close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

12. kapitola – Tenhle podvečer nemá chybu

17. dubna 2009 v 20:04 | Aranel van de´Corvin |  Láska nebo nenávist
Autorka: Kikina

Procházela jsem se šafránovými loukami a trhala jejich květy a zase je zahazovala. Moje oblečení téměř načichlo tou kořeněnou uklidňující vůní. Bylo mi dobře jako nikdy před tím. Cítila jsem se volná, odtrhnutá od reality a dělala vylomeniny ve svém světě plném radosti. Byla jsem daleko od vlaku a modré louky pořád nebraly žádného konce. Plavala jsem v modrém moři dál a dál. Byla jsem zase sama sebou. Žuchla jsem do těch nádherných, po kolena vysokých květin a sledovala bílé obláčky na nebi. Všechny byly jiné a pluly svým směrem jako lidé. Také jsou jiní a rozlišní. Nevím, jak dlouho jsem tam ležela, ale po nějaké době mě vůně šafránu uspala. Kupodivu se mi nezdál žádný sen. Když jsem se probudila, slunce zapadalo. Květy vonného šafránu se uzavíraly do malých a velkých poupat. Pomalu jsem si sedla a v očích se mi odrážely rudé paprsky zacházejícího slunce. Kolem se proháněl lehký vítr a pročesával louky a všechno nádherně šumělo. Ale pak jsem uslyšela i jiný šum. Byl za mnou. Prudce jsem vstala a rozběhla se přímo tím směrem. Skočila jsem do trávy stylovou šipku a na něco měkkého spadla. Byl to Patrik. Ležela jsem na něm s vytřeštěnýma očima a ruměncem na tvářích. To byl zase trapas. Byl taky v šoku a nevěděl, co dělat jako první.
"Promiň, myslela jsem, že jsi nebezpečí"podpírala jsem se na rukou a pořád na něm ležela
"Já se taky omluvám, nechtěl jsem tě vyděsit"rozpačitě se usmál
Chvíli jsem na něj nechápavě koukala a pak mi došlo, že na něm pořád neúnavně ležím.
"Ježíš, promiň, musím být děsně těžká"zvedala jsem se
"Ani ne"přiznal
Nevěděl jsem, jak z něho slézt, aniž bych ho nezašlápla. Udělala jsem to teda tak. Sedla jsem si na něj obkročmo a pomalu se zvedala. Ani nechtějte vědět, jak to vypadalo. Byla jsem při tom rudá úplně všude. V životě jsem nezažila větší trapas. Když jsem zase stála pevně na nohou, pomohla jsem i Patrikovi.
"Chtěl jsem ti sdělit, že jsem našel zdroj vody, takže se budeš moct vykoupat"prohrábnul si vlasy, aby z nich vyklepal trávu a kytky
"Jo díky"usmála jsem se na něj
"A taky jsem tě přišel poprosit, aby ses vrátila zpátky do vlaku. Sam se ti chce omluvit. Moc ho mrzí, co se dneska stalo"přemlouval mě
"Jo vrátím se, stejně mi trucování nevydrží dlouho"začala jsem se prodírat vysokou trávou
"Jo a ještě ti přichystal večeři"řekl
"Ne"zvolala jsem překvapeně
"Ale ano, tak makej, ať ti to nevystydne"rozběhl se
"Tak ty se mnou chceš závodit?? No dobře, máš to mít"začala jsem ho dobíhat
"To není fér, musíš mi nechat alespoň minutu náskok"zasmál se Patrik
"No počkej, já ti dám minutu"volala jsem na něj výhružně z legrace
"Bacha krtinec"upozornil mě
No to už ale bylo pozdě. Zase jsem zahučela do trávy a kutálela se z kopce dolů. Doháněla jsem sice Patrika, ale bolelo to děsně. Nakonec jsem ho dohnala v půli kopce a nechtě mu podrazila nohy. Pěkně se natáhl a mě zastavil. Oba dva jsme tam leželi jak placky a smáli se.
"O kutálení se nemluvilo"připomínal mi Patrik
"Já vím, když on tam byl ten krtinec…"nedořekla jsem větu, protože mě přerušil
"Nesváděj to na nevinný"huboval mě z legrace
"Nech toho, už mě bolí břicho"smála jsem se a držela za břicho, jak mě bolelo
"Já ti nic nedělám. To ty sama. Mohla bys přestat obviňovat sakra ty nevinný"nasadil při tom legrační obličej a já se prostě nemohla udržet
"Prosím"volala jsem na něj a kutálela se pryč od něj
"Kam jdeš ty hříšnice?? Víš, že trestu neunikneš"plazil se za mnou
"Máš na hlavě pavouka"řekla jsem mu ze srandy
"Fakt?? Kde??"hrabal se ve vlasech
Rychle jsem se zvedla a prchala pryč.
"No počkej!! To si schytáš!!"řítil se za mnou
"Pomooooooooooooooc"volala jsem a vlítla do našeho vagonu
Stál tam vykulený Sam a nevěděl co říct. Vpadla jsem mu do náruče a mile se usmála. V tom rozrazil dveře Patrik a všude z něj trčela tráva. Vypadal děsně komicky s tím jeho výrazem ve tváři. Musela jsem se začít chechtat, ale to v tu chvíli se ze mě stala dcera smrti. Přeběhl celou místnost a chytil mě za ruku.
"Počkej, jako oběť mám právo na splnění jednoho přání"zaprosila jsem
"A co by to mělo být??"zeptal se naoko přísně
"Chtěla bych se najíst"usmála jsem se
"Dobře, ale pak tě řádně potrestám"připomínal mi s vážnou tváří
"Fajn, jak chceš"sedla jsem si ke stolu a začala jíst
"Meg, já jsem ti chtěl něco říct"přisedl si Sam
"Já vím, všechno je odpuštěno"kývla jsem na něj
"Vážně??"radoval se
"No jistě"poplácala jsem ho po rameni
V klidu jsme povečeřeli. Sam mi uvařil nějaké maso s omáčkou a špagetami k tomu mi dal ještě zeleninový salát. No prostě luxus, co vám budu povídat. Kluci si dali jen pár sklenek s krví, aby neměli hlad a pak přišla moje poslední hodinka.
"Tak, přání je splněno. A teď bych byl rád, kdyby sis se mnou šla pro trest"čapl mě za ruku
"Tak zatím"mávla jsem na Sama se smíchem
"Tak co to bude??"zeptala jsem se Patrika, když jsme byli venku
"Uvidíš"mrknul na mě

