5. kapitola - Láska bolí
Nevím, jak dlouho jsem tam byla, ale bylo mi smutno a hlavně blbě. Našla mě tam, až Lili, která nevěděla, jak má zastavit můj proud slz. Raději mě dovedla do pokoje a na nic se dále neptala. Byla jsem jí za to velmi vděčná. Opravdová kamarádka. To byla zase krušná noc. Vůbec jsem neusnula, až někdy o půlnoci. Vstala jsem asi v pět ráno a tiše se oblékla do plátěných kalhot, černých bot, modrého trika s krátkým rukávem a černou, pod prsa dlouhou šmrncovní mikinu s kapucí. Ještě jsem si rozčesala zacuchané dlouhé vlasy a mohla jsem jít. Potichu jsem se vykradla z pokoje a vydala se na mé oblíbené místo v Astronomické věži. Bylo to sice až úplně nahoře, ale po ránu to tam stálo za to. Spokojeně jsem se tam dobelhala bez jakékoliv známky dobré nálady. Kdo by jí taky měl za mé situace. Bylo půl šesté, to by mělo konečně vyjít slunce. V dálce se začervenala obloha, už se to blížilo. Najednou zaskřípaly dveře a v nich stál nějaký kluk. Koukla jsem se na něj jen přes rameno, protože mě teď nic nezajímalo, jen východ slunce. Když jsem však ucítila známou vůni skořice vedle sebe, vzpamatovala jsem se.
"Čekal jsem na tebe včera večer, ale tys nepřišla"ozval se vedle mě Sirius
"Jo, ještě jsem se trochu zdržela"vymýšlela jsem si
"Renčo, podívej se mi do očí"řekl a pohlédl na mě
"Ne"zašeptala jsem a otočila se k němu zády
"Renčo, prosím"byla jsem dosti zaskočena. Pan Black a prosit, to mi moc nesedí
"Proč bych měla"zašeptala jsem znovu
Neodpověděl. Zanedlouho se mnou škubl, až jsem se lekla. Stála jsem přímo proti němu.
"Nikdy jsem nikoho o nic neprosil, ale pro tebe bych udělal všechno, chápeš"mluvil na mě
Konečně jsem mu pohlédla do těch jeho šedivých očí. V tu chvíli mě ozářily první paprsky nového rána. Pohladila jsem Siriuse po tváři, no zkrátka jsem na něm oči mohla nechat. Byl překrásný. Chytil mě kolem pasu a přitáhl si mě k sobě. Tentokrát jsem to byla já, kdo si jako první začal s líbáním. Zajela jsem mu jednou rukou do vlasů a druhou jsem ho hladila po zádech. Tak teď se ze mě stal nejšťastnější člověk na světě. Na chvíli jsem se odtrhla a zeptala se:
"Ještě si to můžeš rozmyslet"řekla jsem
"Neměl bych tohle říkat já"zasmál se
Měl tak krásný úsměv. Byl fakt nejkrásnějším klukem, kterého jsem kdy poznala, ale že ho miluju, jsem si uvědomila až včera. To byla doba co. 6 let, no co se dá dělat, víc jak několik dní se mnou stejně nevydrží. Odtrhla jsem se od něj. Jen bych si víc ublížila.
"Je něco špatně??"zeptal se překvapeně
"Jo, tohle bych neměla dělat"řekla jsem mu
"Ale udělalas to"připomněl mi
"Zapomeň na mě"naposledy jsem ho políbila a vyšla za Astronomické věže
Bylo mi to líto, ale co se dá dělat. Možná se nakonec dáme dohromady a možná taky ne. Se Siriusem se nedá kamarádit normálně, když jsi holka. Radši se tím nebudu zabývat. Teď jsem se momentálně ploužila po schodech do svého Nebelvírského pokoje, abych se mohla převléct do hábitu a co to moje uši neslyší.
"Renčo, počkej"volal Sirius
Zase se mi chtělo brečet. Jen jsem se na něj podívala a pak se zpustila do zběsilého běhu. Konečně jsem stála před obrazem Buclaté dámy a vyřkla heslo. Narychlo jsem vstoupila do společenky, protože Sirius byl pár metrů za mnou. Obraz se už zavíral, ale proskočila tamtudy ještě jedna osoba. Zděsila jsem se ještě víc a po cestě do dívčích pokojů jsem zakopávala a padala. Zoufale jsem vlítla do pokoje a práskla za sebou dveřmi. Ovšemže jsem vzbudila Angelu a její kamarádku Lindu. Lili a Nina, jedna samotářka, už byly vzhůru.
"Jsi normální, ty krávo blbá?? Tady se ještě spí"oznámila ospale Angela
"Sklapni, barbíno"oznámila jsem jí a pohlédla na Lili
"Problém??"zeptala se starostlivě Lili
"Jo a velkej"řekla jsem
"A kvůli tomu nás tady všechny budíš"připletla se do toho zase Angela
"Drž klapačku, nikdo se tě na nic neptal. A mimochodem jsi jediná, kdo se tady válí jako prase v žitě"začínala jsem být v ráži
"No dovol"řekla uraženě
"To teda nedovolím"oznámila jsem a zapadla do koupelny. Udělala jsem si na očích hnědé linky, oblékla si hábit a pak jsme šly s Lili a Ninou na snídani
"Začala jsem si se Siriusem a teď špatně nese, že jsem ho odmítla pro naše dobro"řekla jsem skoro s brekem
"Proč?? Proč jsi to udělala??"podivovala se Lili
"Nevím, asi že nechci skončit jako ty ostatní holky, co je Sirius využil a pak je opustil"řekla jsem smutně, když jsme scházely za schodů
Sirius seděl ve společenské místnosti na sedačce a asi čekal na mě. Když mě uviděl, chtěla jsem zase zalézt zpátky do pokoje, ale Lili mě zachytila a táhla pěkně dolů.
"Nejsi žádná poseroutka, tak si s ním rozumně promluv"domluvila mi Lili
"Tak jo, ale jen kvůli tobě"řekla jsem
"Ne, kvůli němu a sobě"opravila mě
Zastavila jsem se pod schody a vyčkávala, až Lili s Ninou zmizí za obrazem. Poté jsem se konečně odvážila k prvnímu kroku vpřed. Sirius ten se neostýchal tolik jako já. Přihnal se ke mně jako tornádo a omotal své ruce kolem mého pasu, zase.
"Siriusi, já takhle nemůžu"řekla jsem a objala ho
"Já tě chápu. Bojíš se, že tě za pár dní opustím"řekl prostě a líbal mě do vlasů
"Jo bojím"odpověděla jsem popravdě
"Tak to se mnou alespoň zkus"zaprosil
"Já nevím"znejistěla jsem
"Já vím"řekl a pohlédl mi do očí"Mám tě rád"políbil mě
Takže??"zeptal se
"Takže to zkusíme"oznámila jsem mu
Hned se začal radovat a točil se mnou po celé místnosti ve vzduchu.
"Radši pojď, nechci tu potkat Angelu"řekla jsem kysele
"Tak jdeme"popadl mě za ruku a vyšli jsme společně z obrazu na schodiště
"Až se to dozví Angela tak mě zabije"řekla jsem po cestě do Velké síně Siriusovi
"Já tě nedám"usmál se a pevněji mě uchopil za ruku
Bylo to zvláštní chodit s místním Casanovou. Vždycky tu bylo nebezpečí, že mě jedna z jeho šílených faninek zaškrtí nenávistí. No jo, tahle láska bolí, ale i hřeje u srdce. Jenom čas ukáže, jestli to se mnou můj nový kluk vydrží. Vypadá to zatím na pád z pěkné výšky, ale taky to tak nemusí dopadnout. Nechám to zatím na osudu a Siriusovi.


já musím dělat zase četbu
No a zejtra jedeme do LItohoře na pouť