20. kapitola
25. června 2009 v 12:26 | Aranel van de´Corvin | Můj upíří příběhPo zbytek večera mi byl Dark pořád po boku a hlídal si mě jako svůj poklad. Přišlo mi to roztomilé, ale hned mě vrátilo do reality to, že mě chrání před tím ničemou. Neustále mě sledoval od toho krbu, co jsem ho tam poprvé zahlédla. Točilo se kolem něj spousta upírek, ale on je vždy hrubě odmítl. Proč zrovna já musím mít takovou smůlu!! Držela jsem se celý večer Darka za ruku a nepustila ho. Bála jsem se, že kdykoliv mě nechá bez dozoru, přijde Logan. Jeho způsob chování mi přišel slizký a nechutný. Když se slavnost pomalu blížila ke konci, ztratili jsme s Darkem Logana z dohledu. Zmizel, jakoby se po něm slehla zem. To bylo dobře, ale zároveň to na mě působilo zlověstně. Bylo to jako ticho před bouří. Nakonec jsme v místnosti zůstali jen já a Dark. Pevně jsme se objali a on mě líbal do vlasů.
"Půjdeme už spát??"zeptal se z ničeho nic
"Jo, jsem utahaná"pronesla jsem a zívla jsem si
Zase mě popadl za ruku a táhl po schodech a labyrintových uličkách zase do mého pokoje. Když jsem spatřila svou postel, spadl mi kámen ze srdce. Jen na tomhle místě se cítím uvolněná klidná a sama sebou. Dark za námi zavřel dveře a zamknul na dva západy. Já udělala to samé se stříbrnými dveřmi do zahrady. Zatáhli jsme všechny závěsy, dokonce i na stříbrných dveřích . Když jsme to všechno provedli, zastavili jsme se s Darkem naproti sobě. Bylo mi jasné, že tady dnes přespí podruhé se mnou. Šibalsky se usmál, vzal si mě přes rameno jako pytel brambor a nesl mě směr…Koupelna?! Já nechci být mokrá!! Chtěla jsem se mu nějak vyvlíknout, ale pevně mě držel rukama a smál se jako pominutý. Jednou rukou zapnul teplou sprchu a hodil mě pod ní. Koukala jsem na něj jako bůh pomsty. Rychle jsem ho čapla za loket a stáhla ho k sobě. Vylekaně sebou škubl a oklepal se jako pes. Vlasy měl krásně zplihlé a nakonec došel ke dveřím a zamknul. Pak se vrátil ke mně do sprchy a začal ze mě svlíkat bílou košili. Já dělala to samé s ním. Nejlepší fór nastal s kalhoty. Nemohl je ze mě sundat a ani jemu se to nedařilo. Smála jsem se na celý kolo, čímž se mírně rozzlobil. Kalhoty ze mě i ze sebe strhnul. Bylo mi to líto, docela se mi líbily.
"Ach jo, další zničené oblečení"povzdechla jsem si a stála před Darkem už jen ve spodním prádle
"Promiň, lásko"řekl a políbil mě
Ještě chvíli jsme si povídali a pak jsme začali provozovat"jinou"činnost. Posadil si mě kolem pasu a opřel o mokré dlaždice na zdi. Zbytek si můžete domyslet. Byla jsem s ním spokojená, protože jsme si rozuměli skoro ve všem. Jeho chování (hlavně v koupelně xD) se mi líbilo. Nakonec jsem se zabalila do ručníku a šla si sednout do pokoje ke krbu. Dark už seděl v křesle tak jsem mu sedla na klín. Pak jsem si vzpomněla na jeden slib, který ještě nedodržel…
"Dávno jsi mi slíbil, že mi vysvětlíš, jak funguje ten můj přívěšek od tebe"začala jsem
"Ano, máš pravdu a odpověď na tvou otázku je velmi prostá. To světýlko v tvém přívěšku se zbarví vždy do takové barvy, jakou zrovna máš náladu. Když září rudě, jsi v blízkosti osoby, kterou miluješ, jako třeba mě. V blízkosti tvých rodičů se ti zabarvuje všelijak, protože jsou to pro tebe všední lidé. Do modré barvy se zabarvuje, když máš normální nebo chladnou náladu a zelenou, když jsi veselá"vysvětlil mi
"A co bílá??"napadlo mě
Výrazně zrudl, ale nechápala jsem proč.
"Nějak ses zasekl"zašeptala jsem mu do ucha
Mírně se oklepal a vážně se rozmýšlel s odpovědí.
"No bílá ti naskočí, když se spolu…"trochu se zasekl
"Když spolu co"no já věděla, co myslí, ale chtěla jsem ho mírně potrápit
"Když se milujeme"dořekl a kousl se do spodního rtu
"Už toho necháme, jsem děsně utahaná"řekla jsem a šla si obléct pyžamo
Dark si na sebe vzal jenom trenýrky, protože nic jiného neměl. Lehnul si ke mně pod peřinu a hned jsme oba usnuli…
Něco kolem třetí až čtvrté ráno
Probudilo mě tiché šustění oblečení a vrzavý zvuk podlahy v mém pokoji. Pomalu a nenápadně jsem otevřela oči a právě někdo zavíral stříbrné dveře ze zahrady. Posunula jsem se trochu víc ke zdi a zmáčkla něčí tělo. Byl to Dark. Tak kdo je tedy ta neznámá osoba u dveří?? Bála jsem se odpovědět, i když jsem na otázku odpověď dobře znala. Logan. Nikdo jiný to být nemohl. Se srdcem v krku jsem rychle vstala a dopadla s tichým duněním na podlahu. Neznámý se lekl a rychle se otočil. No jistě, byl to Logan. Ten slizký had!! Rozzářila jsem se rudou barvou a s velkou něžností jsem pohlédla na Darka, který poklidně oddychoval v posteli. Logan to zpozoroval taky a zhnuseně se zašklebil. Když se za ním rozešel, odrazila jsem ho fofrem na druhou stranu místnosti. S velkým nárazem dopadl na zem. Ďábelsky se usmál a začal kolem sebe vytvářet klony. S hrůzou v očích jsem to všechno pozorovala. Když na mě jeden z nich zaútočil, lehce jsem ho zničila, ale hned se zase obnovil. Takhle bych si mohla hrát do zítra. Když mě najednou něco chytilo za sebou, lekla jsem se.
"Moje klony mohou procházet předměty a dokonce se mohou stát i součástí věci"usmál se a pomalu ke mně přistoupil
Najednou klon svůj stisk pomalu povolil a sesypal se na zem. Nakonec se vypařil. Podívala jsem se za sebe a tam byl Dark, v očích vztek. Svou elektřinou zničil všechny klony a nakonec se vrhnul i na opravdového Logana. Chvíli spolu bojovali jen ručně a Logan se snažil dostat co nejblíže ke mně. Kousala jsem se rtu, jak jsem byla nervózní. Chtěla jsem něco udělat, ale věděla jsem, že je to boj jen mezi nimi. O mě samozřejmě. Logan chvíli nebezpečně vedl, ale nakonec ho Dark chytil zezadu a zakousnul se mu do krku. Logan bolestně zařval, že to muselo být slyšet po celém hradě. Okna v mém pokoji se najednou rozbila a v místnosti přibyly 4 osoby. Myslím, že to byli nějací přívrženci Logana. Rychle jsem uskočila k Darkovi, aby se mě nemohli dotknout. Logan se mezitím pevně zatínal nehty do Darkovy kůžena rukou, takže se mu tam vytvořily krvavé odřeniny.
"Stůjte"syknul na ty čtyři Logan
Všichni se postavili do pozoru a zamračení pozorovali, jak jeho pán trpí. Nervalo to moc dlouho a do pokoje se přihnal můj otec, matka a další. Všichni čtyři se lekli a utekli rozbitými okny pryč, samozřejmě pronásledováni. Logan využil momentu překvapení a vyškubnul se s bolestným zařváním s Darkova sevření. Nakonec utekl také. Složila jsem se vyčerpaně do křesla a začala bulit. Vždycky sem vodím problémy jenom já!! Dark se vydal za Loganem, tak mě tam utěšovala máma.
"To bude dobrý, už jsou pryč"říkala
Zhluboka jsem se nadechla a uklidňovala se. Ano, jsou pryč, ale co zítra?? Budou taky pryč?? Nebo se vrátí a budou se pokoušet mě získat?? Zase se začínám bát následujících dní. Co se mnou a světem upírů bude??
Anketa
Koho máš nejraději?
| Robina Hooda |
| Marien |
| Muche |
| Malýho Johna |
| Willa |
| Allana |
| Gisborna |
| šerifa |
| Djaqa |
Komentáře
Jako vzdy skeve napsane..:)....jen pokracuj dal moc se tesim na dalsi kapcu!....tak "šup" "šup"...![]()
![]()
super,kdy bude další kapča protože už je to nějaká doba
![]()
no wow.. je to dokonaýlý :/ .. pls dlasi kapitolku :/ .. uz jsem ti psala i na mail a nic ://////
Pracuju na tom, vážně... ale asi celý ten příběh projde rekonstrukcí... ![]()
fakt?!
.. nemuzu se dočkat :).... hurray! hallelujah! jupíí! ... xP
to vubec nevadí :)
prvních pár dílů se dalo číst, ale charakter první hrdinky je dost ehm... pochybný ? bezcharakterní, sebestředná a bezcitná děvka
zajímavé ... ![]()


Tahlens kapča byla ze všech snad nejlepší!!!!!
Tak honem honem další kapču
to musím číst pořád dokola protože je to nadherná povídka