close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

E: CP 4.kapitola

20. června 2009 v 12:26 | Aranel van de´Corvin |  Eragon: Coulův příběh

Seknul hlavou a skryl si ji na chvíli rukama, něco ho do ní bodlo. Ne zvenčí, ale uvnitř. Jeho mysl neměla soukromí. Zatlačil vnitřní sílu a chtěl vyhnat toho vetřelce uvnitř něho. Zaťal ruce do pěstí a ukročil dozadu za ostatními, tohle ho probudilo ze šoku, z divného bezmyšlenkového záchvatu. Safira naklonila hlavu a otřela ji mateřsky o dráčka, poté natáhla krk a dráče jí na něj vylezlo. Bylo přece jen ještě malé.
Poté položila hlavu na zem a dráček z něj seskočil. Natáhl krk s hlavou a pokukoval po všech, kteří ho zaujatě pozorovali. Jeho šupiny na krku se zaleskly. Udělal krůček dopředu k ostatním a znova se rozhlédl. Jeho zrak se upřel na jedinou osobu. Znova udělal krůček, jistější než všechny dohromady. Poté další. Jeho zrak se pořád upíral na jedinou osobu.
Eragon pootevřel úžasem ústa. Dráček natáhl křídla a zamával s nimi, ale nemohl vzlétnout. Tak udělal další krůčky až ke Coulovi. Ten se na něj díval, nevěděl, co má dělat. Eragon přebíhal zrakem z dráčka na Coula a zpět, Safira se mírně usmívala. Když dráček došel až k Coulovým nohám, Coul se sklonil a pohladil ho. Eragon ho pozoroval, jeho obočí se svraštilo. Coul zvedl dráčka opatrně do náručí, aby mu něco neudělal. Něco ho na ruce zapálilo, něco projelo jeho tělem. Příšerná bolest, že málem vykřikl. Ale ne, udržel i draka v náručí a opatrně ho položil, aby se koukl na zdroj té bolesti.

Eragon se usmál a Safira vydechla nozdrami obláček kouře. Coul se opatrně koukl na ruku, na které se mu stříbřitě leskl gedwëy ignasia. Vytřeštil oči, ale všichni kolem něho dojatě vydechli. Viděli vylíhnutí draka a zrod nového Jezdce Coula. Ten ale cítil jiné pocity. On a Jezdec. Vždy obdivoval draky a Jezdce, ale aby on sám byl? Co jeho rodina, co sestřička Sam. Je prvorozený, musí se starat o farmu.
Do jeho hlavy zase bodl nůž a znovu ucítil cizí přítomnost. Hlavou mu rychle probleskl život a zpomalil se na vylíhnutí a prvních dojmů ze zjištění, že je nový Jezdec. Soustředil se na draka, na jeho šupiny. Nepřemýšlel, bezmyšlenkovitě se díval na šupiny draka a zkresloval si je v hlavě. Dalo mu to zabrat, ale postupně cítil slábnutí té přítomnosti. Podíval se na Eragona jak se s úsměvem šklebil.
Cizí přítomnost ho opustila a on ucítil dloubnutí do nohy. Dole byl dráček a tak ho zvedl. Dráček upřel svoje lesklé černé dozlatova zbarvené oči a na Coula mrkal. Coul chvíli v naprostém tichu stál, nikdo se neopovážil v hospodě ozvat a rušit tak tuhle chvilku. Sám Coul musel uznat, že je nádherný a na chvilku ho všechny starosti způsobené tímhle vylíhnutím opustili. Někdo ale odsunul židli, která zavrzala a přerušil tak ticho, které panovalo. Coul zavrtěl hlavou a položil dráčka zpět na stůl. Lidé, i když nechtěli, rozpustili hlouček kolem nich, protože tušili, že teď musí být o samotě.
Coul stál a držel svého nového draka, zatímco se všichni kolem něho rozpustili. Eragon se potěšeně usmíval, jeho elfí tvář měla v očích lesk naděje. Zabrblal něco a vedle něho se objevila druhá židle. Ukázal na ni a Coul si, pořád v náruči držíc dráčka, sedl. Chvíli seděli, nikdo nepromluvil. Coul si musel v hlavě urovnat myšlenky, které se mu pořád loudily v hlavě.
,,Je to kluk," špitl po delší době Eragon, ale nevzhlédl. Safira je oba pozorovala a zavrtěla hlavou, z nozder jí vyfoukl obláček kouře. ,,To říká Safira," rychle dodal. Coul se usmál a prohlížel si každou křivku stvoření v jeho náruči. Je to kluk. Drak. Nádherný zlatohnědý silný drak.
,,Stork," řekl s úsměvem a díval se upřímně drakovi do očí. Tomu se v očích rozjasnilo, mrkl a nenápadně pokýval hlavou.
,,Stork," opakoval Eragon a koukl na dráčka, poté na Safiru. ,,Líbí se mu to."
,,Ano?" zvedl hlavu a díval se do tváře Eragona Stínovraha a jakoby hledal nějakou vrásku na jeho obličeji. Ten jen pokýval. ,,Storku," šeptl drakovy položil ho na stůl, kde si roztáhl křídla a vzrušeně zakňoural.
,,Bude z tebe dobrý Jezdec. Dokonce i trochu je."
Další upřímná řeč z očí do očí. Coul nechápal a svraštil obočí.
,,Cítil jsi to. Četl jsem v tobě. Prohledával vzpomínky. Nedělej si starosti s rodinou Rodina Jezdců je vždy v dobrých rukách, nic se jí nestane. A musím říct, že ti odporování docela šlo," ušklíbl se. Coulovu hlavu zaplavily další otázky a nahradily tak ty, které se rozplynuly. Co teď bude dělat? Jaká je povinnost Jezdců? Dohlížet na všechny? Vždyť je v téhle zemi mír, tak co! Zavřel oči a oddychoval, aby zapudil vlnu vzteku na celé okolí.
,,Co se bude teď dít?"
Eragon se nadechl, čekalo ho složité vyprávění. Musí vše vysvětlit, vše ujasnit, říct plán a nastavit tak člověka, který byl před chvílí ještě obyčejným farmářem, rozhodnutí.
,,Nejdříve tě tu nechám, musím letět do Aberonu a podat zprávu Gerovi," při vyslovení jména jeho strýce, teď syna jeho bratrance mu dosud dělalo potíž. ,,Ty za tu dobu neopustíš Firstentall. Budeš tu vychovávat Storka a dohlížet na něj, ale také na sebe. Bude to co nejrychleji, abych mohl přiletět zpět sem a začneme výcvik. Rád bych ho udělal stejně, jako Oromis mě a já ostatním - v Ellesméře. Dozvíš se, proč Jezdci jsou, proč existují, k čemu pomáhají, co mají za úkol. Naučíš se hodně zajímavých věcí. Dál je už na tobě."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Čteš u mě na blogu nějakou povídku?

Ano
Ne
Ne, ale přečtu si.
Nečtu povídky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama