9. července 2009 v 20:32 | Aranel van de´Corvin
|
Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale neměla jsem čas. Doufám, že se vám to bude líbit xD
To byl týden! Samý učení, ještě že už je červen. Teď si čtu v klidu na střeše knížku od Kinga: Řbitov zvířátek. Je to úplně super knížka, akorát za chvíli začne večeře, takže se půjdu najíst. Zaklapnu knížku a pomale lezu dolů. Otevřu okno do koupelky a skočím na zem. Žbluňk. Ou, to není dobrý. Podívám se na zem do čeho jsem to šlápla. Do vody. A kruci! Rychle se rozběhnu k vaně a chci zavřít kohoutky, z kterých proudí voda, ale nejde to! Voda je úplně všude. Musí to prosakovat dolů.
" Co to tady děláš?!" Hyena vrazí do koupelny dřív než jsem stihla dojít pro pomoc. Lekla jsem se tak, že jsem pustila knížku na zem( super je z knihovny).
" Někdo musel rozbít kohoutky. Nejde zastavit voda." Snažím se znovu zavřít vodu, ale marně. Do koupelny přiběhla i Lara.
" Co se to tu děje?" tázavě se na mě dívá.
" Corvinová vytopila barák! To se tu děje!" Hyena mě odstrčí na stranu a já uklouznu na vodě. Rozmáznu se na zemi a praštím se do hlavy.
" Jsi v pořádku?" Lara mě zvedne na nohy.
" Jo." Potichu brouknu. Hlava mě moc nebolí, spíš se soustředím na to co dělá Hyena.
" Jdu pro opraváře. TY se odtud ani nehneš!" ukáže na mě prsem. Lara se na mě zmateně podívá, ale já už jdu hledat nějaký kýbl.
" Co tam proboha děláte?" Na chodbě jsem potkala Dereka, kterej se na mě díval jak na blázna.
" Já hledám kýbl a Lara je nahoře." Křičím za ním, když scházím(letím) ze schodů. Derek tu je poslední dva měsíce v jednom kuse. Nikomu tu nevadí, ba naopak dívčí společnost ho uvítá velice ráda(hlavně ty dvě slepice, s kterýma mám pokoj). V kuchyni čapnu první kýbl, kterej vidím a běžím zase nahoru. Když dorazím do koupelny, tak tam stojí Lara a Derek a o něčem živě diskutují. Ale jakmile si mě všimnou, tak přestanou mluvit. Strčím kýbl do vany a začnu vylejvat vodu ven z okna. Jde mi to docela blbě, protože mám sádru, ale dá se to.
" Ukaž pomůžu ti." Derek si vezme kýbl a nadpřirozenou rychlostí začne vylejvat vodu ven. Rozhlídnu se okolo. Všude je spousta vody. Muselo to tady téct hodně dlouho. To si nikdo nevšimnul, že z koupelny teče voda?
" Kde jsou všichni" Otočím se na Laru, která hledá nějaký hadr.
" Šli do kina. Dneska se přemítalo zadarmo." No jo, já zapomněla. Taky jsem tam chtěla původně jít, ale představa že budu v baráku sama byla lákavější. Chtěla jsem chvíli klidu. Tohle bych KLID nenazvala.
" Za pět minut je tady." Hyena vtrhne do koupelny a sjede mě pohled.
" Tohle si odpykáš děvenko! Budeš makat, jak mourovatá. Však ony tě ty roupy přejdou!" Otevřela jsem pusu dokořán. Já? Vždyť jsem byla pryč.
"Ale já to nebyla. Já jsem byla na střeše a-" Hyena mě zarazí gestem. Radši jsem zticha, než jednu chytnu.
" LŽEŠ! Nikdo jiný tu nebyl!Padej pryč, než ti jednu vrazím," prská na mě hyena o sto šest. Rychle se vymotám pryč.
Vztekle prásknu s dveřmi od svýho pokoje.
" Kráva!Blbka! P**a!" Začnu hlasitě nadávat jen co se za mnou zavřou dveře. Už mi leze na nervy. Vždycky všechno slíznu já! Někdo tu přece musel být. Mohl to udělat někdo předtím než odešel do kina. Slyším u domovních dveří zvonek. Vztekle vyběhnu z pokoje a jdu otevřít.
" Dobrý den, volali jste?" Slušně ho pozdravím a nasměruju ho do koupelny.
" Děkuji, že jste přišel tak rychle." Člověk by nevěřil, jak dokáže být Hyena milá. Opravář obdivně zapískal.
" Co jste tu dělali?" ukázal na vanu.
" To se zeptejte jí!" prskne a ukáže na mě.
" Ale já to nebyla!" Snažím se obhájit, ale bohužel to nikoho nezajímá.
"Radši se seber a jdi vytřít dolů obývák. Je tam potopa!" zařvala na mě Hyena a vrazila mi kýbl do ruky. Nijak jsem to nekomentovala a poslušně si šla napustit vodu.
V obýváku je vážně potopa. Vypadá to tady jako z filmu Lucie postrach ulice. No co, vezmu mop a začnu vytírat. Přísahám, že až najdu toho kdo to udělal, tak mu rozbiju držku.
" Co se tu děje?" Bože! Jestli ještě někdo dneska řekne tuhle větu, tak ho přetáhnu mopem!
" Někdo rozbil kohoutky a vytopil barák." Zahuhlám přes rameno ke klukům, kteří právě přišli z kina.
" Někdo?" zeptá se Luke.
" Samozřejmě, že Hyena to svedla na mě." Obrátím oči v sloup.
" Tý to je ale překvapení," zašklebí se Tom.
" A kdy se to stalo? A proč to svedla zrovna na tebe?" Luke se mračí.
" Nevím. Já jsem byla na střeše a když jsem šla oknem do koupelky dolů, tak jsem šlápla do vody. Muselo to týct hodně dlouho." Pokrčím rameny.
" Co tady okouníte? Padejte do jídelny." Hyena je všechny vyprovodí pryč z obýváku. Už se nemůžu dočkat, až se vrátí. To bude zase tyátr.
" Ukaž já to dodělám." Lara mi vezme mop. Rozplácnu se v křesle a položím hlavu do dlaní. To je den za všechny prachy, fakt.
" Z tohohle bude ještě pěknej průser," promluví potichu Derek, který stojí u dveří. Ani jsem si ho nevšimla.
" Ale já to vážně nebyla!" Podívám se smutně na Laru.
" My ti věříme." Usměje se povzbudivě Derek.
" Fakt? Tak to jste asi jediní." Hodím nohy přes opěrky.
" Nejsme. Lukáš, Tomáš a Alex ti taky věří," promluví jakoby nic Derek.
" Víš to jistě?"
" Vím, slyšel jsem jejich myšlenky." Slovo myšlenky zašeptal hodně potichu.
" TY nevytíráš?" Do pokoje vběhne rozčílená Hyena.
"Libuše mohu si s tebou promluvit?" Lara přestane vytírat a společně s Hyenou jde do kanclu. Zvednu se z křesla a začnu znovu vytírat. Mezitím přemýšlím, kdo by to mohl udělat.
" Ehm, tak co jak jde škola?" Snaží se Derek navázat konverzaci, asi vytušil že dneska se mnou do řeči moc nebude.
"Dobrý. Doslova." Na vízo budu mít spoustu trojek, ale dokud nepropadám, tak je to v poho. Derek se zasměje.
" A co kdyby jsme někam zase vyrazili? Třeba nakupovat? Nebo bys mohla přijít jen tak na návštěvu," přemýšlí na hlas Derek. Docela ráda bych někam vypadla, ale pochybuju že mě Hyena tenhle rok někam pustí.
" Přijď v lednu. Tou dobou už třeba budu mít povolený vycházky." Derek se začne smát.
" Věčnej optimista. Divím kde se to v tobě bere." To já taky. Já se spíš divím, že jsem se ještě nezcvokla. Tady je to horší než v blázinci.
" Al, máš jít do kanclu," zašeptá Lara mezi dveřma. Tázavě se na ní podívám.
" Pořád si myslí, že jsi to udělala ty. Můj názor jí vůbec nezajímá. Promiň," odpoví smutně.
" To nic. Mě to bylo jasný." Třísknu s mopem o zem a jdu na " popravu".
"Co si o sobě vůbec myslíš? CO?!" začne po řvát, ani se za mnou nezavřou dveře. Slyšela jsem holky běžet nahoru. Dělají dobře, taky bych nejradši zdrhla.
" Nic si o sobě nemyslím, protože jsem nic neudělala." Snažím se mluvit klidně. Hlavně se nenechat vytočit.
" NELŽI! Byla jsi tady jediná!" Hyena vyskočila z křesla.
" Ta voda musela téct hodiny! A to tady ještě všichni byli! Pryč byli nanejvýš hodinu a půl!" Park mají sto metrů za děcákem. Cesta trvá tři minuty.
" Nevymlouvej se!" Bouchne pěstí do stolu.
" Tak dlouho určitě voda netekla!"
"Ale jo tekla! Nebyla puštěná naplno, takže to mohlo trvat klidně tři hodiny!" Hyena začíná rudnout. Ou, to nebude dobrý.
" Tak…." Řve na mě jak na nějakýho tří letýho fakana (škoda, že ji neposlouchám).
"….nehneš se…." Hm, asi mi zalehly bubínky.
"…..a uděláš…." Musí to slyšet i sousedi.
" ….konec s…" Vždyť ji musí bolet hlasivky…
" …a nemysli si…." Třeba zítra nebude moct mluvit.
"…a ještě něco podobnýho…." Takový štěstí nemám.
" Posloucháš mě vůbec?!" Jenom neznatelně kývnu a Hyena dál pokračuje v monologu. Zajímalo by mě, kdy skončí.
" Je ti všechno jasný?!" Že by konec?
" Jo."
" Tak vypadni a dneska tě už nechci ani vidět." Rychle se zvednu a jdu pryč. Ještě si to rozmyslí a budu tu sedět do rána. Když za sebou zavřu dveře, tak se podívám na mobil. Byla jsem tam jenom třicet pět minut. To byl fofr.
" Jsi v pořádku?" Přiběhne ke mně Lara a Derek.
" Jo, proč bych nebyla?" Zmateně se na ně podívám.
" Slyšeli jsme co ti říkala, nebo spíš co na tebe řvala." Lara se tváří soucitně.
" A co vůbec říkala? Doufám, že si to pamatujete, protože jestli ne, tak jsem v průšvihu." Oba se začnou smát.
" Teď jsi jdi lehnout. Zítra ti všechno povím."
" Jo a dík za pomoc." Rozloučíme se a já jdu do pokoje. Dneska už na všechno kašlu.
Když rozrazím dveře do pokoje, tak si všimnu Moniky, která sedí na posteli a má oči plný slz.
" Co je?" zeptám se, jakoby nic. Určo ji nechal nějaký její borec.
" Já- já jsem jí to ří-říkala." koktá Monika. Zvědavě se na ní podívám. Co komu říkala? Tohle se mi nelíbí.
" Slyšela jsem, jak na tebe Libuše křičí." Monika si utírá uslzený oči.
"Hm." Na to není co říct.
" Kde máš to kvítko, co chodí s tebou?" Nikde tu nevidím bloncku.
" Šla ke klukům." Monika se už vzpamatovala a nebrečí. Díky Bohu.
" Je mi to líto. Nebyl to můj nápad." Sklopila hlavu.
" CO nebyl tvůj nápad?" Sednu si k ní na postel.
" To s tím kohoutkem. To Monča. Prý bude zábava. Než jsme odešli pryč, tak roztočila kohoutky. Chtěli jsme jen trochu vytopit koupelnu, nic vážnýho, ale potom se rozbily kohoutky. " Monika nevěděla kam s očima.
" A proč jste to neřekli?"
" Monča říkala, že jsou beztak všichni pryč a ty si tady jediná, tak vinu svedou na tebe. Promiň" Hlavně klid. Monika začala znovu bulet.
" No tak nebul. Bude ti vadit, když ti zabiju kamarádku?" zeptám se jakoby nic. Když chce bloncka válku bude ji mít….
Super....ty svině jsou dobrý....asi bych je zabila....