close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

5.Kapitola – Výslech 1.část

18. července 2009 v 14:17 | Aranel van de´Corvin |  Ztracená duše

Bylo to krásný pocit, probudit se v Sethově náruči. Zlehka mě hladil po tváři.
,,Dobré ráno krásko"
,,Dobré ráno"
,,Jak ses vyspala?"
,,Dobře zdálo se mi o tobě"
,,Vážně"
,,Počkej nelez si mi do snu že ne"
,,Ne a neboj nebudu se ti cpát do snů, aniž bych tě na to upozornil"
,,Děkuju, jsem ti za to moc vděčná, no teď' se půjdu osprchovat"
,,Fajn užij si to"Došlo mi že jsem jen ve spodním prádle.
,,Sethe můžeš se otočit jsem jen ve spodním prádle Hil mi nepřinesla pyžamo"
,,Myslíš že nesnesu pohled na tvojí podprsenku?"
,,No jelikož už si asi holku v prádle viděl tak asi ne"
,,Tak vidíš"
,,No dobrá" vysoukala jsem se z deky a šla do koupelny
,,Ty vole" ozvalo se za mnou. Dala jsem si sprchu a vyčistila si zuby. Pak jsem se vydala zpátky k Sethovi. Stále jen v prádel.
,,Ty vole!" tentokrát to nebyl Seth ale Luke. Seth vystartoval a zabalil mě do deky.
,,Díky Sethe"
,,Tý jo, seš tu první noc a už mu děláš striptýz, dobrý" smál se ale jenom on.
,,Né!, akorát tady nemá pyžamo" vysvětlil Seth
,,Ná tady máš mojí starou košili - na spaní" Seth mi podal modrou košili a já si jí hodila přes sebe. Pustila jsem deku, ale už to bylo jedno ta Sethova košile mi fakt sedla.
,,Luku vypadni Erika se chce určitě převléknout"
,,Ale prosim tě a ty tu jako zůstaneš, né vy dva spolu chodíte?" Oba jsme přikývli.
,,Tak to je hustý, gratuluju" začal nám oběma zběsile třást rukama. Myslím že Luke je jako dvojče Emmetta až na ten vzhled. S úvahou zmizel i Luke a překvapivě po sobě zavřel dveře. Stmívání mě fakt dostalo. Už přirovnávám Luka k Emmetovi. Pomalu mi začíná docházet že můj život a život v knize se nijak neslučují a já musím začít žít reálně i když to s upíry půjde velice těžko. Šla jsem se podívat na to co jsem "dostala" za nové oblečení. Bylo toho tolik, od lodiček po tenisky, od tílek po mikiny, od džín po legíny, šperky, pásky, čepice, klobouky. Seth mě vzal okolo ramen a políbil na krk.
"Tyhle by ti slušely" řekl a vyndal ze skříně ramínko s nádhernýma bílýma šatama na ramínka s černým zdobením. Oblékla jsem si je.
,,Erin mi slíbila že ti uvaří něco k snídani" A jo asi bych měla jíst. Naposledy jsem včera snídala. Při pomyšlení na rodiče se mi začala po tváři valit slza. Seth ji pohotově setřel z tváře.
,,Copak?"
,,Nic jen se mi zastesklo po našich"
,,Je mi to vážně moc líto"
,,Díky Sethe"
,,Měli by jsme jít na snídani"
,,Jo asi jo" Seth mě vedl po dlouhém schodišti až do kuchyně.
,,Dobré ráno" pozdravili jsme jednohlasně, ruku v ruce.
,,Ahoj broučci"řekla nám Erin
,,Doufám že máš hlad Eriko, kdy jsi naposledy jedla?"
,,No hlad už docela mám a naposledy jsem včera snídala"
,,Tý jo to bych asi měla přidělat" zvedla talíř s asi deseti palačinkami.
,,Myslím že to bude stačit"
,,Myslíš, no byla jsem nakoupit, mléko, šlehačku, jam, jogurty, kakao, chceš čaj nebo kafe?" chrlila na mě jedno za druhým, pomalu jsem jí ani nerozuměla co mi říká.
,,Čaj by mi stačil, děkuju"
,,Jistě, myslela jsem si to máte to v jídelně"
,,Erin kde je James a ostatní?" zeptal se Seth.
,,Šli na lov"
,,Aha" Sethovi zazvonil telefon.
,,Ryan prosím" z telefonu se ozývalo šumění ,,Dobře, v kolik, budeme tam, ano vezmu jí sebou"
,,Kdo to byl?" zeptala jsem se opatrně
,,Policie v deset máme být na stanici"
,,Proč?"
,,Asi kvůli nějakým papírům"
,,Aha"
,,Nasnídej se máme ještě hodinu a půl" šla jsem ke stolu a dala se do jídla.
,,Půjdu se převléknout" řekl na jednou Seth a zmizel do svého pokoje. Snědla jsem čtyři palačinky a vypila hrnek čaje. Do jídelny přišla Erin.
,,Chutná ti to, nevařila jsem už ani nepamatuju"
,,Je to vynikající" pochválila jsem jídlo
,,Ty už nebudeš?"
,,Ne ani ne jsem už fakt plná"
,,Ale k obědu jsem chtěla udělat kuře"
,,Děkuju ale můžu si ho dát jindy třeba k večeři"
,,Né! To budeš mít kalamáry"
,,Tak jo děkuju, půjdu za Sethem"
,,Fajn"
,,Sethe!" volala jsem. Nemohla jsem najít jeho pokoj. ,,Kde jsi?" za chvíli byl u mě. ,,Díky bohu budu potřebovat mapu"
,,Asi jo"
,,Co to máš na sobě" pohledem jsem sjela jeho oblek né že by mu neslušel, ale byl to nezvyk. Když mě dovedl do svého - teď' našeho - pokoje hodila jsem přes sebe sako a vlasy si vyčesala do drdólu.
,,Tak můžem?"zeptala jsem se
,,Jasně" Seth mě chytil za ruku abych se zase neztratila a šli jsme do podzemních garáží.
,,Jaké auto je tvoje?"
,,Támhle to černý"
,,Ferrari California?"
,,Jo" řekl Seth hrdě a otevřel mi dveře a zase je za mnou zavřel.
,,Neboj se" zašeptal
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kiera Kiera | 23. července 2009 v 12:03 | Reagovat

Celkem dobrý mno hodně dobrý u toho konce sem se zasmála :-D  :-D  :-D  :-D  ;-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama