Autorka: Aksilka
Lena se vzbudila pozdě dopoledne.Ospale vešla do kuchyně.Brom seděl u stolu a kouřil dýmku.
"Dobré ráno,"řekl vesele.Jen něco zabručela.
"Je tu něco jako koupelna?"tázavě se na Broma podívala.Ukázal ven.
"Je tam studna,"oznámil jí.
"No paráda,"zamumlala a vyšla ze dveří.Nabrala vodu ze studny do vědra,donesla si jí do pokoje,omyla si obličej a vytáhla z tašky kartáček na zuby a pasu.Kvůli rovnátkům nosila obojí stále s sebou.Sáhla do tašky pro zrcátko,ale nemohla ho najít,a tak vysypala obsah na postel.Zarazila se,když z ní vypadly tři hnědé váčky.Otevřela jeden z nich a zjistila,že je plný zlatých mincí.Odhodila váček zpět na postel a našla zrcátko,ve kterém zkontrolovala,jak vypadá.Zaúpěla a snažila se smýt černé kruhy pod očima,které se vytvořily ze směsi černé tužky na oči a řasenky.
Patrik se rozesmál,když vešla do kuchyně.
"Zombie útočí?"
"Sklapni,"zavrčela a sedla si ke stolu.
"Tím se tady platí?"zeptala se a hodila po Bromovi váček s penězi a ten ho chytil.Když měšec otevřel,spadla mu čelist.
"Kde jsi vzala tolik peněz?"
"Našla jsem je."Vzala si chléb ze stolu a zakousla se do něj.Brom se po chvíli zvedl a přehodil přes sebe hnědý plášť.
"Měli byste si pořídit nějaké jiné oblečení,aby jste nebyli tak nápadní.Zavedu vás za Elain,ženou Horsta,ta by mohla mít něco,co by mohla postrádat."
"Půjdete se mnou?"Otočil se na Patrika a Lenu.Patrik se zvedl a šel za Bromem,který už vycházel ze dveří.Lena vyskočila,zbytek chleba si nacpala do pusy,popadla měšec a rozběhla se za nimi.Horst bydlel na kopci,Lena i Patrik lapali po dechu,když konečně došli ke dveřím.Brom se zasmál,když je viděl.
"Moc toho nevydržíte."
"Nejsme na takový pochody zvyklí."
"Tak to si budete muset zvykat,"zasmál se a zaklepal.Otevřela tatáž žena,které se Lena ptala,kde jsou.
"Elain,to jsou Patrik a Lena.Potřebovali by něco na sebe."Elain kývla a pustila je dovnitř. Dovedla je do chodby a otevřela dřevěnou truhlu,ve které se začala přehrabovat.Vytáhla několik kusů oblečení a podala je Patrikovi.
"Něco si z toho vyber."Potom vytáhla světle hnědé šaty.
"Ehm…kalhoty by nebyly?"zeptala se Lena.Elain na ni udiveně pohlédla.
"Kalhoty?"
"Jo,kalhoty."
"Brom povídal,že jste odjinud.Tam u vás ženy nenosí šaty?" Zeptala se.
"Nosí šaty i kalhoty,jak kdo chce,"odpověděla Lena.Elain vytáhla dvě tuniky a dvoje kalhoty.Lena se převlékla,ostatní oblečení nacpala do tašky a vyšla zpět na chodbu,kde na ni čekal Patrik.
"Vítej ve středověku.Kde je Brom?"
"Tam,"ukázal Patrik na dveře naproti nim.Lena vzala za kliku a vstoupila dovnitř.Brom se zvedl z lavice,na které seděl.
"Tak,můžeme jít."U stolu seděl nějaký muž.
"Leno,Patriku rád vás poznávám,"podal oběma ruce.Elain,budeš chtít něco za to oblečení?Lena vytáhla z měšce sedm mincí a podala jí je. Bude to stačit?Elain se usmála,vzala si tři a zbytek jí vrátila.
"Tak zatím,"rozloučil se Brom a otevřel dveře.
"Trefíte sami ke mně domů?Musím si ještě něco zařídit."
"Jasně,že trefíme,neměj péči,"Lena sebevědomě zabočila za roh.
"Ale jdeš přesně opačným směrem."
"Ne,já sem jen zkoušela Páťu,jestli to pozná."
"Jasně,to ti všichni věříme,"zasmál se Patrik a vydal se směrem k domu Broma.
Doma byli překvapivě rychle.
"Co budeme dělat?"zeptala se Lena.
"Nudim se už jenom,když vidim tohle místo."
"Třeba bys mi mohla konečně říct,kde to jsme."
"Chtěla sem ti to povědět už včera,ale ty si usnul."
"Tak povídej,"vybídl ji.
"Co chceš vědět?"
"Tak pro začátek:Kde to jsme?"
"Asi si nečet Eragona ani neviděl film,že ne?"
"Ne."
"Tak mě ale nepřerušuj."Lena si se posadila do tureckého sedu a začala.
"Eragon žil v údolí Palancar v Alagaësii,ve vesnici,které se jmenuje…Carvahall." Patrikovi zajiskřilo v očích,ale udržel se a nepřerušoval ji.
"Nemyslím si,že by jsme se dostali do knížky,spíš že ten svět skutečně existuje,že si ho Paolini nevymyslel.Je tu všechno,co je v knížce.Brom,Horst,Elain…všechno to do sebe zapadá.Máš otázky?"
"Pár by jich bylo.Kdy sis uvědomila,že jsme v Alag…jak si to řikala?"
"V Alagaësii.Když jsme našli ty dračí vejce,začala jsem něco tušit,ale nevěřila jsem tomu.Ale když mi Elain řekla,že jsme v Carvahallu,tak už jsem tomu věřila víc.Jistá jsem si byla,až když jsem si včera promluvila s Bromem."
"Co jsi mu říkala,když otevřel?"
"Je to elfský pozdrav,já řekla Nechť nad tebou vládne štěstí a on nechť je mír v tvém srdci.Je to ve starověkém jazyce,já umím jen pár slov,co si pamatuju z knihy."
"A co ta vejce?To si věděla hned na začátku,že to nejsou šutry?"
"Bylo mi divný,že může mít nějakej šutr tak krásně oranžovou barvu,a pak jsem zjistila, že je dutej.Bylo mi to divný.Trošku jsem přemýšlela o tom,jestli to je, nebo není vejce."
"Dračí vejce,"upřesnil Patrik.
"Co s ním?To si vychováme draky?"
"Podle toho,jestli se vylíhnou.Mláďata divokých draků se vždy vylíhla,když byl dostatek potravy,aby nestrádala.Nevim,jak to poznala,prostě to poznala.Myslím,že tohle nejsou vejce divokých draků."
"A jakej by v tom byl rozdíl?"
"To bych ti musela dlouho vysvětlovat.Trošku to zestručním a asi toho moc nebudeš chápat. Takže,kdysi dávno válčili elfové s draky,pak uzavřeli mír a dohodli se,že budou Dračí jezdci.Divocí draci darovali elfům několik vajec, a ty je zakleli tak,aby se drak vylíhl jen lidem nebo elfům,kteří jsou předurčeni k tomu,aby se stali Dračími jezdci.Máš ještě nějaký otázky?"
"Poslední,řekl.Nevíš,jak se tam…"najednou něco zapištělo.Lena vyskočila ze židle.
"Slyšel jsi to taky?"Patrik kývl.Zapištění se ozvalo znovu,ale nebylo tak hlasité.
"Jde to ze skříně."
"Asi je tam myš." "Blbost,myš takhle nepiští,spíš to zní jako ptáče…"Leně se zablesklo v očích a vrhla se ke skříni.Bleskově ji otevřela a popadla oranžové vejce,které leželo na dně. Pískání se ozvalo znovu.
"Líhne se,"zašeptala Lena.Patrik opatrně vyndal modré vejce a přitiskl si ho k uchu.
"Nic neslyším,"řekl zklamaně.
"Počkej,dej mi to."Opatrně položil to oranžové na zem a modré si přiložila k uchu.
"Píská,ale není to skoro slyšet."Podala ho zpátky Patrikovi a sebrala oranžové ze země. Vzápětí ho Patrik s výkřikem pustil na zem,protože se začalo chvět. Kutálelo se do rohu a tam se zastavilo.Běžel ho sebrat.
"Nevíš,kdy se vrátí Brom?"
"Ne,ale myslím,že tu bude před set…"zarazila se,protože její vejce se taky začalo chvět.Po chvilce přestalo.
"Nejspíš se vrátí před setměním."
Brom se vrátil chvíli po západu slunce.
"Zbláznili jste se?"vykřikl,když viděl,že vytáhli vejce ze skříně.Rychle přiskočil k oknu a zatáhl závěsy.
"Doufám,že vás nikdo neviděl,jinak můžeme mít velké problémy,"zavrčel.
"A to Galbatorixovi lidi na každym kroku"?zeptala se Lena.
"To ne,ale ne každý drží jazyk za zuby,když ho vyslýchají."
"Kdyby se objevili ra´zakové,tak bysme stejně hned zdrhali,ne?Jistota je jistota."
Brom zvedl obočí. "Ty víš i o ra´zacích?"
"Jo."
"A mimochodem,ty vejce se asi líhnou."Brom na ně pohlédl.
"Nic se s nimi neděje," podotkl.
"Před chvíli pískala a chvěla se."Svraštil obočí.
"To ještě nemusí znamenat,že se vylíhnou.Ale nechte je raději přes noc u sebe."


Super, valím na další