
6. Anchella
"No, faktem je, že jsem tomu vážně nechtěl uvěřit, že už jsem upír," vypráví Oliver." Nějak se mi vůbec nechtělo jím být, ale teď se cítim skvěle, mnohem líp než když jsem byl člověkem, a taky," koukne se a usměje se na Alexe," no dyť víte!"
"No, tak tě vítám,"poplácá ho Robin, "a promiň, že jsem byl minule na tebe tak nepříjemnej." "To už je minulost," odpoví Oliver.
"A kde teď budeš bydlet?"
" Myslel jsem že u mě,"odpoví místo něj Alex, "ale ještě to musíme vyřešit s místem." "Kdyžtak bych zatím bydlel u Lechana," dodá Oliver.
"U Lechana?" Trochu opovržlivě nadhodí Robin.
Ještě pořád ho moc nemusí, když to vezmu zlehčeně. Nejenže ho nikdy neměl rád, ale když se dozvěděl, že se s nim scházim, tak ho to dost odrovnalo, jeho, neodolatelnýho kluky o kterýho se holky perou, předběhl nějakej Lechan! To mu asi neodpustí nikdy, mám takovej pocit. Ale mně téměř odpustil, i když asi proto, že hází všechnu vinu na Lechana a myslí si že jsem snad jeho nějaká oběť nebo co.
"Taky prý budu muset dělat nějaký srovnávací zkoušky k získání plnohodnosti," říká zase Oliver.
" Tak to jsi na tom podobně jako já," řikám mu," konečně tu nezůstanu sama".
"Už je tady,"vytrhne nás najednou Robin z rozhovoru.
Robiův bratránek se totiž vrací taky zpátky na delší čas, aby vypomohl v pátrání, ale není sám, prý má novou přítelkyni, což si samozřejmě nemůžeme nechat ujít. Věcí se tu teď sice děje dost, ale většinou těch špatných. Takže jsme se všihni sešli u Petruse v salonu, abychom je přivítali a novou členku omrkli jako první. Petrus je do ní úplnej blázen, a tak jsme o to víc zvědaví. Konečně vejdou.
Anchella má delší rovné, lesklé, asi obarvené zrzavé vlasy, pronikavý pohled a na usmívajících se rtech má rudou rtěnku. Dokonalá osudová žena. Má vysoký podpadky a vypadá dost sebejistě.
"Ty brďo," pronese tiše Tracy.
Se všema se mile přivítá, pak se posadí do křesla a přehodí nohu přes nohu a nakloní se k Petrusovi "přines mi prosimtě napít, lásko".
Pak si nás prohlédne a povídá, "tak povídejte, děcka, co je tu nového? Petrus mi toho už spoustu řekl, a já bych taky ráda slyšela něco od vás."
Připadám si vedle ní jak nějaká venkovská cajda. Robin s Danem na ní můžou nechat oči.
" To my jsme chtěli vědět něco o tobě, když nás už znáš. Pověz nám něco ty, my nevíme skoro nic."
" Na mně není nic zajímavýho," usměje se," když jsem byla mladší tak se naši přestěhovali a od tý doby co jsem plnohodná tak jsem bydlela sama, což byla děsná nuda, ale pak jsem potkala tady Petruse",…"díky, zlato," přebere si od něj sklenici s krví, smočí v ní rty a pak jí postaví na stolek, a smyslně si otře koutek rtů….."je všechno úžasný," dopoví.
Kluci jsou jak u vytržení..
"Je vidět, že jste s Petrusem bratranci," podívá se na Robina, "máte stejně úchvatný oči", zamrká na něj. Robin slintá blahem, a já bych mu nejradši jednu za to vrazila, nežárlim, ale nesnášim, když se kluci nechaj vodit za nos takovejma …takovejma holkama prostě.
"Ale můj Petrus je má nejhezčí, to chápeš, ne?" Prohodí Anchella laškovně.
"Ale všichni kluci jste tu fešáci," koukne tentokrát na Dana, pak se přesune na Olivera a Alexe. Dan se tváří přijatelně jenom proto, že ho sleduje Tracy.
"To není jako u nás, holky, máte tu skvělej výběr! A kde se scházíte? Ráda bych se přidala do vašeho babskýho spolku, teda jestli vám to nebude vadit."
Podíváme se s Tracy po sobě. "Nevadí, jenže my se teďka jaksi moc nescházíme, je plno práce, není na to čas a k ránu jsou už všichni zralí tak akorát na postel."
"Aha, no, tak asi budu muset rozjet něco já, co řikáte, ať je tu taky nějaká zábava! Ale teď se omlouvám, pujdu si odpočinout, brzo se zas uvidíme," mávne na nás rukou a odkráčí pryč. Chvíli jen tak sedíme. "Je skvělá, co?" Ptá se nás Petrus.
"Je to kus," ocení jí hned Robin. Dan taktně mlčí, ale přikyvuje.
"Mám z ní divnej pocit," řikám při odchodu Tracy, "je taková afektovaná".
"Možná byla jen nesvá, když jsme se tam tak nahrnuli," říká Tracy.
Najednou se mi připlete pod nohy Misstear.
°Co tu děláš? °
°Byla jsem zvědavá na tu slečinku, no ta nám teda chyběla°
° Taky se ti něco na ní nezdá, nebo jsem divná já?° ptám se jí.
° To je slabý slovo, asi si jí trochu omrknu, přijde mi, že jí nejvíc zajímá ten luxus tady.° °Kluci jsou z ní úplně hotoví, teda kromě mladýho párečku samozřejmě.°
° To víš, některý ženský jsou pěkný ďáblice a uměj chlapy pořádně pobláznit.°
Ještě že se s náma Lechan neschází, napadne mě, co by jí asi řikal on? Nejsem si jistá a vůbec netoužim se to dozvědět.
Později se ještě staví Lechan.. "Zrcadlo už funguje, není sice tak dizajnový jako jsem si přivezl z Transylvánie, ale alespoň je celý." Ušklíbne se.
"Ještě jsi mi neřekl, cos včera dělal na shromáždění?"
"Měl jsem obavy aby se to nějak nezvrtlo, a tak jsem se schoval za rohem a poslouchal, jak to proběhne. Bohužel jsem měl pravdu, našpulí rty. Jak jsem na tom teď u rady, nevíš?"
"No, moc potkávat tě asi nechtěj, ale jinak jsi teďka vedlejší, v první řadě záleží na zastavení toho masakru."
" Jo? Že tak?" Diví se.
"Viola se za tebe trochu vzala."
"To bych se jí měl asi odvděčit,co?" Usměje se napůl pusy,, takže netušim, jak to myslí.
"Asi by bylo jednodušší jí to vrátit na dceři, co řikáš?" Zvedne obočí, a rychle zmizne než stačim něco říct.

