3. května 2009 v 14:38 | Aranel van de´Corvin
Tak tady máte úvod k new povídce. Dlouho jsem přemýšlela, jak to mám psát, jestli v Ich rormě, nebo z pohledu vypravěče. Po dlouhým a bolestivým přemýšlení jsem se rozhodla pro Ich formu....xD xD xD xD Mno uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Zatím to vypadá, že budu psát i pohledy jiných upírů...třeba Edwarda, nebo Alice.....Napište jestli mám pokračovat.....xD xD xD
STŘEDNÍ ŠKOLA VE FORKS. Je napsáno na obrovský ceduli před školou. Konečně jsem sem dolezla. Už jsem si myslela, že to nenajdu! Takový malý městečko, ale najít tady školu, to je fakt umění. Zvednu oči od cedule a prohlídnu si svoje nový spolužáky…Všichni na mě čumí, jak na debila. Hm. Ještě, že jsem zvyklá….
" Ahojky. Já jsem Angela." Přiskočí ke mně nějaká holka hned co vejdu na parkoviště.
" Čau. Já jsem Arya. Včera jsem se přistěhovala." Usmívám se od ucha k uchu.
" A odkud?"
" Z Irska." Angela na mě vyvalí oči.
" Hodně cestuju." Rychle dodám, než se stihne zeptat.
" Je tady něco, jako recepce? Potřebuju se zapsat." Angela ukáže na budovu, která je vlevo ode mě. Pěkně jí poděkuju a mizím. Ještě by se mě začala vyptávat a já ještě nemám vymyšlenou žádnou povídačku… Původně jsem do Forks nechtěla jet, ale situace se změnila a já nasedla na první letadlo a odletěla do tohohle…..ehm….ne moc slunečního městečka.
Zrovna, když chci přejít silnici, tak okolo mě projede kanárkový porsche….Tady bude někdo zazobanej. Jak se tak dívám, tak zazobaných lidí tady bude víc. Páč za porshem jede stříbrný Volvo…
" Dobrej. Chtěla bych se přihlásit do školy." Stojím u recepce a snažím se zapsat. Vypadá to nadějně.
" To nebude problém. Připravím papíry. Akorát tohle dejte podepsat doma." Na stůl položí nějaký papír. No co, to zfalšuju… Štve mě, že mi ještě není 18! Takhle pořád musím hrát divadýlko! Ale za měsíc už konečně budu plnoletá a bude klid.
" Nevadí, že přijdu až zítra? S našima musíme ještě něco zařídit." Lžu až se mi práší od huby.
" To nevadí. A ať se vám u nás líbí."Usměje se recepční. Poděkuju a odpluju z recepce. Musím si jít ještě zařídit bydlení…. Viděla jsem, že kousek za Forks je nějaký volný dům. Ale nikdo tam nechce bydlet, páč je to u lesa. To mi, ale nevadí….
"Dobrý den." Pozdravím nějakýho chlápka, který stojí před domem, který bude brzo patřit mě….
" Dobrý. Jdete si pro líče od domu?" Zeptá se.
" Ano. Rodiče musely odjet někam služebně. Klíče mám prý vyzvednout já."
" Tak to potom jo." Chlápek mi předá klíče a ukáže dům.
" Nashledanou." Vyprovodím ho ven a jdu se zabydlet. Není to tady vůbec špatný. Dům má dvě patra. Dole je kuchyň, koupelna a obývák. Nahoře je jeden velkej pokoj. Je super…
"Trrrrrr." Budík. Ach jo. Vztekle vylezu z postele a jdu spáchat hygienu. Dneska jdu do školy. To bude nářez. Škola mě nikdy moc nebrala. Většinou jsem do ní chodila jenom, když jsem se nudila….ale dneska tam musím. Vypadalo by to blbě, kdybych nepřišla první den do školy. Ještě musím podepsat ten papír a hurá do školy….
Právě odcházím z recepce a držím v ruce rozvrh. Hrůza. Hned první hodinu mám biologii. To se dá ještě přežít, ale pak je chemie! O chemii nemám ani tušení. Jedný co vím je, že železo se značí Fe. Víc k životu nepotřebuju….
"Hej!" Křiknu na nějakýho kluka přede mnou. Ten se chudák lekne a nadskočí dva metry vysoko.
" Sorry. Nechtěla jsem tě vylekat. Já jen jestli nevíš kudy se dostanu k učebně biologie."
" Touhle chodbou jdi rovně a pak zahni doprava. Pak už to uvidíš." Řekne, když pobere dech.
" Díkec." Ou. Za minutu zvoní. Měla bych si pohnout. Na tý recepci se to nějak protáhlo…
Prej to najdeš! Chodím tu , jak největší pako a hledám biologii. Právě zvonilo. Super.
" Biologii." Zakřičím pro změnu na nějakou holku, která jde naproti mně. Ukáže za sebe.
" Dík." Utíkám chodbou dokud nejsem u dveří.
" Promiňte nemohla jsem to najít." Řeknu učiteli, když rozrazím dveře a jako velká voda se řinu dovnitř.
" To je v pořádku. Sedněte si támhle je ještě volné místo vedle pana Cullena."
" Jasný." Zavřu za sebou dveře a jdu ke svý lavici. Všichni na mě čumí, jako kdyby ještě nikdy neviděli blonďatou, hnědookou holku. Sednu si na svoje místo vedle nějakýho Cullen- Co? No to si děláte prdel, ne!? Chvíli zůstanu čumět na toho kluka vedle mě. Upír. Došlo mi během vteřiny. Jak to, že jsem si nevšimla dřív, že je tu upír? Je to se mnou čím dál tím horší….Cullen taky na mě čumí. Sjedu ho pohled od hlavy k hrudníku.( kvůli lavici jen k hrudníku). Je krásný. Ale to se dalo čekat. Vždyť je to upír…Odtrhnu od něj oči a radši sleduju co vykládá profesor. Tady to bude ještě zajímavý….
hustý je to strašně zajímavý doufám že brzo bude pokráčko