"Renčo"volala na mě Lili
"Co je"vyndala jsem si sluchátka z uší
"Já si skočím na záchod. Pohlídáš tady věci??"zeptala se
"Jasně. Za koho mě máš??"vyčítala jsem jí
"Dík"objala mě a odešla z kupé
Znovu jsem se položila na sedačky a strčila si vyndané sluchátko opět do volného ucha. Zavřela jsem oči a dala si obě ruce pod hlavu. Poslouchala jsem nesmyslný text skupiny jménem Kryštof, a přesto jsem tomu rozuměla opravdu dobře. Asi bych se měl dát na hudbu. Z okna na mě dopadala paprsky slunce, které mě lechtaly v obličeji. Najednou mě však někdo zastínil a ucítila jsem známou vůni skořice, jež mě vždycky provokovala, ale byla příjemná. Když jsem si uvědomila, o koho jde, narychlo jsem se posadila a otevřela oči. Spatřila jsem ho s úsměvem na tváři. Sirius Black.
"Copak?? Zlý sen"zeptal se nevinně
"Jestli se dá nazvat Sirius Black tak asi jo"pronesla jsem prostě"Co tu pohledáváš Tichošlápku??"zeptala jsem se a vyndala si sluchátka z uší
"Jen mě zajímalo, jestli jste si našli volné kupé"řekl jakoby nic a posadil se vedle mě
"Hm, tak můžeš zase jít"zase jsem zavřela oči, strčila si sluchátka zpátky do uší a smotala nohy na sedačku do tureckého sedu. Najednou se vedle mě něco pohnulo. Asi už byl na odchodu. Konečně. Něco, nebo spíš někdo mi vyndal sluchátko z pravého ucha a něžně mi do něj zašeptal:
"Baví tě hodně mě ignorovat"zeptal se sladce
Naštvala jsem se. Rychle jsem se zvedla a začala nadávat.
"Siriusi"křikla jsem rozpačitě
"Copak"koukal se těma jeho psíma očima
"Nic"odešla jsem z kabinky a zase za sebou zavřela dveře. Byla jsem rozhozená. To se mi přece nestává. Popošla jsem asi tak 10 kroků od kupé, kde byl zavřený Sirius, a otevřela jsem okno. Vlak svištěl velkou rychlostí. Opřela jsem se o rám okna a vykoukla ven. Mé melírované vlasy vlály jako prapor a já dýchala čerstvý teplý vzduch. Něco se náhle otřelo o mé nohy. Něco chlupatého. Zalezla jsem zpět do vlaku a pohlédla ke svým nohám. Seděl tam černý vlk. Poznala jsem v něm Siriuse. Klekla jsem si k němu a drbala za uchem. Evidentně se mu to moc zamlouvalo. Vzala jsem jeho obličej do dlaní a zeptala se zoufale:
"Nerozumím ti. O co ti jde Siriusi"sklopila jsem zrak
Pes se ke mně nahnul a něžně mi olízl ucho. Zasmála jsem se a povalila ho na zem. Dělali jsme různý blbosti.
"Je to tak jednoduché, když mlčíš"řekla jsem a pohlédla mu do očí.
Seděla jsem opřená o jednu stěnu vlaku a nohy roztažené do písmene V. Vlk si lehnul přesně do středu a hlavu mi položil na levé stehno. Neustále mě pozoroval. Hladila jsem ho po zádech a pak i na břiše. Pak jsem ho chytla za pravou tlapu. Překvapeně pozvedl hlavu a zrak mu spadl na mou ruku.
"Musím najít Lili. Dlouho se neobjevila"pronesla jsem a začala se rychle zvedat"Promiň"políbila jsem ho na čumák. Slyšela jsem, jak tiše vzdychl
Rozeběhla jsem se dlouhou chodbou a zastavila se na konci. Pomalu jsem se otočila, abych se naposledy podívala na překrásného vlka barvy noci. Místo něj tam stál jen Sirius a hleděl na mě. Smutně jsem sklopila zrak a vydala se k záchodkům. Pomalu jsem zaklepala na úzké dveře.
"Ano"ozval se dívčí hlas. Patřil Lili. Moc jsem si oddychla
"Promiň, měla jsem starost, kde jsi"oznámila jsem jí
"Máš pravdu. Promiň"ozvalo se za dveřmi"Za chvíli jsem zpátky. Běž zpátky do kupé"nařídila mi
"Jasně"zamumlala jsem a vydala se zpátky do kabinky
Pomalu jsem si sedla na sedadlo a moc se mi zastesklo po černém vlku, jenž mě vyslýchal s upřímným mlčením. Vím, byl to Sirius, ale fajn Sirius. Byl docela v pohodě, když jsme byli sami. Radši jsem zavřela oči a promítal si každou chvíli s ním. Zatím jsem jich moc neměla, ale ani mě to moc neštvalo. Stejně by se mnou jenom užil a pak by mě odkopl. Mrzelo mě, že se mezi námi nemohlo rozvinout něco víc. Asi to tak mělo být.
Do kupé přišla konečně Lili, ale nevypadala moc dobře. Měla rudé oči, jakoby probrečela celé hodiny.
"Co se stalo"přihnala jsem se k ní
"Nic, jen…………."zase bulila
"Něco s Jamesem??"zeptala jsem se jí
Jen se víc rozbrečela. Takže se zase pohádali.
"Co ti provedl"zeptala jsem se
"My…..se…..po…..pohádali"bulila mi do klína
"A řeklas mu, že ho máš ráda"ptala jsem se
"Ne. Nedokázala jsem to"bulila"Utekla jsem. Potkali jsme se na chodbě, když jsem šla na WC a zase se začali hádat"vykládala mi
"Neboj, to se zlepší, ale musíš nejdřív něco se sebou udělat. Nechci tě z ničeho obviňovat, ale chyba je z tvé strany………….většinou"oznámila jsem jí
"Já se zlepším, přísahám"řekla a otřela si slzy
"Tak se mi líbíš. Tohle je moje kamarádka Lili"pronesla jsem hrdě a objala ji
"Mám mu to říct teď"zeptala se nejistě Lili
"Jak chceš"řekla jsem prostě"Jestli budeš chtít doprovodit ke kupé, ráda ti vyhovím"ujistila jsem jí
"Díky, ale řeknu mu to jindy"řekla s úsměvem
"Dobře. Jsem na tebe hrdá"drkla jsem do ní
"Ty jedna"rýpla do mě nazpátek
"To víš, to jsem celá já"zazubila jsem se
"Mám tě faktis ráda"objala mě Lili
"Já tebe taky, protože jsme stejně střelený"usmála jsem se
Řehnily jsme se hrozně dlouho. Lili byla sice šprtka, ale já jí měla ráda takovou, jaká je i s jejími věčnými nedostatky typu brzké ranní vstávání o víkendech. Vždycky, když jsem na to vzpomínala, musela jsem se nad tím pousmát. Napořád to pro mě bude moje věrná kamarádka Lili Evansová, co mě hrozně ráda doučuje veškerou látku ve škole.


Já chci domů vlka :))