close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

upíří povídka : Probuzení (část 29)

3. ledna 2009 v 11:44 | Aranel van de´Corvin |  upíří povídka: Probuzení
Vysvětluju Tracy, že Oliverovi něco dlužim, a jestli by se s ním mohli setkat, a aby mi pomohla natáhnout i ostatní. Není moc nadšená, upíři se setkávat s lidmi nemaj, alespoň ne takhle otevřeně, aby jim přiznali, kdo vlastně jsou, ale nakonec to pro mě udělá.
A tak máme dopoledne sraz u nás ve sklepě. První vystoupí Robin, a hledá mně očima.
"Ahoj".
"Ahoj, jak se máš?"
" Výborně, a ty?" Řikám trochu chladně. Ostatní jdou zatím napřed, abychom si to mohli v klidu vyřešit.
"Víš, promiň, byl jsem fakt naštvaném", nerozhodně přešlapuje, "měl jsem o tebe děsnej strach a ty pak děláš, jakoby se nic nestalo…!"
" No, to je právě vono. Nic se totiž nestalo, a já se nebudu nikomu zpovídat co dělám, vy si taky cestujete kam chcete, a to, že já
mám od rady zákaz neznamená, že ty mne máš hlídat. Buď mně budeš brát rovnoceně jaká jsem, a nebo….by to nefungovalo," dokončim.
Chvíli se ještě snaží překousnout, co by chtěl odpovědět, nebo odporovat, ale naštěstí se přemůže. "Já vim, byl jsem moc zvyklej že se mi holky chtěj zalíbit, ale právě proto že ty ji byla vždycky za sebe, tak ses mi líbila. Takže se budu muset naučit s tim vycházet."
" Hmm, to už zní líp", usměju se a dám mu pusu.
Všichni už čekaj, zvědaví, o co vlastně jde, i když Dan na mně zas tak zkoumavě kouká, jako by se mnou něco nebylo v pořádku. Vyběhnu k trafice, Oliver už tam čeká.
" Ahoj, jsme tady. Ale nesmíš je vyděsit, takže prosimtě…"
"Já je?" Skočí mi do řeči.
Zasměju se a pokračuju."…takže se vůbec nezmiňuj o Lechanovi, a nezapomeň, já nic o projektu nevim, a netušim že jim něco takovýho chceš říct. Tak jdeme na to."
Doufám, že dělám dobře, ale musim to slyšet od zdroje, na čem přesně pracujou, a zjistit co si myslej ostatní, aniž bych byla v podezření, že bych s tim mohla mít něco společnýho, což sice nemám, ale mohlo by to tak vypadat.
Zavedu ho k východu svět lidí - svět upírů.
"Ahoj, já jsem Oliver, začne Oliver trochu nesměle, ještě nejistej, jestli ho nezakousneme. "Jsem Yasmine hrozně vděčnej, že mě sem vzala a moc vám děkuju, že jste přišli, splnil se mi sen".
Postupně se všichni představí a a začneme se bavit, Oliver se vyptává na pár věcí jak to u nás chodí, i když už to stejně ví, ale vypadá to, že ho to stejně zajímá slyšet to od pravých upírů, vypadá nadšeně, ale není hloupě vlezlej, a tak jsou i ostatní v pohodě. Po nějaký době se snaží přejít nenápadně k hlavnímu tématu.
"Já se už dlouho zajímám o upíry, ale jsem rád, že jsem člověkem, musim přiznat, že jsem z vás měl nejdřív i trochu strach." To všechny rozesměje.
" Myslim, že váš svět je obdivuhodnej, ale ten náš má taky svý klady. Nenapadlo vás někdy, že by se naše světy mohli spojit, otevřít jeden druhému, samozřejmě za určitých podmínek, abychom mohli využívat všeho, co nám svět nabízí?"
Je naprostý ticho, dívám se, jak se všichni tváří, ale každej kouká před sebe v zamyšlení, akorát Alex má oči nalepený na Oliverovi a usmívá se, ochotný souhlasit zřejmě se všim.
" Co si o tom myslíte, nebylo by to skvělý?" Ptá se Oliver, když se nikdo neozývá. Docela si oddechnu, že jsem nebyla daleko od pravdy.
Pak se ozve Alex. "Já souhlasim, bylo by to super!" Flirtovně zírá Oliverovi do očí. Ten se usměje, a teprve teď si Alexe pozorněji prohlídne." Díky".
Alex chce něco odpovědět, ale Robin se na něj zamračí a stačí promluvit první. "Naše světy jsou ale dost odlišný, a my z vašeho světa nic nepotřebujeme, máme všechno. A když přece jen něco potřebujeme, tak k vám stejně už chodíme. A co vy byste z nás měli? Nemůžete používat stejně náš způsob dopravy, schopnosti taky nevyužijete, jste vzhůru v jinou denní dobu, tak leda chodit k nám na exkurze?" Říká ironicky.
"Navíc", vloží se Dan, "o tomhle rozhoduje rada starších, ta v tom má naprosto jasno, je proti. U vás taky funguje vláda, která rozhoduje za všechny".
"Proto se ale ptám vás mladších, starší nikdy revoluci nedělali. A svět se vyvíjí, například černoši taky u nás nežijí odděleně, jako to bývalo v minulost, a taky si běloši mysleli, co jim můžou nabídnout. Ale jsme všichni tvorové žijící na týhle Zemi, a tak by jsme mohli žít spolu. Stejně jednou k tomu bude muset dojít."
"Já si teda nedovedu představit, jak by to pro mě mohlo být výhodný, vy lidi nedodržujete žádnej pořádek, pobíjíte se mezi sebou, jak by to pak tady vypadalo?" řiká Robin.
"No nejdřív by to muselo být jen pro určitý lidi, kteří jsou k tomu vhodný, byli by proškolený a vznesli by určitý povědomí o upírech mezi lidi, takový první zprostředkovatelé."
" Jenže k čemu?" Ptá se Dan nechápavě." Proč by se to mělo dít? Pro tebe to určitě je zajímavý, je to tvůj koníček,a Yasmine mezi lidma vyrůstala, i když se mi nezdálo že by z nich byla nějak nadšená," hodí po mě pohled,
"ale nám to nic nedá".
"A Alex to taky nemyslí vážně," dodá Robin.
"Jak to můžeš vědět?" Ohradí se Alex. " Copak seš muj mluvčí nebo co? Já to myslim vážně"!
"Teďka, a za týden tě to přejde".
"No a? I kdyby, každej může změnit názor, i ty, a nebo ho nezměnim. Nemluv laskavě za mně!"
" Tracy?" Ptá se Dan.
"Já nevim, no možá by jsme se neměli tolik uzavírat před ostatním světem, vem si, že Yasmine…."
"To s tim nemá nic společnýho, tady jde o upíry!"
"Tohle nemá smysl," vloží se znova Robin, "kdyby byli na obou stranách spousty zastánců, tak neřeknu, ale u nás takový skupiny nejsou, a u vás jen pár šílenců". "Tim nemyslim tebe," dodá, když na něj Oliver hodí znechucenej pohled, "víš určitě koho myslim".
"Jasně", zvedá se Oliver, "díky, že jste přišli, nikomu nic neřeknu".
Všichni se rozpačitě zvedáme, i když každý asi z jinejch důvodů. Alex podává Oliverovi ruku, "rád jsem tě poznal, jestli jsou všichni lidi jako ty, tak…".a pořád mu drží ruku.
Oliver se usmívá," já tebe taky, seš moc milej".
Já jdu Olivera vyprovodit nahoru." Tak to se moc nepovedlo", říká rozmrzele," možná jsem se měl přece jen zmínit, že Lechan…"
"Ještě že tě to ani nenapadlo!" Vpadnu mu do řeči. "Víš jaký má Lechan mezi upíry jméno! To by bylo ještě horší. Tak co teď budeš dělat?"
" Já nevim, nechci bejt jako vetřelec, ale zase by mohla být alespoň připravená cesta pro pár setkání?!"

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama