close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

upíří příběh : Lechanův návrat - 19. Zkoušky

30. června 2009 v 19:59 | Aranel van de´Corvin |  Lechanův návrat

Večer je dost mrazivej. Oliver dělá, jako by tam Alex nebyl a s náma toho taky moc nenamluví. A ta špatná nálada padá na nás na všechny. Rychle něco zakousnu a radši jdu napřed, dneska je porada a ještě bych chtěla stihnout pokecat s Tracy.
Když jí vyprávím o tom, co se stalo mezi klukama (o novém upírovi pomlčím, protože nikdo jinej neví, že Lechan může pronášet lidi podchodem)
Tracy hned vyjekne: "Chudák Alex! Já vim, že to zvoral, ale vždyť ho znáš! On je prostě pro legraci a každou zábavu a neví kdy přestat! On to tak nemyslel!"
"Třeba ne, ale co Oliver?"
"Já vim, ale Alex už se potrestal sám!"
Vyruší nás svolání na shromáždění.
Na poradě Viola přednese, co se stalo v baru.
"Toho kousnutýho chlápka se podařilo zachránit, ale toho probodlýho ne!"
Viola měla prý co dělat, aby na policejním ředitelství vysvětlila, že je to práce vzbouřenců. Ale stejně jsme teď v nemilosti, protože je samozřejmě nezajímá, kteří upíři zakousli člověka, ale to, že ho vůbec někdo zakousnul! I když má silné manipulační schopnosti, tak samozřejmě ti nejvýše postavení o naší existenci vědí.
Alex tedy dostal za úkol obcházet místa, kde hlídka zjistila něco podezřelýho a snažil se napojit na Anechelly myšlenky. Jindy by z toho měl radost, ale dneska jenom rezignovaně přikývnul. Když jsme se rozcházeli, tak se otočil na Olivera, ale ten se mu vyhnul. Alex se za ním šoural jak zmoklá slepice.
zítra už konečně dělám ty poslední zkoušky! A Oliver ty vyrovnávací. Zaťukám u něj na dveře. "To jsem já!"
"Pojď dál!" zrovna odkládá nějaký zápisky.
"Jak to zejtra vidíš?!" ptám se ho a přisednu si k němu.
"Mám totální prázdno! Teda spíš mam plno něčeho jinýho! A tohle už mi tam nevleze!"
"To zas přejde!" snažím se ho povzbudit.
"Já vim, ale bolí to! To víš, že by sem ho nejradši teď měl u sebe! Jenže to není tak lehký! No co bys dělala ty?"
"Já bych zuřila! Konec konců už jsi to jednou viděl, když se Lechan objímal s Alicií!"
"Ale to bylo jen přátelský!"
"Pro mě ne! A jak jsem to mohla vědět? Nejradši bych ho bejvala něčím praštila po hlavě! Ale mě zas tropí jiný věci!"
"Co vy dva tady?" vtrhne do pokoje Lechan.
"Neumíš klepat?" zatřese hlavou Oliver.
"Na co?" a otočí se hned ke mně. "Nebude ti vadit když by přijela pozítří na návštěvu Alicie? Radši se tě ptám předem!"
"Nemáš kladivo nebo něco?" obrátim se na Olivera. Ten se uculí.
Lechan pozvedne nechápavě obočí.
"A když by mi to vadilo, tak nepřijede?" neobtěžuju se mu nic vysvětlovat.
"Hmm, ne, tak bysme si dali schůzku někde jinde!"
"Aha, tak to ať přijede radši sem!" říkám trochu neochotně. "Venku to teď není moc bezpečný pro upíří známý!" dodávám hned.

"No tak, jaký je číslo pro Týřov?" opakovaně se mě ptá se zoufalým výrazem vysoký vysušený upír profesor Numero…ogie. "Vzpomeň si přece!"
"03…" a dál prostě nevim. Něco střelim od boku, ale pravděpodobnost, že se trefim je samozřejmě mizivá.
Sušina si povzdechne. "Sice by ti předčíslí moc nepomohlo, ale aspoň ty okresy jsi se zřejmě učila! Co mám s tebou dělat?! Konec konců jestli zůstaneš trčet doma kvůli tomu že nebudeš vědět jak se kam dostat, tak to bude tvoje hloupost a třeba tě to přinutí se to pak doučit!"
,No to určitě!" pomyslim si v duchu. ,Kvůli tobě se to tak budu učit!´
"Takže bohužel tvoje zkoušky nejsou úplné! Takže v září se….."
v tom ho přeruší jiný upír a něco mu zašeptá. Sušina se na to moc netváří, ale nakonec přikývne. "No dobře, já s tím sice nesouhlasim, ale byl jsem přehlasován, takže ti tu zkoušku, i když s nelibostí, potvrdím!"
Hurá! Málem vykřiknu nahlas.
"Takže mám všechno?" zeptám se pro jistotu.
"Ano! Můžeš jít!" říká suše sušina. "Nejspíš domu, to bude asi jedinej kód, kterej znáš!"
Velice ráda za sebou prásknu dveřma. Uf, to bylo o fous.
Alex ke mně přiběhne. "Tak co, jak jsi dopadla?"
"Prošlo to"
"Já ještě čekám na Olivera, je uvnitř, chci mu popřát jako první a něco mu dát!" tajuplně se usměje.
"A co když to neudělá? To bys to odnes dvakrát tolik!"
"Ale udělá, je náramně chytrej!"
"To ti neberu, ale vyrovnávací nejsou jen tak! Měl na to málo času a pak taky mu nepřidalo, že..…"
"Prosimtě mlč! Už takle si to budu sto let vyčítat! A mohl bych tě o něco požádat?"
"Hmm!"
"Mohla bys jít napřed? Víš, mam obavy, že kdyby uviděl někoho známýho, tak by mě ignoroval a chtěl bych tomu předejít…. Prosím nezlob se!" žadoní se zoufalym výrazem v očích.
"Já jsem stejně chtěla jít!" řeknu takticky. "Uvidíme se doma! A držim kořist!" otočim se za ním a naznačím zubama to, co lidi nazývají držim palce nebo pěsti.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 FOX ♥ FOX ♥ | Web | 30. června 2009 v 22:29 | Reagovat

=) Hmm..budu si ji asi muset přečíst od začátku! =P Tož, jak si užíváš prázdnin? ;)

2 Greeny your SB :-) Greeny your SB :-) | E-mail | Web | 1. července 2009 v 7:30 | Reagovat

jestli budeš mít zájem,u mě je bleskovka!:-)  

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama