s taškami. Ty tašky a ten pokoj mi byl strašně povědomí. Sklonila jsem se k těm taškám a vytáhla jsem vytahaný svetr. Byl mi tak povědomý.
,, To je tvůj bývalý pokoj." Oznámil mi ve dveřích Oliver.
,, Proč bývalý?" Zeptala jsem se ho a vrátila jsem svetr na původní místo.
,, Protože bydlíš u mě až do svatby, pak dostaneme vlastní křídlo hradu." Přešel ke mně.
,, Svatba? Kdy bude?" Něvěděla jsem vůbec která bije.
,, Za čtrnáct dní, aby na tobě nebylo vidět těhotenství a mám ti vyřídit ať se stavíš u madame Poulouvé. Musí ti vzít míry na zítřejší ples debutantek." Řekl s ledovou tváří.
,, Ples debutentek?"
,, Ano, pedstavíš se vládci upírů zatančíš si se mnou s otcem a pár lidmi a půjdeš domů. Nic složitého." Vyschlo mi v krku a udělal se mi tam knedlík.
,,Ples debunatek, ples debutantek." Byla jsem úplně mimo.
,, Jsi v přádku Viktorie?" Vzal mě za bradu. Sklonil se. Naše rty byly neuvěřitelně blízko.
,, Jistě, že jsem. Kde je ta madame?" O krok jsem ustoupila.
,, Druhé patro. Sedmé dveře nalevo." Zavrtěl hlavou a usmál se a odešel.
,, Dobře vzhůru do druhého patra!" Šeptla jsem si úpro sebe.

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama