close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

4. kapitola- dračí mláďata

18. května 2009 v 19:39 | Aranel van de´Corvin |  Cesta do Alagaësie
Autorka: Aksilka

Lenu vzbudilo hlasité bouchání ,které vycházelo z vedlejšího pokoje,kde spal Patrik.
Zívla,vylezla s postele,vzala oranžové vejce a vyšla z pokoje.Když vešla k Patrikovi,tvrdě spal.Na zemi leželo modré vejce a naráželo do stěny.

"Vstávej,"řekla Lena a zatřásla s ním.
"Hej, vstávej,líhne se ti drak!"zaječela mu do ucha,když to nepomáhalo.Patrik otevřel oči. "Cože?"
"Líhne se ti drak,oznámila mu klidně.V tu chvíli se začalo její vejce třást a Lena ho upustila na zem. Kutálelo se na druhou stranu místnosti a začalo také narážet do zdi.Oba několik minut pozorovali,jak naráží do stěn.Potom se na modrém objevila prasklina,a po ní další dvě.Pak se rozpadlo na tři podobně velké části.Na místě,kde před chvílí bylo vejce,stál blankytně modrý drak a olizoval si lepkavou blánu.
"Běž k němu a dotkni se ho,"vyzvala ho šeptem Lena.
"Co mi udělá?"
"Asi tě sežere."Lena protočila panenky.
"Prostě se ho dotkni."Patrik se pomalu přiblížil k dráčkovi.Ten na něj otočil hlavu a prohlížel si ho zářivýma očima.Patrik opatrně natáhl prst a dotkl se okraje jeho křídla.
"No doprdele,on mě rafnul!",zaúpěl a rychle stáhnul ruku.
"Jo,určitě,křídlem."Ohromeně si prohlížel svou dlaň.
"Věděla si,co se stane?"zeptal se naštvaně.
"Jasně že jo."
"Proč si mi nic neřekla?Čum co mi udělal!"zamával jí před nosem svou dlaní.
"Gedwëy ignasia,"prohlásila klidně Lena.
"Mluv laskavě česky."
"Zářivá dlaň,"usmála se. "Podle toho se poznají Dračí jezdci.Má ji ten,kdo se jako první dotkne dračího mláděte.Díky němu jste teď propojeni myslí."Patrik na ni nechápavě zíral. "Myslí?"
"Jo,můžete spolu komunikovat,zatím beze slov,ale naučí se mluvit."
"Jako nahlas?"
"Ne, ve tvojí mysli.To nechápu."
"Ty nic necítíš?"
"Jo,jako by mi něco bzučelo v hlavě."
"No to je ten drak.Když se ho teď dotkneš,tak už se nic nestane."
"To si předtím řikala taky.Nevěřím ti."Lena vstala a popošla k drakovi.Váhavě k němu natáhla třesoucí se ruku.Drak zvedl hlavu a zvědavě ji očichal. Pohladila ho po hlavě a usmála se.Zvedla ruku a natočila dlaň směrem k Patrikovi.
"Vidíš,nic se nestalo."Vzala draka do náruče a přenesla ho na postel vedle Patrika.Pohlédla na oranžové vejce,které nehybně leželo v koutě.Zklamaně svěsila hlavu.Vzala ho do náručí a šla si sednout na postel vedle Patrika. Oba chvíli pozorovali malého dráčka,který pobíhal po pokoji a očichával vše,co mu přišlo pod čenich.
"Myslím,že má hlad,"řekl Patrik po chvíli.
"Pro něco mu dojdu do spižírny."Vstal a vyšel ze dveří.Lena smutně pozorovala modrého draka.Po chvíli se oranžové vejce začalo znovu trochu chvět.S nadějí na něj pohlédla.Objevila se jediná prasklina,která se postupně rozvětvila,až vytvořila po oranžovém povrchu dokonalou bílou síť.Potom se krátce zachvělo,rozprsklo se Leně v ruce a řízlo ji do levé ruky.Na spodní části skořápky,kterou ještě držela v rukách,stál malý oranžový dráček.Rychle seskočil dolů z postele.Lena si k němu klekla a natáhla ruku.Prsty se jí chvěly nervozitou. Dotkla se jeho malé hlavičky a zasykla bolestí.Stáhla ruku k sobě a prohlédla si bílý třpytivý ovál,který se jí vytvořil na ruce.Okamžitě ucítila dráčka ve své mysli.Cítila zvědavost a pak strach,když objevil svého nového modrého kamaráda.Ostražitě se k němu přibližoval.
Vzájemně očichávali,když do pokoje vešel Patrik .S sebou měl několik proužků sušeného masa.
"Nevíš, kolik toho sežere?"Zarazil se,když uviděl oranžového draka.
"Nemám ponětí,"odvětila Lena.Oči jí zářily štěstím.Patrik jí podal několik proužků masa.Ta jeden vzala a myslí zavolala na svého dráčka.Ten zvědavě otočil hlavu.Hodila mu jeden proužek.Vyskočil do vzduchu a chytil ho za letu.Pak ho začal malými ostrými drápky trhat na kousky.
"Přemýšlel jsem,jestli mu to nemám nakrájet,ale očividně si poradí,usmál se Patrik.Ještě,že máš tolik peněz," podotkl. "Potravu pro ně nám Brom asi sponzorovat nebude."
"Za pár dní určitě začnou lovit sami."Oba mlčeli a pozorovali své draky,jak se krmí.
"Jdu spát,"Vzala opatrně dráčka do náručí a otočila se ke dveřím.
"Dobrou noc."
"Dobrou."Lena došla do svého pokoje, postavila dráčka na zem a šla si lehnout.Drak chvíli zkoumal nové místo a pak vyletěl na postel a stočil se do klubíčka na polštář.

Když se ráno probudila,viděla,jak se dva draci honí po pokoji.Zpozorovala Patrika,který seděl na židli u zdi a pozoroval je.
"Jsou úžasní,"vydechla Lena. Jen kývl.
"Měli bysme je jít ukázat Bromovi."Patrik šel ke svému drakovi a posadil si ho na rameno.Lena vstala z postele,zavolala na svého,a ten vyletěl a kroužil jim nad hlavami.Brom se usmál,když je uviděl.
"Teď budou mít Vardenové ještě větší radost.Nepřijedou k nim dračí vejce,ale Dračí jezdci." " A kdy k nim chceš jet?"zeptala se Lena.
"Na jaře,jak jsme plánovali. Zatím mohou být oba v domě,"ukázal na draky.
"Ale všude,kde budou,musí být zatažené závěsy."
"A až vyrostou?"
"Tak se přesunou do Dračích hor,a vy dva za nimi budete chodit." Zamyslel se.
"Tam se všichni bojí chodit,ale přece jenom budou muset být dost daleko,kdyby tam někdo náhodou šel.Myslím,že nejlepší bude,když za nimi budete chodit a strávíte s nimi několik dní dní.Jídlo vám dám s sebou,a přespávat budete pod jejich křídly. Patrik se zamračil.
"Pod křídly?"
"Budou už dost velcí,takže se tam vejdete.V žilách jim koluje tekutý oheň,zima vám určitě nebude."
"A nebudou se vesničani divit,když nás několik dní neuvidí?A co si budou myslet,když uvidí,že chodíme tak často do Dračích hor?"zeptala se Lena.
"Stejně byste moc nevycházeli,a do Dračích hor budete chodit v noci,aby vás nikdo neviděl.Takže až víc vyrostou,budeme skoro pořád pryč,zamumlala Lena.Brome,měl bys nás naučit,jak se o ně starat,dokud jsme tady.A nejspíš bysme se měli naučit střílet z luku a bojovat s mečem.Jako Dračí jezdci to asi budeme potřebovat."
"To máš pravdu,a začneme hned teď.

Brom jim celý zbytek dne vysvětloval,jak pečovat o draky.
"Starověký jazyk nás budeš taky učit?"
"Nepotřebujete ho.Neumíte kouzlit."
"Ale budeme umět,to moc dobře víš."
"Zatím neumíte."
"Takže,až se naučíme kouzlit,začneš nás učit?" Brom si povzdechl.
"Ano."
"Slibuješ?"
"Ano,slibuji."Vstal,vyšel ven ,vrátil se s dvěma malými kamínky a vtiskl jim je do dlaně. "Můžete je zkoušet zvedat.Zaklínadlo zní Stenr risa."
"Sten co?"podivil se Patrik.
"Stenr risa,"zopakoval to Brom.
"A zítra vám vyrobím luky,abyste se mohli naučit střílet."
"Mají draci jména?"zeptal se Patrik.
"Samozřejmě,že mají."
"Tak to bysme je asi měli pojmenovat,ne?" pohlédl na Lenu.
"Já myslím,že si jméno vyberou sami,až budou umět mluvit."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kikina Kikina | E-mail | Web | 19. května 2009 v 17:54 | Reagovat

jéééééééééééé to je pěkný.a ten popis toho líhnutí je naprosto bezkonkurenční... Teda doufám :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama