close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

10. kapitola - Odpouštím ti

17. května 2009 v 17:15 | Aranel van de´Corvin |  Pobertovská povídka
Probudila jsem se až někdy k večeru. Hlava mě už nebolela, za to jsem měla trochu hlad. Lili mi kouzlem dopsala sešity ze zameškaných hodin a pak se mělo jít na večeři. Moc se mi nechtělo. Vidět Siriuse mě úplně psychicky ničilo. Je teda konec?? Mám se k němu pořád chovat jako jeho holka?? Nebo je to spíš pauza?? Já těmhle vztahům nerozumím. Nebo nerozumím sama sobě?? Je v tom pořád zmatek. Nevěděla jsem, že mít kluka je taková dřina. Stojí mi to vůbec zato?? Ne, takhle nesmím mluvit. Já ho mám přeci ráda a udělala bych pro něj cokoliv. Asi ho spíš nechám vychladnout a dám mu volnost. No tu měl i předtím, ale to je fuk. Lili mě tahala z postele za rukáv a chtěla, abych s ní a s Ninou šla na večeři, že musím být děsně hladová. Hladová jsem, ale ne děsně. Nakonec jsem líně vstala a šla se upravit. Lili mi upravila vzhled a Nina vyštrachala nějaké šaty z šuplíku. Vzala jsem si od ní volné dlouhé černé kapsáče, dále pak volnější modré tričko s krátkým rukávem a na to mojí černou šmrncovní mikinu do půli pasu s kapucí. Nakonec modré boty Power a mohlo se jít. Vlasy jsem měla úhledně rozčesané a krásně se mi leskly. Pod očima jsem měla hnědé linky a na víčkách lehce bílé stíny. No holky se nad svým výkonem rozplývaly. Na rty mi naštěstí nic nedaly, ale mně se můj vzhled taky líbil.
"Tak, co?? Půjdeš??"zajímala se Nina
"Když jste mě tak zkrášlily, tak teda půjdu" usmála jsem se
"Jupííííííííííííí"zpustily povyk
Do pokoje vpadla Angela s Lindou a ty se jen zhnuseně na Lili a Ninu šklebily. Když spatřily mě, zůstaly zaraženě stát, huby dokořán. Aby jim nevypadly z pantů. Co tak blbě čumí??
"Zavři tu pusu, nebo ti do ní vletí moucha"řekla jsem jí normálně
"Tak jdeš??"zeptala se Lili
"Jo jdeme"šla jsem k nim
Ze samé radosti mi nabídly rámě a já ráda přijala. Proč bych se nemohla bavit?? Je to můj život, nemůžu se pořád pozastavovat nad minulostí. Vyšly jsme z pokoje a šly zvolna delší chodbou ke schodům. Když jsme k nim dorazily, pustila jsem je, aby mohly sejít. Šla jsem jako poslední. Když Nina slezla ze schodů, hned ji objal a políbil Remus. No ty vole, tak to je síla lidi. Remus a holky?? To mi nejde k sobě, ale já a Sirius máme co říkat. Lili vyzvedl James a pomalu odcházeli pryč. Ještě se na mě otočila a mrkla a mě bylo jasné, že něco kuje. Taky že jo. Dole ve společenské místnosti proti mně seděl na pohovce rozvalený Sirius. Měl nohu přes nohu a ruce položené přes opěradlo. Měla jsem pořád na něj zlost a tak jsem se rozhodla ho trochu poškádlit. Vzpomněla jsem si na jeho pohled, kdy k němu přišla Angela. Nejprve ji sjel pohledem odshora dolu, a když byla přijatelného vzhledu, vzal si ji k sobě. To samé jsem provedla já. Přimhouřil na mě oči a asi mu už došlo, co dělám. Zavrtěla jsem, hlavou a odcházela pryč. Něco mě ale pevně chytlo zezadu kolem pasu a dýchalo na krk.
"Jsi krásná. Voníš jako meruňka"řekl a políbil mě na krk
Otočila jsem se k němu a pohlédla mu zpříma do očí. Viděla jsem tam spoustu lítosti a taky se mi zdálo, že měl oteklejší oči. Že by…Ne to snad ne. On brečel?? Pohladila jsem ho po tváři.
"Ty jsi brečel??"zeptala jsem se
Jen se čelem opřel o to mé a zavřel oči. Povzdechla jsem si a pak ho políbila na rty.
"Mě to moc mrzí. Ta moje žárlivost je hrozná"povzdechl si
"Odpouštím ti"usmála jsem se
"Půjdeme na večeři??"zeptal se opatrně
"Tak jdeme"usmála jsem se a vzala ho za ruku
Pomalu jsme vycházeli na schody a vůbec jsme nevěděli, že nás jedny dvojce očí celou tu dobu pozorovaly. Byla to Angela a Linda. Angela se tiše krčila na schodech celá rudá nenávistí. Musí něco podniknout. A hned. Nemůže dopustit, aby se čistá krev tahala s míšencem, i když v rodu Breaků je zaznamenán je jeden člověk, jinak je čistá a neposkvrněná, jako peří. Ale i tak, Angela je čisté krve jako Blackovi a měla by to být ona, kdo s ním chodí, ne Renata. Musí to nějak překazit. A asi už ví, jak. Linda jí pomůže.
"Lindo, pomůžeš mi. Mám plán"řekla mstivě Angela
"Jasně, se mnou vždycky počítej, co se týče pomsty"zachichotala se
"Jsi stejně zkažená, jako já. Pojď, naplánujeme to"šly do svého pokoje

Mezitím před Velkou síní

Držela jsem Siriuse za ruku a nespouštěla ho z očí. Musím si ho za každou cenu udržet. Cestou jsme si promluvili o vzniklém problému a nedorozumění, co se stalo dne ráno v učebně obrany. Pak se nerozhodně zastavil přede dveřmi. Nevěděla jsem, o co mu jde. Je na mě pořád naštvaný?? Nechce se mnou chodit?? Byla jsem zděšena jeho chováním. Tohle nedělává. A pak mi to docvaklo. Moje přání neukazovat se s ním na veřejnosti.
"Už je mi to jedno"řekla jsem pevně
"Vážně??"podivil se
"Jo vážně, tak pojď"chytla jsem ho za ruku a táhla do místnosti
Nerozhodně a plná strachu jsem otevřela dveře do Velké síně. Tak a jde se na popravu. Už se ve dveřích dělala škvírka, která se vteřinu po vteřině zvětšovala, aby do nich mohly vstoupit dvě osoby, každá odlišná. Jeden byl muž, nádherný, čisté krve, místní dokař a nejoblíbenější kluk na škole mezi holkami. Jedna dívka, docela obyčejná, čistý rodokmen jí kazil jeden člověk, nenápadná, upřímná a polovina školy nevěděla, že existuje. Tak to jsem byla já a Sirius. Zhluboka jsem se nadechla a hrdě jsem s ním vešla ruku v ruce do přeplněného sálu. Všichni se hlasitě smáli a povídali si. Připadala jsem si jako ve včelím úlu. Ušli jsme pár kroků směrem k Nebelvírskému stolu a všichni pomalu utichali. Jedna dívka od Nebelvíru, faninka Siriuse, vykřikla překvapením a omdlela. Nány pitomý. Copak to nemám už tak dost těžké. Sirius se ke mně nahnul a začal ke mně tiše promlouvat. Asi spatřil strach v mých očích a taky jsem mu musel škrtit ruku nervozitou.
"Klid, nic ti neudělají, dokud budu žít"políbil mě na tvář
Trochu jsem se začervenala. Nebyla jsem zvyklá, aby se se mnou mazlil před celými Bradavicemi. Polila mě horkost a stud. Cítila jsem, jak se ve mně střídá horko a zima. Než se najím, tak budu totálně vyklepaná. Došli jsme k usmívající se partě Pobertů a sedli si na lávku. Brumbál mi to trochu ulehčil. Zatleskal a popřál všem dobrou chuť. Všichni se zase otočili ke svým stolům, jen Siriusovy úchylky mě probodávaly pohledem. Bylo mi trochu úzko, ale Poberti a Lili s Ninou mě povzbudili svými jistými úsměvy. Byla jsem jim za to vděčná.
"Tak, co si někam zítra vyrazit??"zeptal se mě Black
"Zítra bude pršet a celý měsíc až do konce září"zesmutněla jsem
"Chtěl jsem jít do Prasinek, jak jsem ti to slíbil"řekl"A navíc nám na pokoji dochází Máslový ležák a Ohnivá whisky"usmál se šibalsky
"Můžeme tam zajít kdykoliv o víkendu"připomněla jsem mu"A může tam jít všichni"dodala jsem
Všichni se usmáli a zatleskali mému návrhu.
"Tak dobře"pronesl lhostejně"Ale s tebou do těch Prasinek půjdu sám"zašeptal mi do ucha, aby to nikdo neslyšel
"To se ví, lásko"políbila jsem ho
Dovečeřeli jsme a šli na pokoje. Moc se těším, až si konečně vyrazí se Siriusem ven…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bary-SBčko Bary-SBčko | Web | 17. května 2009 v 19:52 | Reagovat

Krásný :-D

2 Bary-SBčko Bary-SBčko | Web | 17. května 2009 v 19:52 | Reagovat

Doufala jsem, že se dají zase dokupy...prostě k sobě patřej..a Remusovi to taky moc přeju :-D

3 Ivon Ivon | Web | 17. května 2009 v 19:58 | Reagovat

ahojky, tak jak jsi se dneska měla? Já jsem byla u babičky na návštěvě a byla tam pouť, tk jsem byla na pouti, sranda nejvíc :D

4 Věnec Věnec | E-mail | Web | 6. prosince 2011 v 19:12 | Reagovat

Fajn blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama