close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

5. kapitola – Nalezení ztraceného štěstí

4. dubna 2009 v 11:47 | Aranel van de´Corvin |  Láska nebo nenávist
Je zvláštní propadnout se tak hluboko do tmy, které se bojíte. Ale tady jsem strach neznala. Byla jsem uvězněna v obavách, že za chvíli na mě dopadne ta strašlivá a stresující fobie, ale nic se nedostavovalo. Byla jsem statečná, nebo jsem ten strach prostě překonala?? Zanedlouho mě znudilo být takhle po tmě a najednou slyším hlasy. Ne jeden dívčí hlas. Hlas mé sestry. Z tmy jsem se propadla na nějakou ulici a zahlédla ji. Byla celá od krve, ale živá. Tu ulici jsem naznala a tak jsem rychle hledala její název. Bingo!! Je to Půlnoční ulice, ale co tam pro boha dělá?? Rychle jsem se za ní rozběhla a chtěla jí pomoct.
"Ne!! Musíš se probudit a najít mě"padla na zem celá unavená
"Prosím, rychle"omdlela
"Míno!!"rozběhla jsem se za ní, ale tma mě stáhla zase k sobě
Někdo se mnou třásl jako o život. Ale já musím najít Mínu. Musím jí pomoct nebo umře. Sakra Míno, co mi to děláš. Proč už tě nevidím??
"Megan"uslyšela jsem docela blízko sebe
"Půlnoční ulice!!"prudce jsem si sedla
"Klid, byl to jen sen"uklidňoval mě Erik
"Ne to nebyl"začala jsem vstávat, ale Erik mě zmáčkl zpátky do postele
"Ty to nechápeš!! Moje sestra leží v bezvědomí v Půlnoční ulici!!"vysvětlovala jsem mu
"Já se tam zajdu kouknout"řekl a odcházel
"NE!! Ona je od krve!!"řvala jsem za ním
Hned se zastavil. Potichu jsem se zvedla a přistoupila k otevřenému oknu. Opatrně jsem se naklonila, abych se podívala, jak je to dolu daleko. Super!! Jsem v prvním patře. Vlezla jsem na parapet a pohlédla na Erika, který byl stále jako přikovaný.
"Eriku"zavolala jsem na něj
Značně sebou škubnul, a když mě uviděl na parapetu, zděsil se ještě víc.
"Prosím tě nevyváděj kvůli tomu, co teď udělám"vyskočila jsem a padala jenom chviličku, odhadem jen 5 metrů
"Já tě přetrhnu"volal na mě z okna a hned skočil dolu za mnou
"Blázne"zavrtěla jsem hlavou
"To bych měl říkat já"přistoupil ke mně
"Radši mi povez, kde je Půlnoční ulice, prosím"zamrkala jsem na něj
"Pojď za mnou"chytil mě za ruku a táhl pryč
Všimla jsem si, že je už tma. To zase bude doma průšvih.
"A co doma??"zeptala jsem se
"Nachystal jsem jim snídani a nechal vzkaz, že se vrátíš až k večeru a aby tě nehledali"mrknul na mě
"Ty mě máš už přečtenou, viď??"zajímalo mě
"Ne, právě, že ty nejsi vůbec snadno čitelná"vedl mě spletitými ulicemi
"Už tam budeme??"začínala jsem být nervózní
"Už jen zahneme doleva"zastavil se
"Co je??"lekla jsem se
"Cítím krev"řekl
"Zůstaň radši tady"pohladila jsem ho po tváři
Napjatě a vzrušeně jsem vlezla do ulice, která byla jen málo osvětlená, ale to stačilo i k tomu, abych poznala, že někdo leží pár set metrů ode mě. Nemohla jsem tomu uvěřit. Moje sestra žije. Ale co když ne?? Rozběhla jsem se k ní a klekla si na chladné dlažební kostky. Otočila jsem si jí k sobě a snažila se jí najít tep. Našla!! Srdce mi poskočilo radostí. Vzala jsem jí i přes svou slabost do náručí a odnášela do bezpečí.
"Máš ji??"vyhrkl ze sebe
"Jo, ale je asi zraněná na levém boku. Musíme jí dostat do nejbližší nemocnice"oznámila jsem mu
"Myslím, že bych se tam dostal dřív než ty"vzal mi Mínu z náruče
"Počkej, jdu s tebou"vyhrkla jsem ze sebe
"Ne, ty si běž lehnout, vidím, jak jsi unavená. Udělej to pro mě"poprosil mě
"Tak dobře, půjdu domu a budu tě čekat, abys mi podal podrobné zprávy o jejím stavu"řekla jsem vážně
"Neboj se, já to zvládnu"usmál se a ve vteřině mi zmizel z dohledu

O pár hodin později

Byla to celkem fuška dostat se domu z toho labyrintu spletitých ulic. Jako bonus jsem si zaběhala, protože mě začal honit nějaký úchylný upír, co si zrovna vzpomněl, že má hlad…teda ehm, žízeň. Naštěstí jsem se mu ztratila a ani jsem neuběhla 4 blogy. Celou cestu jsem ale byla myšlenkami u mé sestry. Bože, ať to přežije. Nikoho jiného už nemám, ale to bych pěkně lhala. Vždyť mám ještě Erika, ale ani tady to není jistý a navíc ještě ani nevím, jak se rozhodnul. Zrovna jsem procházela Poloviční ulicí. Konečně něco známého. Odtamtud už bylo snadné se dostat domu a tak jsem moc nepospíchala. Bylo sotva 8 hodin večer, ale tma byla jako v pytli. Ploužila jsem se tedy starými ulicemi Prahy a prohlížela si jednotlivé domy. Byly tak zvláštní a tajemné, až mě z toho mrazilo. Tolikrát jsem tudy proběhla, ale nikdy jsem si nevšimla, že jsou některé domy opuštěné, okna vysklená, vyražené domovní dveře, slabě poblikávající pouliční lampa a další věci. Ani se nedivím. Nikdy nebyl moc čas se tady rozhlížet, když mi pokaždé šlo o život. Bylo to zvláštní a ani jsem neměla moc strach. Cítila jsem se tu doma. I když to tu bylo značně nebezpečné, cítila jsem, že sem opravdu patřím. Cesta mi neuvěřitelně rychle ubíhala a já si jí krátila dlouhými úvahami nad tím, co jsem dneska viděla a zažila. Hned jsem si vzpomněla na Astrid Lindgrenovou, která jednou u svého komentování knihy Bratři Lví srdce (mimochodem velmi pěkná knížka) řekla:
"Některé věci lidé prostě udělat musí, jinak by to nebyli lidé, ale kus hadru"tak nějak to znělo
Vidíte, kam se člověčí mysl dokáže dostat přes domy, až k projevu slavné osobnosti?? Taky jsem se podivila, co všechno dokážu, ale teď už jsem stála před domem a zářivě se usmívala. Vlítla jsem dovnitř a slušně všechny pozdravila.
"Ahojte"zvolala jsem ostýchavě
"No nazdar"pozdravila mě slušně nevlastní matka"Kdes celý den byla"vyjela na mě
"Pryč"odpověděla jsem suše a odcházela do svého pokoje. Nehodlala jsem poslouchat nic z jejich poučných a pitomých řečí
"Kam si myslíš, že jdeš??"vyhrkla naštvaně
"Do pokoje. Přeji vám dobrou noc"snažila jsem se o normální tón
Rychle jsem vylezla po vrzavých schodech a hbitě se zamkla ve svém pokoji. Co je jim sakra do toho, kde se toulám. Sice je tma, ale nemůžou mě brát jako malé mimino. Jsem přeci stopařka a lovkyně…no, s tou lovkyní to není zase tak žhavý, ale ubránit se před upírem umím, to se musí uznat ne. A navíc nejsem jejich dcera. Je pravda, že patřím do jejich rodiny, ale měli by ty své rodičovské pudy trochu mírnit. Chudák Tomáš. Co ten si asi musel zažít……. Teď jsem zrovna s vrzáním otevřela veliké okno a posadila se na parapet. Byla jsem odhodlaná dnes v noci nezavřít ani na vteřinku oka, kvůli informaci o sestře. Donesl jí vlastně Erik do nemocnice bez problémů?? Doufám, že se vrátí, co nejdřív jinak mi rupnou nervy nedočkavostí.
"Eriku, kde ksakru jsi?!"zvolala jsem a práskla hlavou o rám okna se zavřenýma očima
"Přece tady"ozvalo se na druhé straně pokoje
Se škubnutím jsem seskočila dolu a rozběhla se k němu.
"Je v pořádku?? Neumře?? Nestalo se nic po cestě??"strachovala jsem se
"Klid, klid"usmíval se"Bude v pořádku"oznámil mi
"Díky bohu"objala jsem ho a začala bulit, jako malá
"No tak, bude to v pohodě"konejšil mě trochu rozpačitě
"Jo já vím, ale jsem šťastná"pohlédla jsem mu do očí
V té chvíli mi padl do pokoje svit noční luny. Byla nádherná, čistě bíla……a v úplňku. Chtěla jsem Erika hrozně moc políbit, ale hned jsem si vzpomněla na dnešní ráno a moc se mi zastesklo po jeho něžných dotycích. Myslel to tenkrát vážně, nebo si se mnou hrál?? Zase. Zase ten pocit stísněnosti. Miluji ho, už to vím, ale co on. Vyhýbá se mi jen pro to, abych byla v bezpečí?? Vědět tak, co se mu honí hlavou. To ví ale jen on sám a to mě trápí……
→Autorka: Kikina
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bary-SB Bary-SB | Web | 4. dubna 2009 v 14:51 | Reagovat

Těším se na další kapču

2 Marťa Marťa | Web | 4. dubna 2009 v 16:38 | Reagovat

děj dobrý, ale napsané je to dost zhurta :D

a ještě ty dvě věty: "Ty mě máš už přečtenou, viď??"zajímalo mě

"Ne, právě, že ty nejsi vůbec snadno čitelná"

to je ze Stmívání ... to pozná každý

3 Kikina Kikina | E-mail | 5. dubna 2009 v 20:01 | Reagovat

Já stmívání nečetla

4 Kikina Kikina | E-mail | 5. dubna 2009 v 20:05 | Reagovat

Ale určitě si jí přečtu prý je to zajímavý, akorát to nemůžu sehnat xDxD

5 Lizzie Lizzie | Web | 9. dubna 2009 v 8:55 | Reagovat

krásný... tky by mě zajímalo co se mu honí hlavou. ale tk .. no nic nebudu tady rozvíjet svoje teorie a mizim na další kapču..xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama