close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

9.kapitola: Že by kluci

13. května 2009 v 15:43 | Aranel van de´Corvin |  Minulost určuje budoucnost
"Víš, že ten ples je ve stylu dlouhých šatů a obleků." Rozplývá se nad školním plesem Erika.
Jsme na školní zahradě a povídáme si. Teda spíš Erika kecá a já kývám.
"Hmm a co já s tím?" Školní ples mě zrovna moc nezajímá.
"Pudeš ne?" Zeptá se rychle.
"Asi když je to povinný." Bože kdo vymyslel, že plesy jsou povinný.
"No jo. Já zapoměla." Omlouvá se hned.
"Hmm" Nechce se mi zrovna moc mluvit.
Ležím na zádech se zavřenýma očima a vyhřívám se na sluníčku.
"Můžu ti koupit šaty?" Z ničeho nic promluví Er.
"Pokud budou mít víc látky než minule tak klidně." Zakroutím hlavou při zpomínce na náš závěrečný ples. Jako vždycky jsem nechala šaty na Erice, ale udělala jsem chybu. Přinesla totiž titěrný koktejlky, které víc ukazovali, než ukrývali.
"Neboj." Rozesmála se.
"Wau." Vydechne vedle mě. Teď se rozesměju já.
"Co je. Přiletěl anděl a usmál se na tebe." Směju se jí.
"Skoro." Naštvaně mě zvedne do sedu a rozkáže, abych otevřela oči.
Povzdychnu si a otevřu je. Ani dvacet metrů od nás stojí Tyler, zase jenom v kalhotách a usmívá se na mě. Rozesměju se ještě víc.
"Tak takhle si anděla nepředstavuju." Dloubnu Eriku do žeber. Poskočí a vrhne se na mě. Začne mě lochtat a křičet. "Jo jak teda podle tebe vypadá?"
Směju se, až mi tečou slzy. Jsem totiž strašně lechtivá.
"Teda holky," Ozve se Erice za zády, ona mě přestane lochtat a otočí se. Já jen zvednu oči, už podle hlasu jsem poznala, o koho jde. "někdo by mohl říct, že jste lezby." Dořekne Tyler a cukaj mu koutky. Erika křečovitě otočí hlavou ke mně. Když spatřím její výraz, začnu se smát jak pominutá a zase spadnu na záda. Er se začne smát taky a Tyler jen nechápavě kroutí hlavou.
Když se konečně uklidníme. Tak se chopím slova. "Tohle je Erika a já jsem se ti ještě nestihla představit, jsem Marishka, ale můžeš mi říkat Mari." Podám mu ruku, aby mě zvednul, protože stále ležím na zemi. Ochotně ji přijme a zvedne mě.
"Díky." Usměju se na něj.
"Není zač." Odpoví, zatímco zvedá Eriku.
"Co jsi vlastně potřeboval?" Zeptám se vzápětí.
Otočí se na mě s, zářivým úsměvem. "Já jen chtěl bych vás seznámit se svýma kámošema. Teda jestli chcete?" Podívala jsem se na Er, v očích měla nedočkavé hvězdičky, ale bylo mi jasné, že beze mě nikam nepůjde. Jen jsem pokrčila rameny, že je mi to jedno.
"Jdeme." Zavelel Tyler a stoupl si vedle mě a vedl nás do zadní části zahrady.

"Čau tak vám je vedu!" Zavolá Tyler na partu pěti kluků, co obsadily jednu z laviček a sedí různě okolo. Všichni naráz zvedly hlavu a zkoumavě si mě a Eriku prohlíželi.
Pomalu jsme došli až k nim a oni z nás ještě nezpustily oči.
"Aby vám nevypadly oči." Rozesměju se.
Zatváří se naoko uraženě a pak se taky rozemnou.
"Tak tohle je Marishka." Ukáže Tyler na mě. "A tohle Erika." Představí i Er.
"Tohle je Alec," Ukáže na vyššího blonďáka, který hned napřáhne ruku a my si s ním, potřeseme.
Usměje se na mě.
"James, Nicollas, Peter a Zak." Postupně ukázal na všechny kluky a my se s nimi seznámily.































Peter

Zak



































Alec


James




































Nicollas


Asi půl hodiny jsme se bavily o všem možném. Upřímně mě to dost unavovalo, jelikož se kluci různě předváděli a vytahovali. Když už jsem se cítila dost otráveně, zvedla jsem se z lavičky a začala se loučit.
"Tak se mějte, já už musím jít. Ráda jsem vás poznala." Erika se na mě nesouhlasně podívala.
"My tebe taky." Odpověděli všichni sborově.
Na víc jsem nečekala. Otočila se k nim zády a vydala se k budově. Po chvilce mě dohnala Er.
"Jsou fajn, co myslíš?" Usmívá se jak zamilovaná puberťačka.
"Hmm" Smysluplnější odpověď mě nenapadne. Moje nálada šla zase do háje.
"Co budeme dělat teď ?"
"Nevim, co takhle jít za vychovatelkou a zjistit si ty zájmoví kroužky." Vyslovím první věc, co mě napadla.
"Tak jo sem zvědavá s kým budeme." Už zase myslí na kluky. Jen si povzdychnu.

Rozvážně zaklepu na dveře. Zevnitř se ozve jen "Dále."
Otevřu dveře a společně s Erikou vstoupíme do podobné místnosti, jako byla kancelář. Za stolem seděla paní Westová. Zvědavě zvedla hlavu, a když nás spatřila, obdařila nás milým úsměvem.
"Už jsem vás čekala. Tak co jak se vám tady líbí?" Přivítá nás a ani nečeká na odpověď a dál vypravuje.
"Takže začneme zájmovými činnosti." Nechápavě se na ní podívám. Vždyť jsme si je teprve dneska vybrali. To už to mají hotoví.
Jakoby slyšela moje myšlenky a odpoví. "Tady to běží jako hodinky." A usměje se na mě.
Kývnu a taky se usměju.
"V pondělí od tří hodin máte střelbu, podle všeho se máte sejít před školou a instruktor Brainer si vás odvede na střelnici. Ve středu je volejbal, sraz máte na hřišti a je od půl čtvrté. Sebeobranu máte ve čtvrtek od tří, kde se sejdete, vám řekne pan Brainer zítra při střelbě. V pátek v půl třetí je umění, malbu máte v učebně výtvarky. Tak to by bylo vše." Podá nám papíry, na kterých je rozpis týdne a pro každou jeden klíč od pokoje.
"Myslím, že víc vám říkat nemusím. Vše máte na těch papírech. Tak se mějte." Rozloučí se s námi. Otočíme se a vyjdeme z místnosti.
S rozpisem nám ještě dala plánek školy a školních pozemků.

"Tak to bylo docela rychlí, co?" Podotkne Erika, když vycházíme schody k pokojům.
"To jo. Myslela jsem že, tam budem dýl." Souhlasně jsem kývla hlavou.
Pokračovali jsme dál. Já se zvědavě podívala, v kolik začíná škola. V osm, takže klasika.
"Čau tygřice." To snad ne. Moje nálada klesla ještě na nižší bod. Ignorovala jsem ten, pro mě naprosto nechutný hlas a šla dál.
Erika na mě nevěřícně koukala a už otvírala pusu k otázce. Já jen zakroutila hlavou, ať mlčí a vyběhla jsem zbývající schody. Rychle jsem se rozeběhla ke dveřím do svého pokoje.
Lewis je teď ten poslední s kým bych chtěla mluvit.
Rozrazila jsem dveře pokoje a chtěla je co nejrychleji zavřít, ale Erika je držela a zavřela za mě.
"Koukám, že tady máš víc kámoš…" Zmlkne, protože na ní hodím vší silou polštář.
"Hele to není spravedliví." Oboří se na mě a hodí mi polštář zpátky.
Suzie s Biancou na nás koukaj jak kdyby jsme spadli z jiný planety.
"Co se tady děje?" Zeptá se nechápavě Suzie.
"Ale nic jen, že tady Mar se už zná s nejhezčíma rukama tady ze školy a nic nám neřekne." Odpoví jako by nic Erika a naštvaně se na mě podívá. Suzie na mě kouká nevěřícně a s dost velkou stopou žárlivosti a i dokonce Bianca zvedne hlavu od nějaký knihy a dívá se na mě.
Rozčíleně zavrčím, zamračím se na Eriku a vlezu si do koupelny a neodpustím, si pořádně třísknou dveřmi.
Ještě že je v zámku klíč to by potom ta scéna nebyla moc platná. Zamknu se a k zrcadlu.
Zblízka se do něj zadívám a prohlídnu si každý detail svého obličeje. "Nechápu co jim všem je. Vždyť ani nejsem tak hezká. Mám příšerný vlasy, co nemají žádnej tvar. Úzký rty a … " Vztekle se otočím a sednu si zády opřená o dveře.
Po chvíli se ozve váhavé klepání a tichý hlas. "Mar promiň. Prosím můžu dovnitř?" Povzdychnu si. Natáhnu ruku a otočím klíčem. Ještě se odtáhnu od dveří.
Ve dveřích se objevila ztrápená tvář Eriky. Potichoučku vklouzla do koupelny a zamkla za sebou dveře. Sedla si vedle mě a mlčela. Já byla taky zticha. Já mám, ale pár výhod a to trpělivost a paličatost. Takže je jasné že mluvit začne Erika. A taky že jo.
"Promiň…" Začne se sklopenou hlavou.
"Víš přece, že rychlejc mluvím, než přemejšlim." Pokračuje a upře na mě pohled. Chvíli dělám dál uraženou a potom rozvážně řeknu.
"No to…" Erika zase svěsí hlavu, musím se usmát a dokončím větu. "máš jediný štěstí."
Zvedne nevěřícně hlavu a zírá na mě. Rozesměju se, protože vypadá jak naprostej blbec.
Zamračí se a šťouchne mě pod žebra. Těď se urazím já.
Po chvíli vzájemného pošťuchování jsme obě tak utahané, že ležíme na podlaze a obě mlčíme.
"Můžu ti vybrat ty šaty?" Zeptá se po chvíli Erika.
"Už jsem ti říkal, že jo když budou normální." Zvednu hlavu a zadívám se na ní.
"Tak jo a jakou chceš barvu?" Taky se na mě podívá.
Bez rozmyšlení vyhrknu, "Červenou." A obě se rozesmějeme.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ivon Ivon | Web | 13. května 2009 v 16:15 | Reagovat

dobrý  ;-)

2 Endersa-SB ( ♣♦◘♠☻☺♥) Endersa-SB ( ♣♦◘♠☻☺♥) | Web | 13. května 2009 v 20:46 | Reagovat

dobrý...lol a ty borce vybralas dobře xD jak se vede ? :-D

3 Saraz Saraz | E-mail | Web | 13. května 2009 v 21:58 | Reagovat

[2]: díky, docela dobře

4 Kikina Kikina | E-mail | 14. května 2009 v 14:21 | Reagovat

Fakt suprový :-D Kdy bude další?? :-D

5 Saraz Saraz | 14. května 2009 v 14:53 | Reagovat

To zatim vůbezc nevim, podle toho jestli mě chytí můza :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama