30. května 2009 v 20:57 | Aranel van de´Corvin
|
Zítra odjíždím do Anglie a budu tam týden, takže dlouho nic nepřidám.....
Já jím dám! Takhle mě vydírat! Však ony budou ještě litovat, že si se mnou začínaly.
" Tak, co? Řekneš nám to?" Slyším, jak se Monika hihňá za dveřma. No počkej holčičko. Opřu se o zeď a přemýšlím, jak je zchladit. Moji pozornost upoutá věcička v rohu. Chvíli zvažuju jestli to je dobrej nápad.
" Bojíš se, co? Srabe." Teď si o to řekli! Jdu do rohu a vezmu hasící přístroj.
" Tak jo. Řeknu vám to." Stoupnu si před dveře.
" Tak povídej." Bloncka otevře dveře a tváří se vítězně. Úsměv ji zmrzne na rtech, když si všimne co mám v ruce.
" Co-" Jako na povel jsem začala " hasit". Bloncka je celá bílá a já se směju na celý kolo. Monika začne zdrhat. No to teda ne! Tak lehce z toho nevyklouzne. Rozběhnu se za ní dolů po schodech. Ještě se jednou otočím a přes celou místnost postříkám Bloncku, která chtěla za mnou utíkat. Rychle si to rozmyslela…
" ÁÁÁÁ!" Vřeští Monika, když běží dolů. Přes schody se ji snažím sejmout, ale jde to špatně. Kruci. Přidám na tempu. Už ji mám! Schytala to dole na schodišti.
" Jsi normální?!" Řve na mě, když si otře pěnu z huby. Tohle gesto mě rozesmálo. Vypadala, jako když má vzteklinu.
" Je libo ještě spršku?" Zamávám hasičákem. Monika zakroutí hlavou a zdrhá do kuchyně. U toho vřeští něco o mučení. Seskočím zbylý čtyři schody….a PLESK! Rozmáznu se na zemi. Uklouzla jsem po pěně. Kudla. To bych nebyla já, kdybych se nerozsekala. Zvednu se opatrně ze země a zkontroluju svůj stav. Vypadá to, že jsem v pohodě, akorát děsně bolí ruka. Super. Vůbec s ní nemůžu hejhat…
" Kruci." Zakleju a jdu odnést hasičák zpátky. Dneska už bylo srandy dost. Teď to tu jenom musím uklidit, než přijde hyena. To bych měla po prdely.
" ONA!" My o vlku…..a vlka za mnou vede Monika.
" Co to zase děláš? Jsi normální?!" Vřeští na mě.
" Já jdu uklízet." Uklidím hasičák na místo a jdu do kumbálu pro hadr. Vypadá to tady, jako po mejdanu.
" A to je všechno co mi řekneš?!" Vytrhne mi kýbl z ruky.( chvíli jsem měla strach, že mě tím kýblem umlátí k smrti)
" Moniky mě nechtěly pustit do pokoje. Kdyby mě tam pustili, tak by se nic nestalo." Těšte se, vy potvory.
" Ne, ne." Udělá smutný očička Monika.
" Já ti věřím. Neboj." Ve mně by se krve nedořezal! Mám sto chutí vzít znovu hasičák a zchladit hyenu. Ale ta trochu rozumu co mi zůstala, říká NE.
" Ale to není pravda! Ony mě vydírali." Začnu, tak prudce gestikulovat, až málem hyeně urazím hlavu.
" DOST! Mazej ven a počkej tam na mě!" Naštvaně říznu s koštětem o zem. Au. Moje ruka. V tom rozčílení jsem na ni úplně zapomněla. Začíná natýkat.
Do rána budu mít ruku, jako polštář.
" Co tu ještě stojíš?!" Co já tu ještě stojím? A jo. Mám opožděný reakce.
Před barákem si kecnu na chodník a čekám až mě hyena veřejně seřve. Ruka bolí, jak sviň. Chtěla by zchladit. Kouknu se do zahrad y a tam vidím sud. Přes plot strčím ruku do sudu. Á to je úleva. Slyším hyenu, jak si povídá s Monikou. Vzteky zatínám pěsti. Strčím hlavu do sudu, abych se zchladila…
" Co tu proboha děláš?" Nadskočím leknutím. Lara se vrátila z nákupů.
" Chladím se. Dělej, jako kdybych tu nebyla." Začnu se zase věnovat sudu.
" To nejde." Slyším Derekův smích.
" A proč se chladíš?" Drake. Super celá upíří rodinka se přišla podívat, jak si máchám hlavu a ruku v sudu.
" Radši se ani neptej. To už jsi zpátky z nákupů?" Zeptám se Lary.
" Jo. Drake s Derekem mě vyzvedli u obchodu."
" Jo. A vnutila mi novou košili." Protočí oči Derek.
" Neztěžuj si! Je hezká a moc ti sluší." Derek to už radši nijak nekomentuje.
" Já ti věřím." Říká sladce hyena. To je hrůza! Znovu potopím hlavu do sudu a počítám do deseti, jinak bych musela hyenu zabít. S hlasitým nadechnutím se vynořím. Všichni na mě čumí, jak na cvoka.
" Za celý svůj dlouhý život jsem tohle neviděl." Kroutí hlavou Derek. Odstoupím od sudu a jdu zase před barák.
" Co to máš s rukou?" Přiskočí ke mně Drake.
" Au. Pust mě." Ucuknu.
" Máš to asi zlomený. Odvezu tě do nemocnice."
" To je dobrý. Kdyby něco, tak tam skočím sama." Všichni se po sobě podívají.
" A co jsi dělala? Když jsem tě sem dovezl, tak jsi byla v poho. Byl jsem pryč necelých dvacet minut." Jsem hold šikovná no.
" Natáhla jsem se na zemi." Řeknu abych uspokojila jeho zvědavost.
" Jen tak?" Usmívá se Derek.
" Uklouzla jsem po pěně. No, Bóže."
" Po jaký pěně?" Lara položí igelitky na zem a jde si sednout za mnou na chodník.
" Po pěně z hasičáku."
" Ono hořelo?"
" Kéž by." Protočím oči. Začnu myslet na Moniku a Bloncka, aby to viděl Derek.
" Fíha." Hvízdne Derek a cukají mu koutky.
" Fíha bude až za chvíli." Až příjde hyena.
" CO se teda stalo?!" Dožaduje se Lara a Drake. Derek jim rychle vysvětlí celou událost. Až moc rychle. Nerozuměla jsem ani slovo.
" Takže tu čekáš na Libuši." Konstatuje Lara. Jenom kývnu k tomu už není co dodat.
Jsem v nemocnici. To čumíte, co? Drake mě sem hodil. Hyena by mě sem nepustila, ale jelikož tam byl Derek šlo všechno, jak po másle.
" Corvinová." Zavolá sestřička přes chodbu.
" Mám jít s tebou?" Zeptá se Drake.
" Ne. Díky." Vlezu do ordinace.
" Máte zlomenou ruku. Na dvakrát." Ukáže mu snímek. Na dvakrát? Jak jsem to dokázala? Asi jsem se švikla o schody.
" Dáme vám to do sádry." Opatrně mi vezme levou ruku.
" A přijď na tu kontrolu." Říká mi ještě sestřička, když odcházím. Všechno jí odkejvám a jdu za Drakeem, který na mě čeká u dveří.
" Já jsem ti říkal, že je to zlomený. Akorát jsem netušil, že na dvakrát." Zašklebí se.
" Jak to víš?"
" Slyšel jsem vás přes zeď." Zašeptá a pomůže mi do mikiny.
" Bolí to?" Otevře mi dveře do auta.
" Ani ne." Bolí to. A pěkně. Drake vytáhne mobil a někomu volá. Zase nerozumím ani slovo. Zaklapne mobil.
" Vadilo by ti, kdybys přes noc zůstala u nás?" Šibalsky se usměje…
Jéééé na týden??
To je docela vopruz
Ale jinak moc pěkná kapitolka. Škoda, že bude další až za delší dobu, ale budu se těšit