Když chatu uviděla, připadalo jí jako kdybych byla v pohádce. Byla starodávná, ale moc se jí líbila. Střecha byla staře
červená a zdi zelené. Pod okny byli namalované stromy a ptáci. "Neuvěřitelné!" Špitla si, popadla krosnu a šla přímo k nádherným dveřím.
Jane vešla jako první. Nemohla jsi pomoct, pořád cítila příjemnou vůni a těšila se co se stane. Vyšplhala po dlouhých točených schodech do druhého patra. Hned na první pohled se zamilovala do malého pokojíčku na konci chodby. Chata byla opravdu velká. V malé místnůstce bylo velké dřevěné křeslo, postel s nebesy, velká skříň a malý stoleček. Okno bylo zatažené dlouhým červeným závěsem až na zem. Položila si věci na postel a roztáhla závěsy. Prudké slunce ji uhodilo do tváře. Nabídl se jí neuvěřitelný pohled. Les s nádhernými stromy a bublající potok. Otevřela okno. Několik bělásků létalo sem a tam. Popadla fotoaparát a vyfotografovala si pokoj a nádherný výhled. Fotky se neprohlížela. Foťák vrátila zpátky do pouzdra a běžela k rodičům dolů.
Ti vybalovali věci a malý bráška šermoval s klacky. "Je to tu moc krásné!" Konstatovala Jane mamka a vytáhla z tašky několik nanuků. "Půjdu se projít!" Hlásila Jane, ale tušila, že její bratr jí nedá prostor, aby mohla jít sama. V tom okamžiku přiběhl a začal vyzvídat kam jde a proč chce jít sama. Jane se ušklíbla padala mu luk a řekla: "Hraj si na Robina Hooda. Hm?" Koukal divným pohledem ani nestačil odpovědět, protože dívka už vyběhla ven z chaty na místo, kde má ten úžasný výhled.
Les ji velmi uchvátil. Vstoupila. Trošku se bála hadů a jiných potvůrek, ale vzrušení bylo silnější. Věděla, že čím dál půjde, tím víc toho uvidí…Šla několik minut pomalým krokem, když se otočila velkou dřevěnou chatu měla stále na očích. Usmála se a pokračovala v cestě. Připadal si jako Lucinka při hledání Aslana. V tu chvíli se ale něco stalo. Začala slyšet kopyta koní, cinkot mečů a zvláštní mluvu. Schovala se za veliký dub. Chvíli čekala…Červený šíp, který přisál přímo nad její hlavou ji vyděsil. Podívala se kde kdo je. Nikoho neviděla, ale strach jí překonal. Nohy se rozběhly a za pár okamžiků už stála před chatou, kde na ni mířil bratr. Zamračila: "Co to bylo?"


