close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

upíří příběh : Lechanův návrat - Klan v ohrožení

26. února 2009 v 16:04 | Aranel van de´Corvin |  Lechanův návrat
1. Klan v ohrožení

Sedíme všichni zkroušeně u D´amboisů. Už asi půl roku se scházíme tady, protože je tu mnohem víc místa, takže se nás sem vejde víc. Vik nám právě potvrdil, že upír, který byl včera zabit, nebyl člen rady. To už je pátý. Dosud byli zabiti hlavně členové a ti, kteří pro ně pracujou, ale teď už umíraj i normální řadoví upíři. Doposavaď mohlo jít pořád o pomstu, nebo nenávist k radě, ale teď už se to rozšiřuje všude. A my pořád nevíme, kdo za tím je. Teda jedno víme jistě, nejsou to lidé, jsou to upíři.
Začalo to před jeden a půl rokem. To byl u výstupu k Rohanovi zabit člen rady, a rada to málem hodila na Lechana. Pak byl dlouho klid. Bohužel netrval věčně, začali umírat další. Nejdřív ti, kteří se pohybovali na opuštěných místech, kde se běžně upíři nescházejí. Nikdy ale nezůstala žádná stopa po pachatelích. A pak to zašlo ještě dál. Byli zavražděni obyčejní upíři. A včera už to byl pátý. Všichni mají strach, protože nevíme, od koho a kdy co čekat.
A tak kromě oficiálních opatření, které podniká rada, nebo spíš ti, kdo ještě v radě zbyli, a někteří noví členové, či nově staří členové, jako třeba Vik, který tam opět za těchto okolností vstoupil, se scházíme i v příbuzenských či jinak spřízněných klanech a děláme vlastní vnitřní opatření.
Dan s Robinem hlídaj naše sídlo, Robinovo, a Robinova bratránka, D´amboisovic a ještě tři další. Martha s Richardem, kteří se rozhodli kvůli situaci zůstat doma a pomáhat, tvoří pátrací četu s D´amboisovýma. A ostatní plnohodní maj přidělený zase jiný úkoly.
"Musíme se zapojit všichni," vytrhne mně Vikův hlas ze zamyšlení. "Situace se stává neudržitelnou! Každou chvíli můžeme čekat, že zabijou někoho z nás. Takhle to dál už nesmí pokračovat,!" rozléhá se jeho hřmotný hlas po místnosti, jak přechází sem a tam. Rozhlíží se, jestli všichni souhlasíme. I když pochybuju, že kdyby někdo nesouhlasil, že by na to bral nějaký ohledy.
"Takže - Tracy,…" rozhlídne se po nás," ..s Alexem, a ………." hledá koho vybrat,na chvíli zavadí pohledem o mně, ale pak pokračuje dál "….a Silver," kývne na jednoho kluka, co chodil do třídy s Tracy . "Vy se od teď budete starat o noční obchůzky, každý dostanete s sebou vlka, a budete dělat mezispoj mezi Danem a Robinem, budete chodit všichni tři společně, bez výjimek, doufám, že to řikám dostatečně srozumitelně. A budete sepisovat hlášení, ať máme přehled! Silver bude u sebe nosit zbraň."
V salonu to trochu zašumí. Ještě se nestalo, aby mohl někdo neplnohodný nosit zbraň u sebe. Všichni ale chápou vážnost situace, a tak nikdo nic neřekne. Jen všem ještě víc dojde, jak náš život upadá.
"Vy tři," dodává ještě Vik, "se za mnou pak hned stavte". Všichni se pomalu rozcházíme. Viola ještě mluví s Vikem, tak toho využiju a přistoupim k nim.
"Proč jsi nevybral taky mně?" Zeptám se ho přímo, i když tušim odpověď.
" Ještě chodíš do školy. Jsi na to moc mladá."
" Zůstala jsem ale jako poslední bez užitku, ještě to bude vypadat že mam nějakou protekci."
"Neboj se, zkoušky tě dostatečně zaměstnaj, akdyž by ti to bylo málo, tak tě určitě ráda využije Letka v kuchyni."
Viola se na něj zamračí. "Yasmine chtěla pomoct, není důvod aby ses k ní choval takhle." "Hmm, dobrá. Prostě seš moc mladá", řekně rázně a odkráčí pryč. Jsem pěkně nasupená. "Nemůže mi pořád ještě odpustit, že jsem tenkrát zdrhla za Lechanem," řikám Viole.
"Možná že mu to leží v žaludku, ale proto ti to nezakázal. Má o tebe starost."
" Dyť jsem jen o rok mladší než Alex!"
" Jenže Alex už má zkoušky za sebou. Buď ráda, že máš volno a dostatek času na přípravu, brzo budeš zapojená do práce taky."
" Volno je pěkná věc, jenže ho nemám s kym trávit, když všichni pracujou". Povzdechnu si.
Jdu docela otráveně domu. Je stav nouze, všichni alespoň něco dělaj a pomáhaj, a já mám čekat jen na zkoušky. To se nedá.
°Copak ty máš nějaký nápad s čim bys mohla pomoct?° Ptá se mně Missy, která už delší dobu sleduje tok mých myšlenek.
°Nemam,° musim přiznat.° Ale takováhle nečinnost mě ničí°.
°A co Lechan?°
° Nevim,° pokrčim rameny, °už delší dobu jsem nic nezaznamenala. Nejdřív se mu asi dařilo, protože jsem cítila emoce spokojenosti, ale poslední dobou vůbec nic.°
Alespoň že necítim nic špatnýho, uklidňuju se.
°Měla bych pro tebe tip.° Ozve se znovu Misstear.
°Hmm?° nečekám nic extra.
°Už delší dobu mám pocit, že jeden vlček mi rozumí, nebyla jsem si jistá, ale zlepšuje se to, potřeboval by, aby na něj někdo mluvil. Myslim, že je schopnej telepaticky komunikovat.° °Vážně?° Tohle mně pravdu zaujme. Chci ho hned vidět. Missy mně za ním zavede.
Na první pohled se neliší od svých brášků, spíš bych řekla, že je o něco hubenější, a jakoby se trochu držel stranou. Vezmu ho do náruče a nesu si ho do jedný prázdný kobky. Zezačátku se trochu brání, ale když na něj začnu mluvit, trochu se zarazí a zklidní se. Cítím jen jeho obavy, zvědavost, slova neumí.
Ale Missy mu zase rozumí víc, protože má blíž k jeho pocitům. °Mluv na něj nahlas i v duchu,° radí mi.
A tak na něj mluvim a mluvim, hladim ho, pak se škádlí s Missy, a takhle nám to do rána rychle uteče. "Zítra přijdu zase," řikám mu na rozloučenou, a on na mně kouká takovýma
roztomile dětsky rozumnýma očima.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Čteš u mě na blogu nějakou povídku?

Ano
Ne
Ne, ale přečtu si.
Nečtu povídky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama