close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

9. kapitola – Dračí doba opět nastala

19. března 2009 v 18:24 | Aranel van de´Corvin |  Zapomenutý příběh
Znovu jsem otevřela oči a přistoupila jsem k hromadě modrých vajec. Pečlivě jsem si je všechny prohlédla. Okolo každého vejce se táhl nenápadný vybledlý pruh modré barvy až na jedno. Bylo zaprášené a tak jsem ho utřela koženou vestou. Měl perleťově modrou skořápku. Vyzdvihla jsem ho nad sebe před oheň, abych si ho mohla pořádně prohlédnout. Neuvěřitelné. Vejce se rozzářilo, až byl vidět dráček, který se v něm ukrýval.
"Tak tohle bude můj drak"pronesla jsem a položila vejce zpět na zem. Ihned se v něm něco pohnulo a začalo se to dobývat ven. Přestala jsem se koukat jako dement a radši jsem mu pomohla ven. Byl nádherný. Ty jeho oči mě naprosto upoutaly. Šupiny, co pokrývaly jeho tělo, se překrásně leskly jako v mých vzpomínkách na něj. Přestala jsem ho obdivovat, až když začal někam utíkat. Vyslal mi jen tento myšlenkový signál:
"Počkej tu"
Poslušně jsem ho poslechla a pak si opět vzpomněla na Williama. Stál a nevěřícně před sebe koukal na zelenou hromadu vajec. Popadl jedno z nich a udělal přesně to, co já před tím. Vystavil vajíčko ohni a za chvíli se mu skořápka v rukou roztříštila na malinkaté kousky. V dlani mu seděl spokojeně malý zelený dráček. Chvíli se na sebe koukali a pak na mě zavolal, že je to holka a že se jmenuje Greeny (Greeny znamená světlezelený). No jo, ale kde je můj drak. Opět jsem pohlédla zpátky do chodby. Linulo se z ní velké oslňující modré světlo a řev mého draka. Chvíli jsem trpělivě vyčkávala. Nakonec se na jedné stěně objevil stín, ale už ne mého malého dráčka. Byl to mohutný drak. Došel až ke mně a hrdě na mě pohlédl.
"Tak ty jsi můj pán"vyslal mi drak myšlenku do mé hlavy
"Asi ano"poslala jsem zpátky
"Já jsem Blue Tale (modrá legenda), ale říkej mi Arrow. Jsem tvůj drak a budu sloužit jenom tobě"řekl mi(pro ty, co jim moc nejde angličtina, znamená Arrow šíp)
"Já jsem Sam"řekla jsem mu
"Dlouho jsem na tebe čekal"řekl nadšeně
Jen jsem se hloupě usmála a pohladila Arrowa na nose. Byl to tak zvláštní pocit vlastnit něco tak……………….vznešeného a mocného a…………….
"Sam, co se to děje s mým drakem"volal na mě William s pohledem upřeným na Greeny, která byla momentálně zabalená zeleným světlem, jenž se stále zvětšovalo
"Myslím, že se přeměňuje"pronesla jsem
No než jsem to dořekla, světlo oslnilo celou velkou místnost svým jasem. Nakonec se ze vzduchu snesl zelený drak, no spíš dračice. Byla skoro stejně krásná, jako můj modrý Arrow. Ale i tak byla velmi okouzlující a ladná od pohledu. Měla krásnou štíhlou postavu, dlouhé hubené nohy s černými zahnutými drápy, ostnatý ocas a rozpětí křídel - děsně veliké. Sama byla překvapená tou změnou a tak si pečlivě prohlédla svou novou postavu. No zkrátka byla to mladá zdravá dračice.
"To máš pravdu"řekl Arrow
"Teď si asi budu muset dávat pozor na to, co si myslím"zasmála jsem se u toho
"Asi jo. Já tě totiž uslyším, i kdybys byla na opačné straně zeměkoule"zasmál se
"Ach ne. To je snad zlý sen"vřískla jsem nahlas a odcházela pryč z jeskyně
"Kam jdeš"volal na mě Will a kráčel se svou dračicí a mým drakem za mnou
"Pryč. Daleko od toho zlého snu. To snad není pravda. Už nebudu mít ani vlastní soukromí v mojí hlavě"stěžovala jsem si
"To je přece super, ne"řekl nadšeně
"To tedy není. Bude o mně vědět všechno a to já nechci. Nechci, aby se mi někdo sáčkoval do hlavy"křičela jsem
"Sam, klid"svázal mě rukama kolem rukou a pasu, abych se nemohla bránit
"Hned mě pusť"zuřila jsem
"Když mi slíbíš, že se uklidníš"vyjednával se mnou
"Tak jo jsem OK"řekla jsem. Pustil mě. Pomalu a nejistě jsem se otočila ke svému drakovi
"Nevím, co si mám o svém chování myslet"poslala jsem mu omluvu
"To nic. Já to chápu. Pro mě to taky není nic příjemného, ale doufám, že z nás jednou budou důvěrní přátelé"usmál se
"No, myslím, že už jsme začali. Tak si prohlédni mojí hlavu, ať to mám za sebou"nabídla jsem mu
"Opravdu?? Nebude ti to náhodou vadit??"váhal
"Bude, ale jestli to teď uděláš, odlehčíš mi na srdci. Víš, některé věci jsem si nechávala po dlouhá léta jen pro sebe"řekla jsem mu
"Tak dobře. Polož mi své ruce na spánky"pobídl mě
Přistoupila jsem k němu a splnila jeho pokyny. Bylo to neuvěřitelné. Mezitím, co se hrabal v mé hlavě jsem se já mohla podívat do té jeho. Jeho vzpomínky byly hrozně drastické. Její matku zabili při boji a otce, když chránil tajemství jeskyně. Chudáček. Nevěděla jsem, že draci vnímají smrt s takovými emocemi. Jsou mnohem vnímavější než my lidé. Pamatují si každičký malý detail, co se odehrával v jeskyni. Neuvěřitelné. Když jsem si to všechno prohlédla, odpojila jsem se.
"Tak teď víš o mě všechno"řekla jsem
"Ty o mě taky. Cítil jsem tě ve své hlavě"řekl
"Promiň, byla jsem zvědavá"omluvila jsem se
"To je jedno. Dřív nebo později by ses o mě taky dozvěděla všechno"řekl a mírně se pousmál
Chvíli jsem si pak pohrávala s myšlenkou, že bych se mohla na Arrowi proletět a zkusit, jaké to vlastně je. Vždycky jsem toužila být ptákem a vidět všechno seshora. Bohužel mi to nebylo dáno.
"To víš, že tě rád svezu"usmál se
"Fakt?? A nebude to na začátek velká zátěž??"starala jsem se
"Byl jsem 1000 let zavřený ve skořápce. Myslíš, že nemám chuť se pořádně vyřádit"mrknul na mě
"Sam"volal William"tady jsou nějaká kožená sedla na draky. Našla je Greeny a tak mě napadlo, jestli se s námi nepůjdete proletět"usmíval se
"Že váháš"vrhla jsem se k němu a dala mu pusu
Pak jsme si osedlali draky. Byli moc hodní. No to se ani nedivím, když jsou na stejné mozkové úrovni, jako lidé, možná i chytřejší.
"A co uzdy"zeptala jsem se Arrowa
"Ty nepotřebujeme. Domlouváme se na směru a rychlosti pomocí myšlenek s jezdci"oznámil mi
"Aha. Tak, už to mám. Můžeme jít ven" pochodovali jsme bok po boku ven z jeskyně. Okem jsem zahlédla Willa, jak zápasí s podbřišníkem a jen jsem na něj houkla, že půjdeme napřed
Konečně jsme došli na konec chodby na malý plácek. Arrow si pohodlně lehl, abych si na něj mohla vylézt. Nebylo to tak složité, jak se zdálo. Pořádně jsem sevřela nohama jeho boky a rukama jsem se chytla na držadle, jež bylo připevněné na přední části sedla. Sedlo se vůbec nepodobalo koňskému. Muselo být vyrobeno tak, aby v něm jezdec mohl pohodlně sedět za velmi rychlého letu, jak mi to vysvětlil Arrow.
"Tak můžeme"řekla jsem nahlas. Drak se mírně přikrčil a pak se odrazil. Bylo to velmi prudké a rychlé, ale nespadla jsem. Ladně jsme kroužili nad temným lesem. Byla to prostě procházka růžovým sadem. Všechno, o čem jsem kdy snila, se mi najednou ze dne na den splnilo. Užívala jsem si každou chvíli, protože se vždycky najde něco, čím se mi má radost zkazí.
"Pokud myslím správně, chtěl ses vyřádit ne"řekla jsem nahlas
"Ano, to chtěl. Ale nevím, jestli tu rychlost zvládneš"znejistěl
"To nikdy nezjistíme, pokud to nezkusíme"vybídla jsem ho
"Tak jo. Tohle nebude žádná jízda pro slečinky. Pořádně se drž"oznámil mi
"Za koho mě máš. A teď jsem připravená. Jen malá rada"řekla jsem mu
"A jaká"zeptal se
"Zrychluj pomalu, nebo sletím. Mám to vyzkoušený z dřívějška"upozornila jsem ho
"Tak jo, jdeme na to"začal pomalu zrychlovat. Cítila jsem jak vzduch kolem mě najednou sviští neuvěřitelnou rychlostí. Rozmazaně jsem zahlédla les a jezero pod námi. Fakt jsme svištěli. Naklonila jsem se trochu dopředu, jak mi doporučil Arrow, abych nespadla. Zanedlouho se k nám přidali i William s Greeny. Vyzkoušeli jsme dohromady pár spirál a náletů. Úplně jsme se s Arrowem sladili a stal se z nás dobrý tým. Bylo to super dělat věci, co mě baví, s lidmi a zvířaty, které mám ráda, i když je ještě moc neznám. Jedno jsem ale věděla. Budou z nás dobří přátelé nadosmrti.
→Autorka: Kikina
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miss.*Gee*-Tvoje Sbééčko♥Které tě má Lawuje♥I když se eště moc neznáme♥ Miss.*Gee*-Tvoje Sbééčko♥Které tě má Lawuje♥I když se eště moc neznáme♥ | Web | 19. března 2009 v 21:39 | Reagovat

Ahojik Sbéénko jak se vede? Joo mocinky se omlouvám že jsem se tu v tomto týdnu moc nestavila....

2 Bary Bary | Web | 20. března 2009 v 18:05 | Reagovat

Ahoj dala jsem si tě teda do spřátelených blogů, ale nikde jsem nenašla tvý SBčka. Asi jsem blbá no. :-))

3 mája mája | Web | 20. března 2009 v 20:36 | Reagovat

pěkná kapča

4 Long Long | 20. března 2009 v 20:56 | Reagovat

Samééé povídky :)

5 Endersa Endersa | Web | 20. března 2009 v 22:12 | Reagovat

Ahojda , děkuju že jsi se se mnou spřatelila , chci se jen zeptat jestli mas nejake podminky a jaky bys chtěla diplom ? Kdyžtak mi napiš na blog, díky.......

Tvoje SB Endi ( upiři 4ever)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama