close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

upíří příběh : Probuzení (část 36)

26. ledna 2009 v 15:32 | Aranel van de´Corvin |  upíří povídka: Probuzení
Večer jsem opět povolána na vlčí kobky.
Misstear obhlíží situaci. °Nevypadá to dobře, pořád sem couraj nějaký upíři z rady, a Vik někam vyráží a zase se vrací. Něco se děje°
° Ježiš doufám, že Lechan něco neudělal? °Leknu se.
°Nelekej se pořád, on přece pořád něco dělá.° Vtipkuje Missy.
° A to nám řikaj, že nemáme nikam cestovat, a sami pořád někam choděj.° Zkusim si dojít pro něco do kuchyně, abych omrkla sama situaci. Hned ale narazim na Violu.
"Uklízíte?"
" Uklízíme, jdu si jen něco zakousnout."
" To není nutný, bez toho vydržíš. Krev ti dá všechno. Máme tu důležitý schůzky, takže se tu dneska vůbec neukazujte"
Otráveně jdu zpátky. Sednu si a koukám. "Je to všechno na nic," řikám, když se na mně Tracy tázavě podívá.a vysvětlim, co se děje.
"To už jako nesmim jít ani domu? To začíná bejt pěkná totalita! Tohle přece nemůže bejt kvůli jednomu zničenýmu vchodu!"
Missy se občas zatoulá, a tak víme, že není šance projít. Jsem z toho vážně zdeptaná.
Do rána teda vymyslíme nový, riskantní plán. Když jdeme spát, Tracy jde do mého pokoje a já do jejího, protože od ní se nemusí jít k zrcadlu přes Violu. Je to sice dost riskantní, ale Tracy souhlasí, prý i kdyby nesouhlasila s Lechanem, tak z principu, že musíme bojovat proti těmhle totalitním nařízenim, a já už nemůžu dýl čekat.
Missy mi vysílá informace o ději. V dobu, kdy mě chodí Viola kontrolovat, což nazývá dát dobrou, si Tracy vleze do sprchy, a Missy sedí před sprchou na mém oblečení.
Viola vejde. "To už se zase sprchuješ?"
" Hmmm," ozve se Tracy, snaží se moc nemluvit.
"Chtěla jsem ti říct," jde Viola blíž ke sprše…
"…Coo?" Dělá Tracy jako že moc neslyší. Viola přistoupí ještě blíž.
Jsem z toho na mrtvici. Jestli na to přijde, tak je to konec!
Missy se zvedne a protahuje se a začne schválně slintat, ví, že to Viola nesnáší. Ta chvíli znechuceně přemýšlí, ale pak zavolá dobrou, otočí se a odchází .
"Brou, "ozve se z pod crčící vody, a Viola zavře za sebou dveře.
Všichni si oddechneme. To bylo o fous.
Ještě čekám asi hodinu, a Missy jde hlídat na chodbu. Všechno vypadá klidně.
°Můžeš vyrazit. Jenom se nikde nezdržuj!° Varuje mně Missy.
Potichu našlapuju do sklepa, a beru to rovnou za Lechanem. Jak jsem neblaze čekala, u zrcadla nesedí.Projdu stokou až k žebříku a vylezu nahoru. Na ulici je časně zrána ticho a prázdno. Doprčic, kde je? Vrátim se zpátky k zrcadlu. Pak mně napadne zkusit to jako posledně. °Chci tam, kam šel naposled Lechan°
Funguje to. Vyjdu u Rohana. Rychle běžim nakouknout do hospody, ale tam samozřejmě není. Tak jdu k němu domu. Tady se ho taky nemůžu dovolat, a tak usedám k mailu.
Nový přijatý, dnes před ránem. Otevřu ho.
Lechan je u mě, O.
a jako příloha plánek.
Ozývá se Missy. "Kde seš tak dlouho?"
"Trochu se to zkomplikovalo".
"Jako vždycky. Hoď sebou!"
"Jasně,"beru to sprintem, vylezu zase u Rohana a běžim podle plánku. Naštěstí je to jen asi tři ulice. Dorazim tam za neuvěřitelný tři minuty.
Zazvonim, zatímco se snažim zklidnit. Oliver mi otvírá dveře.
"Kde je?" Vtrhnu dovnitř. Lechan si hoví na sedačce.
" Kdo tě honil?" Říká s ironickym úsměvem.
"Nemohla jsem přijít, hlídaj mně".
"Nemusíš mi nic vysvětlovat," říká, a prohlíží si nehty.
"Ale já chci. Protože já svoje sliby plnim, ale tohle nebylo mojí vinou."
" Řikám že nemusíš nic vysvětlovat, nic mi nedlužíš!" Říká otráveně.
" Jak si se dostal sem?"
"Podchodem?" Říká z otázkou v hlase.
"A zaznamenali tě?"
" Možná."
Nasupeně si povzdechnu."Zdá se že jsem tu jediná komu na tom záleží?! S tebou je teda řeč"!.
"A co chceš slyšet?" Ptá se vztekle.
"Chceš teda hodit domu nebo se budeš válet tady, já mam naspěch," řeknu už o poznání chladnějc.
"To je od tebe laskavý návrh",jízlivě odpoví a konečně se zvedá.
"Dík za ubytování," říká Oliverovi.
Oliver se obrátí s otázkou v očích ke mně. "Jak to vypadá?" Mrkne na mně.
"Uvidíme, "pokrčim rameny.
"Jsem rád že si ho už odvádíš, bál jsem se že už začnu patřit k vám, nebyl moc v náladě, když to hodně zlehčim.".
Jdeme zase k podchodu. Teprve teď si všimnu, že na tom Lechan není moc dobře. Je v obličeji celej šedivej, a nějak zcvrklej.
"Proč si tam nepočkal?"
" Přestalo to bejt bezpečný", říká suše.
Protáhnu ho domu. Sotva vystoupíme, uhání, pokud se jeho rychlejší namáhavá chůze dá tak nazvat, ke skříňce, co má na zdi, vyndavá z ní placatku a dychtivě do sebe nalévá její obsah. Když do sebe nasaje poslední lok, utře si kapku krve ze rtů. Začíná se mu vracet normální bílá barva.
Lechane, jdu blíž k němu. Podívá se na mně, teď už s klidnějším výrazem.
"Co?" Zvedne obočí.
"Nic, musim jít". Otočim se a jdu rovnou do zrcadla. Koutkem oka ale zahlídnu, že se za mnou celou dobu dívá.
Doma si hned vlezu do Tracený rakve a usnu. Před večerem mně Missy vzbudí.
° Připrav se na výměnu. Až ti řeknu, běž na záchod.°
Po pokynu vyrazim. Na záchodě už čeká Tracy. "Tak co?" Ptá se.
"Už je doma, ale použil východ, musel se vrátit dřív. Došly mu síly. Doufám, že z toho nic nebude."
Rychle si prohodíme oblečení. "Dík moc, za pomoc."
" To je dobrý. Ale bála jsem se teda hrozně, že snad Viola vleze až do tý sprchy," směje se teď už.
"Tak zatím," asi se zas uvidíme v kobkách.
"Zatím"
U sebe padnu do křesla. Trochu se mi ulevilo. Ještě aby na to nepřišli. Sladkou chvíli si ale bohužel nevychutnám moc dlouho.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka: Probuzení?

Ano, je super!
Ujde
Ne

Komentáře

1 Bary Bary | Web | 12. dubna 2009 v 12:46 | Reagovat

Super jsem ráda že je nechytli a doufám že nechytnou Lechana, nějak jsem si ho oblíbila

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama