close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

upíří příběh : Lechanův návrat - 7. Večírek

25. března 2009 v 14:28 | Aranel van de´Corvin |  Lechanův návrat
7. večírek


Večer čekám, že se Lechan staví pro kufry. Za chvíli už musim jít do školy, ale on pořád nikde. Takhle přijdu pozdě, a nebo to rovnou zabalim, vždyť jsme spolu v klidu nemluvili od tý doby co se vrátil, jen tu noc co přinesl Olivera , ale to jsme byli oba plný jiných věcí.
Ale kde k skru vězí? Nervozně kejvu nohou sem a tam. S nim to nemůže bejt nikdy jednoduchý. Takže co teď? Mám sto chutí jít za nim. Ale přece nebudu dolejzat? On tu má přece nechaný kufry. Aby se mu něco nestalo!? Ale ne, to bych přece cítila. Takže musim do školy, vzdychnu si.
Po škole se zastavim u vlčka, a pak jdu hned do buňky. Kufry jsou pryč! Takže už tu byl! Rozhlídnu se, jestli nenechal nějaký vzkaz, ale nic tu není. Doprčic. Sednu si bezmocně na postel. To znamená jako co? Konec? Konec čeho? Toho co ani nestačilo nikdy pořádně začít? Mám na sebe vztek.Ale přece mně kousnul, to snad něco znamená, ne? Napadne mě poslat Misstear na výzvědy.
Žádný novinky ale nepřinese, není doma! Vždyť se vrátil po tak dlouhý době, potřebuje asi spoustu věcí zařídit. Nebudu jak nějaká stíhačka!

A tak jdu zase k Tlapkovi a trénujeme.

K ránu potkám Tracy, stačí mi sdělit, že Anchella pořádá večírek. Všichni jsme zvaní, teda naše parta, Vik přebere stráž s někým z Rady.
"Říkal, že je toho na nás dost, že se taky musíme pobavit a přivítat nový příbuzný."
"Co to? Že by v něm sklíčila trocha soucitu?"
Tracy se zasměje. "Třeba se z něj stane zas ten dobrej Vik, co býval."
" No to by musel mít opravdu dobrý přesvědčovací způsoby," zasměju se.
Na večírku se sejde naše známá parta posílená nyní i o Olivera, pořádající Anchella s Petrusem, připojí se i Silver, když dostala jejich trojice volno a pár Petrusových kamarádů které neznám. Anchella je samozřejmě oblečená do svůdných šatů a na ruce má snad deset zlatých řetízků. Teď už se všichni do baru nevejdeme a tak se oslava pořádá i v hale. Jako pořadatelka něčeho takového je Anchella dost schopná, nezapoměla opravdu na nic. Pití, jídlo, výzdoba, hudba, osvětlení. A pro tentokrát se ani nesnaží být středem pozornosti i když po pravdě jím je stejně, ona se prostě přehlédnout nedá.
Je to fakt pěknej mumraj, ale všichni si to užíváme, opravdu jsme něco takového už dlouho potřebovali. Na chvíli si vyjdu na balkon na čerstvý vzduch a opřu se o zábradlí. Musím pořád myslet na Lechana, při vhodný příležitosti se pozeptám Olivera, jestli něco neví.