O půl hodiny později

"Tak a jsem tu"oznámil a mírně se mu lesklo v očích
Dorazili jsme k tomu zdroji vody, o kterém mi vyprávěl. Bylo to krásné tyrkysové jezero. Dno vypadalo celkem hluboké. Všude kolem opět voněl šafrán, i když už byl zakuklený do úhledného poupěte.
"A co tady??"nechápala jsem
"Tohle"vzal mě jako pytel brambor přes rameno a nesl mě na malý skalnatý výběžek asi 7 metrů vysoký
"Doufám, že umíš plavat"pronesl radostně a nemilosrdně mě hodil do vody
"Sakra"stačila jsem říct a žuchla jsem do vody
Byla vlažná, asi vyhřátá z letního horkého dne. Zkusila jsem doplavat na dno, což se mi podařilo. Bylo písčité a jemné. Rozhodla jsem se pro malý vtip a tak jsem si svlékla tílko s kalhotami a nechala je vyplout na povrch vodní hladiny jezera. Jen pár vteřin jsem trpělivě vyčkávala, dokud se vodní hladina opět nerozrazila. Patrik pro mě asi skočil. Rychle jsem vyplavala, posbírala si oblečení a doplula na písčitý břeh. To byste nevěděli, co dělal, když mě viděl na břehu, jak si ždímám promočené oblečení. Připlul na břeh a hned spustil.
"Bál jsem se, že si se utopila"strachoval se
Jen jsem pokrčila rameny. Na sobě jsem měla jen spodní prádlo a podprsenku. Všechno v černé barvě.
"Co noha??"optal se hned
"Jo dobrý. Zase běhám jako gazela"usmála jsem se
Věděla jsem, že dlouho neudrží zrak na mém obličeji a měla jsem pravdu. Hned si mě začal přeměřovat. Byla jsem děsně nervózní a tak jsem odklusala k velkému kameni a vystavila oblečení posledním paprskům slunce. Sama jsem se šla protáhnout. Když jsem byla malá, chtěla jsem být akrobatka, ale vy víte, proč jsem nemohla. Začala jsem dělat různé cviky typu provaz a podobně. Pak jsem udělala pár přemetů vpřed a vzad, dokud jsem si nevšimla Patrika, který si mě měřil zajímavým pohledem.
"Ukaž to ještě jednou"vybídl mě
"A co přesně??"zeptala jsem se stydlivě
"Myslím, že tomu říká most"zamyslel se
"OK"usmála jsem se, ohnula jsem své tělo dozadu a podepřela se na ruchách
"Pěkné"řekl znalecky
"Díky, ale měli bychom se vykoupat a jít"řekla jsem a vlítla do vody
Chvíli jsem se tam jen tak máchala a pak se pozvolna položila na hladinu. Něco mě najednou chytlo kolem pasu a táhlo ke dnu. Byl to samozřejmě Patrik. Byla jsem s ním teď hrozně ráda, protože byl odvázaný stejně jako já. Byla s ním prostě sranda. Ještě jsme spolu dělali pár přemetů ve vodě a pak jsme vylezli ven, abychom oschli.
"To byl zajímavý trest"usmála jsem se na něj, když jsme vedle sebe leželi
Hned vstal a podepřel se na loktu.
"Jestli chceš, vymyslím něco jiného"usmál se šibalsky
"Dnes už ne"zavřela jsem oči
Pořád tu voněly kytky a voda. Bylo to příjemné mít vedle sebe dobrého přítele a povídat si s ním o čemkoliv. Najednou se vedle mě něco pohnulo a já na rtech ucítila něžný polibek. Otevřela jsem pozvolna oči a Patrik mě líbal. Tyčil se nade mnou a já byla děsně zmatená. Přítel mě líbá, to je teda něco. Ale je zvláštní, že mi to nijak zvlášť nevadilo. Zajel mi rukou do vlasů a já jeho líbání mírně opětovala. Měl ten samý sladký dech jako Erik, možná i víc sladčí. Sakra, co sem tahám Erika?! Na chvíli jsem se od Patrika odtrhla, ale pak jsem ho zase líbala.
"Měli bychom jít do vlaku"oznámila jsem mu a hned začala vysouvat své tělo zpod toho jeho
"Máš pravdu, už je tma"zvedl se a oba jsme se šli obléct
Oblečení naštěstí bylo suché, takže jsem ho na sebe hodila a byla připravená k odchodu. Patrik byl taky zanedlouho hotový a tak jsme se společně vraceli domu, teda spíše do vlaku. Dnes přečkáme noc tam. Doufám, že ty koleje spraví co nejrychleji. Sakra už se neuvěřitelně těším domu…
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Čteš u mě na blogu nějakou povídku?

Ano
Ne
Ne, ale přečtu si.
Nečtu povídky!

Komentáře

1 Sarah Sarah | 1. listopadu 2009 v 17:56 | Reagovat

pls další díl

2 messi messi | 13. listopadu 2009 v 20:45 | Reagovat

Hoooj tak tohle je upe uuuza povidka!!!!! Nej kterou sem kdy cetla! bude jeste pokracko??? prooosim  :-(  :-(

3 sophie sophie | 20. prosince 2009 v 22:03 | Reagovat

Jo prosím :-(

4 vampire vampire | 13. února 2010 v 20:46 | Reagovat

pls další díl :-)  :-)  :-(  :-)  :-)

5 upirikaty upirikaty | 12. března 2010 v 21:45 | Reagovat

jooooo taky pěkně prosím kdy bude další kapča teda jestli vůbec????? :-(  :-(

6 Alexandra Sofie Ema Vemariola Alexandra Sofie Ema Vemariola | 13. dubna 2010 v 14:10 | Reagovat

perfektní a teď další :-)

7 upirikaty upirikaty | 13. května 2010 v 20:46 | Reagovat

tak kdy už?

8 beja beja | E-mail | 2. srpna 2010 v 21:30 | Reagovat

pls dalsi kapitolu:-)

9 dark lady dark lady | E-mail | 13. října 2010 v 15:31 | Reagovat

pekny. kdy bude dalsi kapitola?

10 dark lady dark lady | 17. října 2010 v 18:42 | Reagovat

tak bude to pokracovani?!

11 dark lady dark lady | 21. října 2010 v 16:51 | Reagovat

tak bude do prdel*e to pokracovani,nebo ne?!

12 lucíí lucíí | 11. listopadu 2010 v 22:20 | Reagovat

:-D okkkš bude nebo nee??? honem šup šup nastartuj kompl/ wore nebo co máš a at se práší od klávesnice..semm napnutá jak dědovy kšandy :D

13 Karry Karry | 1. prosince 2010 v 21:18 | Reagovat

Úžas!!! :-D  :-D  :-D Bude ještě další kapča?? Už to je celkem dlouho co byla tato... :-( :-(  :-(

14 Lil Lil | 31. prosince 2010 v 14:31 | Reagovat

jj taky prosim dalsi kapcu pioses skvele :-)  ;-)

15 nicoll_a nicoll_a | 15. ledna 2011 v 23:07 | Reagovat

pls ďalšia kapitola ???  :D  ???

16 Lola Lola | 10. dubna 2011 v 22:26 | Reagovat

NÁDHERA.. a chtěla bych další kapču..:D

17 Míšulla Míšulla | 7. května 2011 v 18:30 | Reagovat

další kapča už nebude ? :D zrovna teď když mě to začalo bavit ? :D :D :D ale jíínáááč píšeš upe skvěle... ;-)

18 Pavlína Pavlína | 6. března 2012 v 13:03 | Reagovat

je to velká škoda,že takové povídky zanikaji časem nedokončené:-( skor když tato je velmi povedená:-)

19 Selené Selené | Web | 7. března 2012 v 15:57 | Reagovat

já chci ještěěěě

20 Žanda Žanda | E-mail | Web | 31. srpna 2012 v 13:58 | Reagovat

Úžasný!!! Další kapču! :-D

21 Kathy Kathy | 23. ledna 2013 v 16:35 | Reagovat

Psát docela umíš, tak doufám, že bude pokračování!!!!!!!!!! :-D

22 Čučanda Čučanda | 14. dubna 2013 v 12:14 | Reagovat

Vynikající:D Chce to hned další !! :DDD

23 Jája Jája | 19. března 2016 v 17:05 | Reagovat

Ok,rok 2009 už dávno není,takže se pokráčka nedočkám :-D Ale stejně by mě to zajímalo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama