close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

E: CP 5.kapitola

20. června 2009 v 12:27 | Aranel van de´Corvin |  Eragon: Coulův příběh

Eragon si prohlížel Coulovu tvář, jak se na ní tvořily vrásky a zase mizely. Coul se nedíval Eragonovi do očí, ale na roh stolu. Co jeho rodina? Bude o ni postaráno, to ví, ale co když se něco stane? Nemohl dopustit! Neměl sem vůbec chodit, lhát otci, jenom aby viděl to nádherné, veliké stvoření. Nahlas vydechl z přemýšlení, ale přemýšlel dál. Co když udělá to, o co ho Eragon žádá. Vlastně ho za něj žádají všichni Jezdci, co žijí. Teď už nemůže udělat krok zpět. Je Jezdec, vylíhl se mu Stork. Nádherný zářivý malinký Stork. Nevědomky pokýval hlavou ve znaku ano, ale pořád se díval na kraj stolu.
,,Nechci ti nic říkat, ale připomínáš mě samého, svým chováním a uvažováním. Chci jen, abys to věděl."
Coul zvedl zrak a koukl na Eragona. Nikde by jste na něm nenašli známky sto padesát let, co žije. Na jazyku se mu objevila otázka a než se stačil ovládnout, vyhrkl: ,,Jste elf?"

Eragon se usmál a Safira si odfrkla. Ucítil znovu bodnutí z cizí přítomnosti, ale nebyl to Eragon. V hlavě mu zazněl čistý ženský tón, jako by mu někdo promlouval do duše.
To je naše zásluha. Měl jsi ho vidět předtím. Oh. Coul mírně vyprskl, Eragon také nedokázal udržet smích na uzdě. Oba se rozesmáli, Safira se také smála, ale znělo to jako hluboké bručení, a Storkovo chechtání byl další druh jeho vysokého hlasu. Coul se po chvíli přestal smát a pohotově vstal, poplašeně se rozhlédl.
,,Musím jít! Otec bude rozzlobený!" volal tiše a rozhlížel se kolem.
,,Nemá být na co."
,,Já mu lhal," zašeptal provinile Coul a sklopil hlavu. ,,Můj otec je hodný, není špatný. Ale na jiná stvoření, na jiné rasy než lidi je…nedůvěřivý. Nemá je rád."
Eragon vstal ladně ze židle a položil ruce na Coulova ramena a díval se mu hluboce do jeho tmavých očí.
,,Dnes jsi dokázal, že máš dobré srdce a rozum, abys byl hoden vlastnit draka, být Jezdec. Nikdo na tebe nemá být rozzlobený, spíše pyšný. Hned zítra ráno odletím a budu pospíchat, ty zatím vychovávej svého draka v klidu a v míru. Jestli je někdo proti, můžu ti obstarat nocleh na dobu, než se vrátím."
Coul pečlivě poslouchal jeho každé slovo. Slyšel a cítil v něm léta moudrosti a praxe. Kýval hlavou a přemýšlel, jestli by jeho otec strpěl Storka v přítomnosti Sam. Kdyby ho držel stranou…Jak mu obstará jídlo? Další otázka. Ty musí vyřešit sám, jako spousty dalších otázek, kterým čelí.
,,Zvládnu to," řekl odhodlaně. ,,Nevím, nejsem zkušený Jezdec, ale přemýšlím, že nemusíte pospíchat, já to nějak zvládnu. Možná že by bylo i lepší, aby se Stork naučil dobře létat, než se začne výcvik."
Eragon se plně usmál a vnímal, jak myslí, jak přemýšlí.
,,Ano, máš pravdu. Je lepší, když drak - v tvém případě Stork - umí dobře létat, nebo aspoň trochu létá, než začne výcvik. Myslí ti to."
Coul cítil, že se mu z té pochvaly hrne do obličeje krev, ale ubránil začervenání. Copak se on bude červenat? On, bledý a nedostatečně opálený? Pokýval hlavou a chtěl už odejít. Eragon mu ještě naposledy něco vzkázal.
,,Jdi domů a cvič si koncentraci. Starej se jak o sebe, tak o Storka. Nedej bože, aby se vám něco stalo. Když přijdu, poznáte to podle červených jisker na obloze. Do té doby nos tohle," vyndal z brašny kožené rukavice a něco zašeptal. Coul mu nerozuměl ani slovo. ,,Opatrujte se."
Nevěděl co odpovědět, pokýval hlavou, že si je plně vědom všeho nebezpečí a chvíli čekal, protože Eragon něco mumlal ve starověkém jazyce. Poté sundal ruce z ramen, na které je předtím znovu položil a došel k Safiře, hladil ji po šupinách. Mezi nimi určitě docházelo ke konverzaci ohledně jeho a Storka. Vzal Storka do náruče, na sobě měl nasazené rukavice, takže stěží mohl někdo poznat, co se pod nimi skrývá. Obrátil se a odešel z hospody. Venku už vládla tma. Musel jít teď po cestě tišeji, protože i v takovýchhle končinách žijí různé šelmy.
,,Ach, co si s tebou počnu?"
Se Storkem v náruči procházel tmou po cestě, kde všude vládlo ticho. Přeci jen byla noc, většina zvířat spala. Většina, ale jiná lovila potravu, a to právě v noci. Coul ještě více objel draka, kterého držel, jakoby ho chtěl ochránit před vším na světě. V naprostém tichu se ozval hlas. Houkání sovy. Coul až nadskočil a i přes to, že byl zvyklý a cítil se v lese jako doma, pocítil strach. Jeho drak pocítil změnu nálady a tiše zavrčel. Coul ho pohladil a šel dál. V dáli viděl osvícený dům, který patřil jeho otci. Povzdechl si a tváří tvář osudu šel rovnou do domu. Před prahem dovnitř se zarazil. Položil Storka na zem a přikázal mu, aby zůstal. Chtěl nejdříve vysvětlit situaci, než aby rovnou vtrhl s drakem v náruči. Stork mrkl, že chápe a sklonil se. Ve světle vycházejícího z domu se by nádherně zableskly šupiny. Coul naposledy povzdechl a otevřel dveře.

,,Kde si byl?!" křikl na něj Dmor. Jeho matka Hannah stála vedle něj a držela Sam, která spala a cucala si prst.
,,J-Já?" zahrál si na nechápavého Coul. Dmor zavrčel, aby ovládl svůj vztek.
,,Dnes sem přišel Hamarg spolu s Lucií, aby si koupili vejce na dnešek. Přivítal jsem je s otevřenou náručí a ptal se, kde jsi. Teď mě mají za blázna, když jsem jim vyprávěl, jak jí a tobě to bude slušet. Ona ale všechno odvrhla a naštvala se, její otec si nic nekoupil. Odešli. Tak kde si byl?!"
Coul se cítil provinile, že lhal, a kvůli lži teď mají o jeden hladový krk navíc. Dmor vyčkával a Hannah se rozzlobeně tvářila. Nikdy ji takhle neviděl se tvářit. Povzdychl si, zase. Pootevřel pusu, hledal správná slova, jak to říct.
,,Ehm. Mám to říct, nebo ukázat?" zeptal se potichu. Jeho otec zavrčel ještě více. Měl sto chutí kopnout do něčeho.
,,Nejdříve řekni!" Kdo ví, co můžeš ukázat, pomyslil si. Coul se poškrábal na bradě a díval na zem, zkoumal vzory podlahy.
,,Jde o to…Musíme se posadit," nakonec řekl, to se nedá vysvětlit ve stoje. Otec zaťal pěsti, aby se přemohl a došli do kuchyně, kde se posadili ke stolu. Hannah si položila Sam na klína. Coul si položil lokty o stůl, zakryl si tak částečně obličej. Poté je položil a začal: ,,Dnes do Firstentallu přiletěl Jezdec Eragon Stínovrah a Safira. Drak."
Po tom, jak vyslovil drak, Dmor svůj obličej zkroutil do obličejů odporu, strachu, nesnášenlivosti a jiných. Ne do úžasu, jaká významná osoba sem přišla.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama