Po cestě do Velké síně jsme se Siriusem děsně nasmáli. Nevěděla jsem, že budeme mít tolik společných zájmů. Byl to celkem fajnový pocit. Jako kdyby vedle tebe stálo tvé druhé já. Nevím, jak to cítil on, ale já jsem se už dlouhou dobu takhle nezasmála. Břicho mě bolelo, jak sviň, než jsme došli před velké dveře síně. Tak jsem jeho ruku náhle pustila a zastavila se. Sirius se také zastavil a nechápavě na mě koukal.
"Co se děje"zeptal se
Jen jsem zavrtěla hlavou.
"Mě to můžeš říct"přesvědčoval mě
"Běž tam beze mě. Přijdu hned za tebou"řekla jsem neochotně
"Můžeš mí říct, o co jde??"zeptal se mě zase
"Nemůžu tam jít s tebou"oznámila jsem mu
"Jako kvůli ostatním holkám??"zeptal se a přistoupil ke mně
"Jo a nepokoušej se mě zhypnotizovat pohledem"už zase na mě koukal
"Jestli si to tak prozatím přeješ"řekl lhostejně
"Byla bych ti moc vděčná. Ještě chci pár dní zůstat živá"oznámila jsem mu
"Tak jo, uvidíme se v síni. Nezapomeň si přisednout"mrknul na mě a otevřel dveře do velké síně
Chvíli jsem netrpělivě vyčkávala a odpočítávala vteřiny, a když se mi to zdálo vhodné, vešla jsem do Velké síně, kde se hodovalo. Zamířila jsem k Nebelvírskému stolu a přímo k partě Pobertů. Když jsem si přisedla k Siriusovi a Removi, všichni mě vesele pozdravili. Neměla jsem moc hlad a tak jsem se natáhla jen pro čerstvé jablko, jež se v míse mezi ostatními nejvíce blyštělo. Neunikly mi ani starostlivé pohledy zoufalé Lili, které se moje chování vůči Siriusovi nelíbilo. Musím uznat, že jsem se s ním v síni moc nebavila. No jo, taky jsem byla posraná až za ušima, co kdyby mě nějaká holka viděla jak se s ním směju. To už bych byla dcerou smrti. Navíc mě štvalo to, že se kolem něj ochomýtaly jak nějaká klíšťata. Myslela jsem, že je všechny sbiju do jedné hromady. Co si to sakra dovolují?? No dovolují si, protože si myslí, že je náš Casanova, tedy Sirius volný. To se ale holčičky pěkně přepískly. Sakra ať už vypadnou nebo je fakt střískám. Sirius na mě pohlédl s pobaveným výrazem a mě hned napadlo, že už jsem rudá jak rajče. Ten provokatér, přísahám, že si to odpoledne schytá, neřád jeden.
"Promiňte děvčata, ale já jsem už zadaný"slyšela jsem ze své levé strany
To si ze mě dělá prdel?! On mě chce pohřbít za živa!! No už má u mě dva černý puntíky.
"A kdo to je"zeptaly se rozčíleně
Lidi fakt vám říkám, že jsem se v tu chvíli zpotila až na zadku. Takovou hrůzu z výprasku jsem v životě neměla. Úplně mi vyschlo v krku a ani pohnout z místa jsem se nemohla.
"To vám neřeknu"odbyl je Sirius
"To není fér"volala jedna pohledná blondýnka
Tohle už jsem nemohla ustát. Prudce jsem se zvedla a se snídaní v ruce jsem kráčela z Velké síně pryč. Sirius i jeho obdivovatelky nadskočily úlekem, když jsem to udělala. Rozrazila jsem vysoké dveře a vlítla na chodbu jako dělová koule. S hlubokým nádechem a výdechem jsem se opřela o stěnu a všechno rozdýchávala. Najednou se znovu otevřely dveře a na chodbu vešla Lili.
"Co se to děje"zeptala se
"Chodím se Siriusem"řekla jsem a stále rozdýchávala ten nával hněvu a úleku
"A proč si ho tam nechala napospas těm potvorám"zeptala se zvědavě
"Protože žádná z nich neví, že zrovna JÁ s ním chodím"řekla jsem zděšeně
"A bojíš se, že tě hned na začátku zabijí, co"oznámila mi Lili samozřejmě
"Jo, bude to pěkný vopruz, když ale zase ho mám ráda"uvažovala jsem nad tím vším
"Stejně se to jednou všichni dozví"řekla Lili jakoby se nechumelilo
"Ale nemusí to vědět dnes"řekla jsem
"Hele mám pro tebe rozvrh. Ten ti zvedne náladu"podala mi kus zažloutlého pergamenu
"Jupííííííííííííííííííííííííí"zvolala jsem"Mám v pondělí první dvě hodiny létání. Mé srdce se opravdu raduje"zvolala jsem blaženě
"A máš tam taky hromadu lektvarů s Křiklanem a taky obranu proti černé magii, pak nějaké věštění atd."pokračovala
"Jo jasně, chápu"řekla jsem a lezla po schodech nahoru
"Uvidíme se na lektvarech po těch tvých dvouhodinovkách létání"volala na mě Lili
"Jo, ok"zvolala jsem a pokračovala dál ve studování mého nového, nejlepšího rozvrhu v historii a……….
"Renčo!!!!!"volal na mě Sirius zezdola. Co zase chce??
"Ano??"zeptala jsem se s úsměvem
"Kams letěla"doběhl mě na schodech
"Jak vidíš, ven na chodbu"řekla jsem mu stále zabořená do rozvrhu
"Renčo!!"rozčílil se a vytrhl mi rozvrh z rukou
"Ano"vzhlédla jsem k němu s klidem
Hleděl na mě zoufale a pak ke mně pomalu přistoupila a chytil kolem pasu.
"Chyběla jsem ti těch 5 minut??"poškádlila jsem ho trochu
"Připadalo mi to jako 5 hodin"kecal jeden
"Hele nepřeháněj to jo"uzemnila jsem ho
"Ty asi nebudeš moc romantický typ, že"zeptal se a zase se usmíval
"Trefa do černýho"vzala jsem mu rozvrh z rukou, ale z jeho sevření jsem se nedostala
"První dvě hodiny mám létání"oznámil mi
"Nepovídej, já taky"uculila jsem se na něj
"Půjdeme spolu??"zeptal se
"Hm……………….Asi jo"usmála jsem se
Úsměv mi oplatil a věnoval mi dlouhý polibek. Pak jsem pohlédla na hodinky, nutné podotknout, že stále líbám Siriuse a je za 15 minut 8 hodin. Rychle jsem se odtrhla.
"Já nevím jak ty, ale já nechci přijít hned první den pozdě"ukázala jsem mu hodinky
"Tak valíme"popadl mě za ruku a letěli jsme na hřiště.

