Dneska je shromáždění přece jen uvolněnější. I když Horus a Anchella uprchli, většina vzbouřenců byla zajata a tak se všem ulevilo. Hlídky jsou odedneška zrušeny až na jednu pravidelnou preventivní, pro kterou se dobrovolně uvolnila Martha s Richardem.
Petrus tomu stále nechce uvěřit, že Anchella byla tak proradná. Ani kvůli tomu nepřišel na shromáždění, a částečně proto, že se stydí že jí sem zavedl zrovna on.
Zato Alex je nadšenej, dostal ocenění a všichni mu děkujou, že nás zachránil svým časnym varováním.
O Lechanovi padla zmínka jenom v souvislosti s pomocí při chytání zrádců a pak při mé záchraně, ale jinak to moc nerozmazávali.
Když to později řikám Lechanovi, tak se uštěpačně zasměje.
"Snad jsi nečekala, že mně nejak vyznamenaj, takový ostudě by jsi mně snad nechtěla vystavit, alespoň doufám," pobaveně se na mně dívá.
"A jinak už jsi v pořádku, po včerejšku?"
"Zcela a úplně" řikám vesele.
"A jsi si jistá?", přibližuje se ke mně.
"No, když se to tak veme tak zas už tolik ne, začíná se mi nějak dělat mdlo". Dělám, jako že omdlívám, a tak mně Lechan zachytí.
"Pěkně jsi mně včera vyděsila"!
"A proč?"
"To je snad jasný, ne!"
"Mně ne." Nechci mu to zjednodušovat.
"Bál jsem se, že ti něco udělali!"
"A proč?" pokračuju dál nevinně.
"Co to má bejt? Protože jsem měl o tebe strach asi!" říká trochu rozčileně.
"Chtěla jsem to slyšet," řikám mu tiše.
Mlčí a prohlíží si mně. Pak se mně sundá ruki a začne si mnout bradu.
"Možná že bych, že bys….." čekám napjatě co z něj vyleze, ale po delším mlčení zjistim, že už víc asi nic. Nevim, kde se to ve mně bere, ale obejmu ho. "Nic neřikej, to je dobrý," šeptám. A on se nechá!
Pěknou chvíli nám naruší Tlapka, kterému se nelíbí že zůstal stranou a vrhne se na nás, až nás povalí na pohovku.
"Co to děláš! Ty jeden divočáku!" Pomuchluje ho Lechan.
Já se trochu uvelebim a zavřu oči. Po chvíli zjistim, že už neslyšim, že by Lechan muchloval Tlapku, ale nechce se mi kazit si snění a tak nechám oči zavřený.
A pak ucítim něco vlhkého na rtech. Strnu představou, že mi tam Lechan nastrčil z legrace Tlapku, bylo by mu to podobný, ale ve vteřině naštěstí zjistim, že je to opravdu Lechan.
Pořád se bojim oči otevřít, aby se to nezměnilo. Cítím, že mě pomalu hladí a pak i svléká. Milujeme se a já mám stále oči zavřený, ale pak si řikám, že bych tomu zítra nemusela uvěřit a tak je násilim otevřu, a těsně před sebou vidim Lechanový zeleno-šedý duhovky který se do mě vpíjej. Vypadá tak děsivě nádherně. A je tak blízko!
Nechce se mi chodit domu, a tak zůstanu ležet na pohovce a zdá se, že ani Lechan se nikam nechystá, a tak tady nakonec oba usneme.
Večer se probudim první. Lechan je ovšem spáč a tak se není co divit, že už jsem umytá i oblečená a on stále jen tiše leží, přikrývku jentak ledabyle přehozenou přes boky, že ho asi moc nezahřeje. Vypadá takhle tak aristokraticky. Alespň myslim že to je to slovo, co se používá k popisu něčeho takovýho…..takovýho jako je Lechan? Zasměju se pro sebe, co mně to napadá. Asi mi z něj hráblo, to není samo sebou. Radši včas zmizim.
Autorka: →Autorka: Ajmaxid