V tom vejde na balkon Robin. Oboum nám dojde, že tuhle situaci už jsme jednou zažili. Je mi to trochu nepříjemný, ale Robin se tváří v klidu.
"Víš, že jsi byla asi jediná, kterou jsem měl fakt rád.? Asi proto, že jsi vždycky dělala co jsi chtěla". Smutně se usměje, ale žádná výčitka v tom není.
" Vy jste totiž v tomhle s Lechanem asi stejný".
"A co tvůj poslední objev?" Zeptám se.
"Už nic, to byla jen bokovka, nic vážnýho."
" Ty seš strašnej," dloubnu ho z legrace do žeber. "A co Anchella?" jsem zvědavá.
"Škoda že je Petrus bratránek, stála by za hřích".pousměje se koutkem pusy.
Chci ho upozornit, že ona s tím zjevný problém nemá, když s ním tak flirtuje, ale pak mlčim, aby si snad nemyslel, že žárlim. Jdeme zase dovnitř.
Anchella zrovna něco hlasitě vykládá. "…není rada schopná to řádění zastavit, aby byla ustanovena nová rada? Copak vy chcete žít v neustálém strachu?"
" U nás se ale rada nevolí. Ta je vnitřně dohodnutá mezi staršími upíry".pronese někdo.
" Tak by mohli dosadit i pár mladších," podívá se významně na Petruse. "Třeba by se pak něco hnulo."
" Jo, uděláme revoluci," řekne jen tak z legrace Dan.
Anchella se toho ale hned chytí. "Konečně dobrý nápad, vtáhne Dana do středu hloučku. Tady musí nastat změna, viď Petrusi."
Ten jen přikývne.
"Co bys navrhoval?" Obrátí se na Dana. Dan se jen diví, jak se dostal do centra dění. Bezradně se rozhlédne, jako by hledal něčí pomoc, ale všichni jsou dost překvapení a tak mu vysí na rtech co pronese. Anchella se na něj povzbudivě usměje.
"Nejdřív to chce nějaký tajný místo na schůzky, o kterých starší nevědí. Určitě takový máte, my jsme je taky měli." Pobízí Anchella.
" Jo, to jo," přidá se jeden z Petrusových kámošů.
"Já myslel, že je to večírek pro zábavu," ozve se do toho Alex. "A ne revoluční míting. Zesilte zase někdo tu hudbu, ať to tu žije."
Dan využije příležitosti a hned se ochotně vrhá k ovladači hlasitosti. Anchella vypadá trochu nakvašeně, ale pak začne taky tancovat, chytne si k tomu Robina kolem krku.
Cítím něčí ruku, jak mě tahá. Otočim se, Oliver mě táhne na balkon.
"Potřebuju se tě na něco zeptat. Jak jsi poznala, že máš zvláštní schopnosti? Myslim, jak jsi poznala, že je to jiný než normálně".
"Hm, zní to blbě, ale praxí. Když jsem začala mít podezření, že je něco moc náhod najednou, tak jsem se na to zaměřila a ozkoušela to. Proč? Máš snad… "
"Ne, jen jsem chtěl vědět, kdybych byl náhodou něčím obdařen, abych to neprošvihnul".
"Já se tě vlastně chci taky na něco zeptat…" konečně se odhodlám, " Jak se zabydluje Lechan? Moc se teď nevidíme, tak jsem jen…"
Mám pocit, že mi Oliver vidí až do žaludku a nevim proč, ale je mi to trapný.
"Musí se trochu srovnat, dej mu čas. Není zvyklej na stálou společnost. A taky opravdu dost pracuje."
" Hm a kolik času jako potřebuje než bude schopnej se mnou mluvit," říkám docela naštvaně a lítostivě zároveň, což se snažím zamaskovat.
"To nevim," pokrčí rameny Oliver, "ale já ti ho pohlídám."
" Neber si to špatně, ale že bych byla nadšená, že mi ho budeš hlídat zrovna ty… Abys ho nehlídal moc, víš."
" Prosimtě, mam Alexe ne? A s Lechanem jsme kámoši už dlouho. Zkusim s ním promluvit, i když nic neslibuju, víš jaký to s nim je. Ale ty jsi se taky tenkrát pro mě snažila, dlužim ti to". "Jo, radši mi to ani nepřipomínej, protože kam to nakonec vedlo? Že je z tebe jeden z nás!" "No vidiš, další věc, kterou musim započítat," usměje se Oliver. "Budu se snažit dvakrát tolik."
" Hele, doufám, že mi ho tu nesvádíš," objeví se Alex.
"Ne, já mam radši lidskou krev a tohohle už někdo zakous."
" Vážně? To musel bejt borec, když se mu z něj povedl tak pěknej upír."
Všichni se chcechtáme.
"Sebechvála smrdí", říkám.
"Cože?" Diví se Alex.
"To je jen takový lidský pořekadlo," říká potěšeně Oliver. Je rád, že slyšel něco jemu známýho v pro něj ještě novém upířím světě.
"Nejsi sám, já jsem taky tvůj starej známej," obejme ho Alex.
Nechám je tam samotný a jdu zpátky. Docela mě to tu přestalo bavit. Jdu si ještě pohladit Tlapku, čeká na mě že se za ním stavím. Nejradši by šel se mnou vždycky i do školy. Dalo mi docela práci mu vysvětlit, že tam se mnou nemůže. Pak jdu do postele. Doufala jsem že tu bude alespoň Missy, jenž se někde potlouká.
°Vydrž, on tě začne za chvíli postrádat.°
°To to ale trvá, už skoro dva roky! A neříkej, že my upíři žijeme dlouho a je tak pro nás čas jinej!° Říkám naštvaně, i když za to Missy vůbec nemůže, a já vim, že to ode mě není fér.
°To jsem taky říct nechtěla,° urazí se.
Ani se jí nedivím. Já mám vztek na všechno a nejvíc bych měla mít na Lechana a na něj mi to zrovna nějak nejde.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 T-narniaonline /SB T-narniaonline /SB | Web | 25. března 2009 v 19:09 | Reagovat

WOW! ;)) Oliver je bést! xD xD xD

2 Miss.*Gee*-Tvoje Sbééčko♥Které tě má Lawuje♥I když se eště moc neznáme♥ Miss.*Gee*-Tvoje Sbééčko♥Které tě má Lawuje♥I když se eště moc neznáme♥ | Web | 26. března 2009 v 16:29 | Reagovat

Pěkné! Jak se jinak máš?:)

3 Kikina Kikina | E-mail | 26. března 2009 v 16:42 | Reagovat

Pěkný xDxDxD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama