4. července 2009 v 12:57 | Aranel van de´Corvin
Ano, už je to tak xD xD x Konečně se dozvíte kdo je Arya XD xD xD xD xD Je to sice úplná ptákovina, ale co xD xD xD
POHLED ARYI:
Kdyby Aro mohl zrudnout vzteky, tak už je červenej, jako prase. Když jsme u těch prasat, tak Caius mi zrovna jedno prasátko připomíná, ale nahlas to říkat radši nebudu.
" Taky vám příjde, že je tu dusno?" Usmívám se, jako sluníčko. Nač si kazit dobrou náladu. Vsadila bych se, že tu Aro hledá Marcuse.
" Vidím, že jste se změnili v Duo." Utahuju si z Ara a Caiuse. Doufám, že moji narážku pochopil, když se dívám na ten jeho ksicht, tak asi došlo…
" A kvůli komu?!" Prská Aro.
" Nějak ses zapomněl ovládat," připomenu jakoby nic. Emmett málem vyprskl smíchy, ale na poslední chvíli se mu to podařilo zamaskovat. Přesunu se na sedačku v obýváku a Cullenovi si posedají blízko mě. Volturiovi si sednou naproti. Vypadá to docela dramaticky.
" A jak se pořád máte?" Začnu navazovat konverzaci. Caius skřípe zuby.
" A DOST!" Caius vyletí, jako čet z krabičky, přesně na tohle jsem čekala. Caius se dá snadno vyprovokovat.
" Copak tě trápí, Caiusi?" Promluvím na něj, jak na Malého fakana.
" TY! To kvůli tobě Marcus odešel! Rozvrátila jsi naše impérium!!!!" Caius začne přecházet po pokoji a nevšímá si Ara, který se ho snaží uklidnit.
" Tím impériem myslíš tu skládku, kde jste tři tisíce let žili?" Pohodlně se rozvalí na gauči a
čekám komu dalšímu rupnou nervy.
" To nebyla žádná SKLÁDKA!" Aro vyskočil z křesla.
" Když myslíš,"pohodím lhostejně hlavou.
" Kde je Marcus," zeptá se Aro, když se uklidní.
" Já nevím. Naposled jsem ho viděla v tý vaší skládce." A dokonce mluvím pravdu. Po mý poslední a zároveň první návštěvě v Itálii jsem ho neviděla. Byla jsem tam před rokem a to jen na skok. Dala jsem jim na výběr: Buďto změní svůj " životní styl" a nebo půjdou pod kytičky. Jak to tak vypadá, tak Marcus změnil styl.
" Lžeš!" Caus by mě nejradši něčím umlátil.
" Nelžu. Řekni mi proč bych se o vás měla zajímat? Mám důležitější věci na práci." Já tak mám po večerech čas hledat Marcuse, jakoby mi nestačilo, že mám na starosti celý svět….
" Tak kde podle tebe," zeptá se Aro. Jde na to chytře, to se musí uznat.
" Hm, nevím, ale mohla bych to zjistit kdyby se mi chtělo," čistě teoreticky," ale zadarmo to nebude." Zamrkám na ně. Poprvý se podívám na Cullenovi. Vypadají docela vyděšeně, hlavně Edward, který čte Arovi myšlenky.
" Tak jinak," sednu si do tureckýho sedu," pomůžu vám a vy dáte všem pokoj. Nikoho nebudete buzerovat. Jestli nechcete už Marcuse vidět a je vám to jedno, tak se odporoučejte do tý vaší Kobky a hnijte si tam. Ale pamatujte na moji dřívější varování! Jestli budete dál zabíjet lidi, tak počítejte s mojí návštěvou a věřte, že přede mnou se neschováte." Tvářím se jako anděl pomsty a těkám s očima z Ara na Caiuse.
" Omluvíte nás na chvilku?" Všichni kývneme a Aro s těma svýma blbcama odejde daleko od domu, abychom je neslyšely. Teď se musí rozhodnout…
POHLED CARLISLEA:
Já a celá moje rodina sedíme, jako přimražení na pohovce a sledujeme Aryu. Nikdy jsem neviděl Volturiovi tak vystrašený. Jedno se musí Aryi uznat, umí si vyvolat respekt a často jde z ní strach. Nechtěl bych jí rozčílit…
" Co je?" Zeptá se Arya, když si všimne, jak na ní koukáme.
" Jak? Proč? Cos udělala?" Koktá ze sebe Edward.
" Říkala jsem vám, že když mě rozčílíte, tak se mnou sranda není. Řeknime, že Volturiovi mi nevěřili."
" Kdo jsi? Proč se tě Volturiovi tak bojí?" Vyslovím svoji otázku nahlas. Kdyby chtěli, tak ji zabijí na místě, tak proč to neudělali? Má Arya další schopnosti, o kterých ještě nevíme?
" Na všechny otázky odpovím, nebo se aspoň zkusím odpověď až odejdou Volturiovi." Utne konverzaci Arya.
" Co když neodejdou," zavrčí Rose.
" Neboj. Odejdou a ještě rádi." Začne se smát Arya.
Do místnosti vstoupí Všichni Volturiovi v čele s Arem a Caiusem.
" Vaše rozhodnutí zní," pobízí Arya.
" Odjíždíme a Marcuse necháme osudu," promluví tiše Aro.
" Čistě náhodou, kdybych potkala Marcuse mám mu něco vyřídit?"
" Zeptej se ho proč nás zradil," zavrčí Caius.
" Zamysli se Caiusi, opravdu vás zradil? Nezradili jste vy jeho?" Caius zatne ruce v pěst.
" Tady už nemáme co řešit. Rád jsem tě zase viděl Carlisle," kývnul na mě Aro.
" Já tebe taky, škoda že za takových podmínek."
POHLED ARYI:
Celá Volturiovic sebranka stojí pře domem. Vyměnili si s Cullenovýma nějaký ty pozdravy a chystají se odejít. Zajímalo by mě, jestli opravdu nechají Marcuse na pokoji. Pro jistotu ho najdu a budu ho varovat.
" Nezapomeňte na naši dohodu a pokud si myslíte, že něco přede mnou utajíte, tak jste na omylu. Přeji příjemnou cestu." Mávnu na Ara a Caiuse. Volturiovi se otočí a rychlým tempem odchází. Doufám, že si moje varování vezmou k srdci.
" Odpovíš nám na naše otázky," Alice si stoupne vedle mě.
" Když chcete," pokrčím rameny. Cullenovic zalezou do baráku a já jdu za nima jak ocásek.
POHLED ALICE:
Všichni sedíme nervózně v obýváku a čekáme na vysvětlení. Nikomu se nechce začínat s otázkami, tak začnu já:
" Kdo jsi?"
" Hned takhle z vostra, jo?" Zasměje se Arya.
" Jaký máš schopnosti?" přeruší mě Edward, který sedí v křesle naproti Aryi.
" Schopnosti? Těch mám spoustu. Nějaký moje schopnosti jste určitě zpozorovali, ale mám i další. Například ovládám přírodní živly, určitým způsobem se dorozumím se zvířaty, dokážu se přemístit, ale to moc často nedělám." Co? Tolik věcí? Nikdy jsem neviděla někoho s tolika schopnostmi.
" O nikom kdo má takový schopnosti jsem ještě neslyšela," zamračí se Rose.
" Dám ti hádanku Rose: Ovládá všechny živly, všechny bytosti, ale bůh to není. Má moc nad časem, ale osud to není. Má za úkol hlídat rovnováhu, ale strážce to není. Kdo by to mohl být?" Všichni se po sobě díváme. Já netuším kdo, nebo co to je.
" Když jsem byl ještě člověk, tak mi táta povídal historky o bytosti, která má nadpřirozenou moc a vládne světu. V naší době jsme jsi ji přirovnávaly k Diovi," zamyslel se Carlisle. Arya se začala smát.
"Kápnul jsi na to Carlisle. Skutečně mě někdy přirovnávají k Diovi, ale já sama bych se tak nikdy nenazvala," obrátila oči v sloup Arya.
" A jak dlouho jsi…eh…bohyně?" zeptala se nejistě Esmé.
" Dva roky, ale neříkej mi prosím bohyně, zní to hrozně." Zasměju se společně s Aryou. Opravdu to zní divně, když Aryu oslovíte Bohyně….
" Takovou chvilku? Já myslel, že s tím se už narodíš?" divil se Emmett.
" Ne, tuhle "schopnost" získáš během života."
" Ale jak? A proč zrovna ty?" vrčí Rose.
" Proč zrovna já? Tak to nevím, Rose. Od začátku všeho živého jsem pátá v pořadí. Přede mnou byly další čtyři Starší."
" Starší?" Zeptám se s Jasperem zároveň.
" Tak to bude na dlouho," povzdechne si Arya.
" Udělám ti kafe, nebo čaj chceš?" Nabídne se Esmé.
" Dyštak čaj, prosím." Usměje se na Esmé.
Když sedíme opět všichni v obýváku, tak se Arya pustí do vyprávění:
" Vrátíme se k původní otázce: Kdo jsem? Na tuhle otázku neznám odpověď, ale já a mí předchůdci si říkáme Titáni. Předem vás upozorňuju, že slovo TITÁN není to samí jako v řecké mitologii(Titáni a Titánky jsou v řecké mytologii synové matky země Gaie a boha Úrana.), i když určitá podoba by tam byla, ale to je vedlejší," Arya usrkne čaje a dá se znovu do vyprávění o Titánech….
ty jo...ja na to čumim
...upa užasné