Tak a je tu další kapča xD xD xD xD Doufám, že se to bude líbit =o) Dyštak pisnite koment xD xD xD
" OKA-"
" Jestli nezavřeš hubu, tak tady ty dvě princezny přijdou o život." Ukázal prstem na Moniku a bloncku. Sice je nemám v lásce, ale zabít je teda nenechám.
" Pust mě a už o mě nikdy neuslyšíš." Musím se z toho nějak vykecat. Pochybuju, že bych ho přeprala…
" Ten kdo by si měl určovat podmínky jsem já." Upozornil mě. Znervózňuje mě, jak stojíme u okna…
" Jaký máš teda podmínky?"
" To ti řeknu až dole." Nakloní se se mnou z okna.
" Tak já půjdu dveřma a ty se klidně dole na zemi rozplácni." Snažím se mu vymanit z náruče, ale marně.
" Podceňuješ mě." Vyskočí z okna…Vidím jenom rozmazaný čáry, jak letíme dolů z třetího patra….zavřu oči a přestanu dejchat…
" Už je můžeš otevřít." Co? To už jsem mrtvá? Otevřu oči. Stojíme na zemi a Marcus se usmívá. Aspoň, že žiju…
" Pust mě." Pustí mě na zem, ale chytne mě za levou paži a táhne mě pryč.
" Uklidni se a nic se to nestane, možná." Možná? Jak možná? To je zase psycho. Já chci prožít jenom jeden jediný den v klidu!
Když už jsem skoro u parku, tak zpomalí a uvolní sevření. Sedne si na lavičku a dívá se na mě. Nemá červený oči, jako včera, ale karamelový. Asi se najedl….
" Máš dvě možnosti," začne pomale Marcus a pozorně mě sleduje," buďto půjdeš se mnou a budeš žít, nebo zemřeš." A sakra. Přemýšlím, co je lepší….Když vidí, že váhám, tak si to rozmyslí:
" Tak jinak. Jestli se mnou nepůjdeš, tak tě nezabiju."
" V čem je háček?"
" Zemřou všichni z děcáku. Znáš to, ne? Někdo si hrál se zapalovačem a náhodou chytl barák a všichni uhořeli." To je hajzl.
" Seš ubohej!" Dám mu facku, ale s ním to ani nehne. Super. Rozhodnu se pro útěk. Sice mu nezdrhnu, ale můžu to zkusit. Třeba někoho potkám…
Marcus se zadívá do parku. Využiju toho a dám se na útěk….během vteřiny už je u mě.
" Tak ty bys chtěla zdrhnout, jo?" Pohrdavě se usměje a jednou rukou mě odhodí. Letím snad dobrých deset metrů dokud nenarazím do stromu…Přistání bylo tvrdý. Před očima mám černo…slyším jak se Marcus hlasitě směje.
" Ty bys-" Přestal v půlce věty. Proč? Zvednu hlavu, abych se podívala na příčinu. A co moje oči nevidí? Dvě postavy zahalený v plášti. Slyším, jak mu něco říkají, ale nerozumím co! Sakra! Snažím se vyškrábat na nohy a dostat se k nim, ale když se zvednu, tak se mi zatočí hlava a já omdlím…
Au. Moje hlava. Otevřu oči. První co vidím, tak je nějaká osoba, která se krčí nade mnou.
" Jsi v pořádku?" Zeptá se. Podle toho medovýho hlasu jsem hnedka poznala, že je to žena. A něco mi říká, že to obyčejná žena nebude…
" Jo." Pomale se posadím.
" Nechceš napít?" Jenom kývnu hlavou. Au. To jsem dělat neměla. Mám pocit, že mám hlavu na dvě půlky….Nestihnu ani mrknout a ta žena už drží sklenici s vodou.
" Ehm. Děkuju." Napiju se. Žena si vezme ode mě sklenici a položí ji na stůl. Teprve teď se rozhlídnu po pokoji. Je obrovský! Já ležím na gauči, který je u krbu. Když se opatrně podívám dozadu, tak si všimnu knihovny a dalších sedaček. Je tam i televize a podobný moderní vymoženosti…. Moji pozornost, ale upoutá osoba, která sedí u televize a směje se.
" Já jsem Lara." Představí se mi.
" Já Aleanor. Ehm, nemůžeš si sundat tu kapuci?" Chvíli váhala, ale nakonec si ji sundala… Upírka. Měla bílou pleť, karamelový oči a hnědý vlasy. Vypadala nádherně.
" Dík." Usměju se.
" Nechcete mi už někdo říct co se to tu děje?" Mám stovky otázek…Lara si povzdychne.
" Jak už asi víš, tak jsme upíři," chvíli se odmlčí a přemýšlí, jak dál," hádám, že Marcuse už ti představovat nemusím."
" To opravdu ne."
" Vezmu to jenom ve zkratce. Teď není čas na podrobnosti." Trpělivě čekám až bude pokračovat.
" Upíři kdysi dávno táhli za jeden provaz. Ale před dvěma tisíci lety se dva upíři rozhodli, že už nebudou zabíjet nevinný lidi. Jmenovali se Lucius a Julius. Začali se živit krví zvířat. Prvně byli všichni proti, ale postupem času se k nim přidávalo více upírů. Trvalo to tak dlouho dokud se náš rod nerozdělil na dvě části: Lovci a ochránci."
" A Marcus byl určo lovec." Dořeknu za ni. Jenom kývne.
" A my jsme ochránci."
" My?" Vidím tady jenom Laru a nějakýho šoumena u televize.
" To je Derek." Ukáže k osobě sedící na gauči.
" Jinak tu jsou ještě naši přátelé: Aaron, Iris, Ramona a Drake, ale ti jsou na lovu."
" A co tady mám dělat? Proč jste mě sem vzali?"
"Jak vidím máš spoustu otázek, ale odpovím ti na ně později. Nemáš hlad?" Zeptá se mile.
" Mám." Přiznám se. Já jsem nenažraná pořád…
" A co bys chtěla? Máš chuť na omáčku? Nebo těstoviny?" Vyvalím na ni oči. Já si můžu vybrat, co chci k jídlu? A dokonce mi to u udělá? No to je BOŽÍ!
" To si můžu vážně vybrat?" Nemůžu tomu uvěřit.
" Jasně." Zasměje se.
" Proč bys nemohla?" Tváří se překvapeně.
" NO u nás jsme si nevybírali." Už vidím, jak hyeně říkám, co bych si dala. Ta by se mnou možná, tak vytřela podlahu….
"Tak na co máš chuť?" Tý jo. No já vlastně ani nevím. Já sešrotuju cokoliv….Derek se začne smát. Obě se na něj podíváme. Nevím čemu se směje. V televizi se dívá na počasí….
" Máš zajímavý pochod myšlenek." Směje se. CO?
" Derek má dar. Čte myšlenky." Vloží se do toho Lara, když si všimne mýho zmatenýho výrazu. Tak on má každý nějaký dar? To by mě zajímalo, co má Lara a ostatní….
" Víc ti řeknu potom, ale co by sis dala?"
" Sešrotuje všechno." Ozve se Derek. Lara se začne smát. Super.
" Tak já ti něco udělám." Lara se zvedne a odchází pryč. Já se opatrně přesunu na gauč za Derekem.
" Hej Comeback!" Křiknu na něj. Když přepne na Novu.
" Ty se na to díváš?"
" Jo."
" Super já taky." Začnu se smát. Upír a dívá se na Comeback?!
" No a? Ještě toho hodně o upírech nevíš." NO to je pravda…. Taky by si mohl sundat tu kápy…začíná mě to rozčilovat, že mu nevidím do obličeje.
" Jak chceš, ale nelekni se." Proč bych se měla lekat? Jednou rukou sundá kápy….Na obličeji má dlouhou jizvu…jinak má krátký černý vlasy, karamelový oči a bledou pleť…..ostatně jako všichni upíři. Samozřejmě, že je i tak krásný….ale kterej upír není?!
" Tě přejel kamión?" Zeptám se a ukážu na jeho jizvu. Začne se smát….
Lara a Derek jsou v pohodě. Suprově jsem si s nima pokecala. Zjistila jsem, že Lara je výborná kuchařka. K večeři mi udělala nějakou spaciální omáčku a k tomu knedlíky. Bylo to vážně dobrý. Ještě teď se mi sbíhají sliny.
" Tak já už asi půjdu." Je už skoro ráno a hyena by mě zabila, kdyby mě neviděla v mý posteli….
" No, tak jo no." Váhá Lara, ale nakonec mě jde vyprovodit ke dveřím…
" Ještě se uvidíme." Volá za mnou když odcházím….


úžžžžaaaaa prej Já sešrotuju cokoliv xD tadle kapča se ti moc povedla