Promiňte, že jsem napsala tuhle kapču tak pozdě. Současně píšu ještě jeden příběh. No zkrátka nebudu zdržovat. Přeji pěkné čtení J.
Dlouho do noci hledala Karina Darka, ale bezvýsledně. Jen se nemotorně pohybovala mezi tančícími páry na velikém parketu. A co bylo ještě lepší, potkala se s Brianem. Koho to vlastně milovala?? Zatracený život. Je totálně k ničemu. Ještě nedokázala nic, co by ostatním pomohlo. Jen lidem ubližuje. Měla chuť se tady přede všemi zabít, ale ne. To nemohla udělat. Teď ji nad vodou drží jedině její blízcí.
"Tak co. Jak se ti ples líbí"zeptal se jí Brian
"Jo je to celkem super"odpověděla popravdě
"Spousta nových lidí a hlavně spousta nových přátel"usmála se na něj
"Tak si to užij. Já už musím jít. Zítra je sice volno, ale chtěl bych se pořádně vyspat. Tak dobrou noc a sladké sny"políbil ji něžně na rty a odešel z velké síně
"Dobrou"zavolala za ním ještě spěšně
Dlouho do noci seděla a přemýšlela, jak to vlastně udělá. Ale co přesně chce?? No jo jak říkala její nevlastí matka "Mladá hlava, spousta problémů"nebo tak nějak. Kdo jí ale z tohohle spletitého bludiště dostane?? Asi je to jen její problém. Musí si pomoct sama. Zase. Nechtěla už nad tím dále přemýšlet, ale nemohla na to přeci jen tak zapomenout. Všimla si taky, že v sále je už jen ona. Ve velkých krbech plál velký oheň. Kdyby tak mohla o svém problému někomu říct………………
"Ahoj"pozdravila ji Kristýna
Měla na sobě krásné tmavomodré šaty. Na hlavě jí ležel překrásný účes, ve kterém měla zapíchnutých pár též modrých kytek. Na krku jí ležel kroužkovaný stříbrný řetízek a v uších měla také kruhy. Moc jí to zkrátka slušelo.
"Je ahoj"vyhrkla až moc nadšeně Karina
"Stalo se něco?? Jsi totiž jediná, kdo tu zůstal včetně mě"zeptala se a přisedla si na gauč
"Jo mám problém"svěřila se jí
"Nech mě hádat"chvíli přemýšlela"Kluci"zeptala se
"Jo máš recht"pronesla smutně
"Všimla jsem si, že chodíš s Brianem"pronesla
"Tak nějak. Ale mám problém z dřívějška"přiznala se Karina
"Jaký"zeptala se zvědavě
"Měla jsem poměr s Darkem"sklopila hlavu
"A začala si další vztah a teď nevíš, jestli miluješ Darka nebo Briana, že"řekla, jakoby jí četla myšlenky
"Jo, přesně to teď řeším"vzdychla si
"A ke komu tě to víc táhne"zeptala se jí
"Asi………….. Já nevím. Asi k Darkovi"přiznala s brekem na krajíčku
"Víš, já jsem vždycky milovala Briana, ale nikdy jsem mu to nedokázala říct. Je tak chladný. Už si fakt nevím rady"brečela Kristýna
"Ty MĚ žádáš o radu"zeptala se nevěřícně
"Jo. Znáš ho líp než já. A to ho mám za partnera v bojích v praxi"kňourla
"Ach jo. Tak to jsme dva trosečníci co"pronesla smutně Karina
"Jo"brečela
"Pojď sem"nabídla jí Karina svou náruč. Kristýna to s radostí přijala a tak se pevně objímaly. Karina se dlouho neudržela a brečela taky. Jaká ironie co.
"Víš co"otřela si Karina opatrně oči, aby si je nerozmazala
"Ne"udělala Kristýna to samé gesto
"Pošlu tě za Brianem s dopisem, ve kterém bude psáno, že se s ním rozcházím"navrhla"A když tam čirou náhodou budeš, tak mu řekneš, co k němu cítíš"řekla
"Nejsem tak statečná, jak si myslíš"pronesla smutně
"Víš, co si myslím?? Že to dokážeš. Jsi ta nejhezčí a nejhodnější holka, kterou znám"pohlédla na ni hrdě
"Fakt?"zeptala se
"No jasně. Hele já teď sesmolím ten dopis a pošlu tě s ním za Brianem. A pak se sama vydám za Darkem do pokoje"tu poslední větu řekla trochu nervózně
"Má pokoj s číslem 666. Hlavně…………seber všechnu sílu, co máš. Já taky věřím, že to zvládneš"podpořila ji
"Díky"zvedla se
Šla k protějšímu stolu, kde kupodivu ležel úhledně bílý čistý papír s psacím perem. Odvážně napsala první slova:
Milovaný Briane,
Nechtěla jsem ti nikdy způsobit bolest a ani jsem se nepokoušela ti ublížit. Uvědomila jsem si, že mám nějaké nedořešené věci z dřívějška. Je to láska. Je mi to moc líto a vím, že mě za to budeš asi nenávidět, ale je čas, aby ses rozhlédl kolem sebe. Vím, že jsem byla jediná osoba, kterés věřil a kterous miloval. Ale nejsem jediná, kdo stojí o tvou přítomnost, a znám jednu osobu, která by tě učinila šťastným a milovala by tě vroucněji než bych dokázala já sama. Znáš ji moc dobře, a proto tě chci požádat o jednu poslední věc, než mě zavrhneš. Nenech ji dál trpět.
S věčnou láskou
Karina
Poté složila list papíru, vložila do bělostné obálky a tu pečlivě a úhledně zabalila. Dopis pak předala Kristýně s těmito slovy:
"Odedneška bude všechno jiné"pronesla
"Díky moc. Nevím, co na to mám říct"objímala ji
"Ještě mi neděkuj"uzemnila ji
"To je fuk"tiskla se k ní
"Tak. Teď běž za Brianem. A já…………………..Musím za Darkem to vyřídit"tu poslední větu řekla značně nerozhodně
"Hele, když to zvládnu já tak ty taky"podpořila ji
"Dík"poděkovala upřímně Karina
Dívky se naposledy pevně objaly, aby si dodaly odvahy a na schodišti se rozešly. Karina měla nervy na pochodu. Co když si mezitím našel jinou?? Nebo na ni přece jenom čeká?? To už musí zjistit sama. Po cestě počítala také s tím, že se jí odpověď na její otázku nebude muset líbit.
O 10 minut později
Konečně. Karina došla k pokoji s číslem 666. Ďábelské číslo. Chvíli pochodovala na chodbě nepřítomně sem a tam a na konec se zase zastavila u tmavých, pečlivě vyřezávaných dveří. Rozhodně zaťukala. Chvíli nervózně vyčkávala. Pak se ale ozvalo hlasité:
"Dále"ten hlas poznávala. Byl jeho. Neochotně vlezla dovnitř a potichu za sebou zavřela dveře. Vstoupila do pokoje. Vypadal stejně, jako ten její. Pak si uvědomila, že vlastně nikdy u něj v pokoji nebyla. Poté jí spadl zrak na Darka, který seděl na posteli a byl opřený o chladnou zeď. Měl na sobě jen černý tepláky bez trička. Karině se rozbušilo srdce.
"Neruším"zeptala se. Rychle se na ni otočil a dlouho si ji prohlížel
"Ne, ty nikdy"vydrmolil ze sebe. Karina se na něj jen usmála
"Pojď si sednout sem"posunul, aby jí udělal místo. Ladně nadzvedla svou sukni po kolena a sedla si vedle něj. Najednou se zvedl.
"Kam jdeš"zeptala se ho
"Zamknout"řekl"V noci je to bezpečnější"oznámil a za chvíli byl zase u ní na posteli
"Tak. Proč jsi za mnou přišla"načal
"No, nevím, kde začít"přiznala se
"Tak se prostě jenom vyjádři"podpořil jí
Otočila se k němu a hleděla mu do jeho neodolatelných lesklých očí a pak zpustila.
"Miluji tě"řekla mu do očí a mírně ho políbila. Pak vstala a odcházela z pokoje. Rychle si odemkla, popadla kliku do dlaní a mírně pootevřela dveře. Ty však někdo připráskl zpět a zase zamknul. Karina se otočila a opřela dveře. Dark se zapřel o dveře oběma rukama a tak zabránil Karině utéct. Chvíli si jí prohlížel a pak jí vzal jednou rukou kolem pasu a začal jí muchlovat. Rychle jí vykasal sukni a zajel pod kalhotky. Nahlas zasténala a fofrem mu sundala tepláky i se spodním prádlem. Dark taky dlouho neváhal a nahý nesl Karinu zpátky do pokoje, kde jí položil na stůl. Opět jí vyhrnul sukni a něžně jí sundal kalhotky. Karina ho zarazila. Byl evidentně zmatený. Pořádně si ho prohlédla a chvíli si s ním pohrávala. Něžně mu rukou přejela po délce jeho penisu. Byl úplně zoufalý. Nakonec ze sebe Karina sundala zbytek oblečení a pohodlně se usadila na stole. Vnikl do ní a vnímala na sobě jeho tělo. Něžně a sladěně se pohybovali a oba si užívali to vzrušení, dokud úplně nevyvrcholilo. Karina byla jako v jiném světě. V tu chvíli pro ni existoval jen on a jeho činy. Zavřela oči, položila se na stůl a nahlas sténala. Drze ji osahával, ale nevadilo jí to. Byla ráda, že je s ním. Nakonec se úplně spojili v jedno.
→Autorka: Kikina


Mno ten příběh je fakt super, ale ta Karin už mě vážně začíná rozčilovat. Nejdřív si začala s tim jednin . . . už nevim jak se jmenoval, pak si našla Darka a pak Briana a teď se zase vrátila k Darkovi
Sakra Brian je lepší . . . . .