→Autorka: Aksilka
"Ráno Lena vyložil Elessarovi,o čem mluvila s Bromem a co se stalo cestou z Carvahallu.
Ty opravdu myslíš,že to byl Eragon?
Jo.
Ale vždyť jsi ho ani pořádně neviděla,tak jak si to můžeš myslet.
Brom mi řekl,že se ztratil,tak jsem si to z toho odvodila.Jediný,co si pamatuju,je,že měl u sebe luk.
No,už se stejně asi nedovíme,kdo to skutečně byl.Jak budeme já a Safira cestovat?Vás dva bychom unesli,ale s Bromem cestovat nemůžeme.
Asi se budete muset přes den skrývat.
Cože?
Já vim,taky se mi to zrovna nezamlouvá,ale jiná možnost není.Navíc Brom nás toho musí naučit mnohem víc,a za letu by se to nestihlo.Ale aspoň se spolu konečně proletíme.
Ano,na to se moc těším.Kdy hodláš oznámit Patrikovi,že odjíždíme?
No přece až se vzbudí.Ale ještě mu něco dlužim.
Došla až k Safiře ležící opodál a zaťukala jí na křídlo.
Můžeš mě pustit?
Ale jistě,řekla zvedla křídlo.
"Dobré rááánko!"zaječela mu z plných plic do ucha.
Patrik vykřikl a vymršti pravou ruku směrem k jejímu obličeji.Lena se jí vyhnula a pobaveně pozorovala jeho naštvaný výraz.
"Co to kurva zase děláš?Jsi normální?"
"Jenom jsem ti chtěla oznámit,že odjíždíme,"odvětila nevinně.
"A buď rád,že jsem ti nemrskla do ksichtu triko nasáklý ledovou vodou!"
"Cože?Jak odjíždíme?"
"No odjíždíme.To znamená,že jedeme pryč."
"Nedělej ze mě debila!Proč odjíždíme."
"Brom nás vezme k Vardenům"
"A nechtěl tam náhodou jet až na jaře?"
"Jo,ale chce se ještě někde stavit,takže vyjedeme dřív.Zejtra příde ,pudeme do Therinsfordu,tak si koupíme koně a pojedeme do Teirmu."
"Co tam?"
"Má tam kámoše.Prej."
"Aha.Nechce se mi odtud odjíždět."
"Přece by si tady nechtěl strávit zbytek života."
"No,možná jo."
"Koukni,Brom,"Lena ukázala na rychle blížící se tečku.
Za několik minut vyšplhal do kopce a znaveně se sesunul na zem.Na straně hlavy měl krvácející ránu.Patrik k němu přistoupil, přiložil mu ruku na ránu a zamumlal:"Waíse heill!
Co se ti stalo?"
"Ra´zakové přišli a vyptávali se na Safiřino vejce."
"A tohle ti udělali?"
"Ne,když jsem slyšel,že tam jsou,co nejrychleji jsem sbalil zbytek věcí a odešel.A tohle,"ukázal si na čelo, "jsem si udělal při výstupu.Cestou jsem klopýtl."
"Na Elessara se neptali?"
"Ne.Odjedou tak do tří dnů,do té doby zůstaneme tady.Mezitím vyrobím sedla."
"Ale přece se nic nedozví,ne?"
"Nevíme jistě,jestli někdo ta vejce viděl,když jste vy dva nezatáhli závěsy,"zavrčel Brom.
"Zůstaneme tu tři dny,pak půjdeme do Therinsfordu,tam si koupíme koně a pojedeme do Teirmu."Otočil se k právě přistávajícím drakům.
"Rád vás zase vidím,Bjartsjukar."
Safira sklonila hlavu a ovanula ho svým horkým dechem.
My tebe také,Brome. načrtnul na ně několik zvláštních tvarů.
"Dívejte se,jak budu ta sedla vyrábět,jednou se vám to může hodit."Změřil si pomocí provázku Safiru a načrtnul na kůže několik zvláštních tvarů,ty pak vyřezal a svázal k sobě. Když se blížil večer,dodělával druhé sedlo.
"Zítra se proletíš na Safiře.Těšíš se?"
"Jasně,že jo."
"Budeš hrozně vysoko a kdybys náhodou spadnul,tak po tobě nezbude víc než mastnej flek."
"Ale já nespadnu."
"Veď řikam kdybys náááhodou spadnul."
"Sklapni!Safira by mě určitě chytla,kdybych padal.Ale já stejně nespadnu."
"Jak myslíš."
"Hele sklapni už!"
"A co jsem řekla?"
"Nic,ale tváříš se,jako když si něco myslíš!"
"Já si něco myslim pořád."
"Pěkně mě štveš."
"Já vim,na to si budeš muset zvyknout."
Nechceš se proletět?
Ne,už je pozdě,ale zítra se proletíme,slibuju.
Dobře.
Lena se probudila krátce před úsvitem.Elessar už byl vzhůru,stál opodál a věnoval se čištění svých drápů.
Tak,jdeme se proletět?
Samozřejmě.
Lena sebrala ze země sedlo,přehodila ho Elessarovi přes hřbet,upevnila všechny řemínky a vyškrábala se na něj.Elessar roztáhl oranžová křídla,mocně s nimi máchnul a odlepil se od země.Lenin pohled zabloudil k zemi a raději se pevněji chytila sedla.
Ty se bojíš?
Ne,já se výšek nikdy nebála,i když je trochu…znepokojivý lítat tak vysoko.A je u zima.
Tak chvíli počkej.
Jeho mysl ji vytlačila z jejího těla.Najednou viděla svět jeho očima.Modrá a zelená ustoupily do pozadí a červená vynikla,přesně,jak čekala.Elessar vystoupal vysoko nad mraky a pak se střemhlav vrhl dolů a stáhl křídla těsně k tělu.Několik metrů nad zemí křídla zase roztáhl a ta se naplnila vzduchem jako obrovské měchy,a znovu vystoupal až k mrakům,potom se zůeha snášel dolů a stáhnul se z její mysli.
To bylo naprosto úžasné!
Já vím.
Několik minut plachtili na západ přes Dračí hory.Lena zavřela oči a pustil a se sedla.Elessar se v tu chvíli zakymácel a prudce zatočil doprava.Jen taktak se stačila chytnout.
Co blbneš?Udělat tohle zrovna,když se nedržím?
Promiň,já to nevěděl.Támhle letí Safira.
Kde?
Vidíš tu velkou modrou skvrnu?
Jo.
Tak to je ona.
Aha.Poletíme jim naproti?
Místo odpovědi zamával křídly a rychle se k Safiře přibližoval.Patrik byl v obličeji podivně zelený a křečovitě se držel sedla.Elessar nadšeně zařval,obletěl Safiru a chtěl ji hryznout do ocasu.Safira se mu vyhnula a vyletěla nad něj.
"Můžete toho laskavě nechat?"zařval Patrik.
"Jsi v pořádku?"
"Ne,to teda nejsem.Jsme hrozně vysoko"
"Ale prosimtě,vždyť je to paráda!"Lena rozpřáhla ruce zrovna ve chvíli,kdy se Ellesar otáčel, takže sklouzla a letěla rychle dolů.Nekřičela,tiše si vychutnávala svůj volný pád,protože moc dobře věděla,že ji Elessar chytí.Ten se za chvíli vynořil z mraků s křídly přitaženými k tělu,chytil ji do drápů a pomalu se snášel na zem.
Zbláznila ses?
Já nevim,kdo mě nechal spadnout.
Takže za to můžu já?Měla jsi se držet!
Neměl jsi dělat blbosti.
Blbosti?
To je jeden z nejjednodušších manévrů,které můžu v bitvě udělat!
Příště na to budu připravená.


Další kapču. Pls. Je to tu super.