close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

E: CP 14.kapitola

12. července 2009 v 9:33 | Aranel van de´Corvin |  Eragon: Coulův příběh


Celý den až do večera si potom povídali, vyměňovali se pocity a Coul se už nebál. Chtěl vyrazit z domu a jít za otec, předvést mu to, že není nic špatného být Jezdec. Ale i tak v sobě nenalézal dost odvahy. V noci se rozhodl, že vyrazí se Storkem ven do lesa se nadýchat čerstvého vzduchu, když už si tak dobře rozuměli. Stork mu předvedl svoje nově nacvičené druhy letů, jak letěl, jak nejlépe rozkousat veverku, aby mu neuvízla žádná kost mezi zuby, jak vyhrabat co nejrychleji díru a jiné věci. Pak se brzy k ránu, když ještě nevyšlo slunce vrátili domů a prošli zvětšenými dveřmi do sklepa. Stork byl už tak velký a pořád rostl, že nimi mohl chodit pouze se sklopenými křídly - jejich velikost v rozpětí byla veliká - a skrčenou hlavou. Coul nevěděl, jak tohle vyřešit, další zvětšení by bylo moc nápadné, a nechat to tak není moc dobré. Stork se bude muset ubytovat v lese.
Eragon by taky už mohl přijít.
To ano, nemůžu se dočkat, až mě Safira naučí různým trikům v létání!
Ty rád létáš, co?
Ano.
Že se vůbec ptám…
Prcku, nová přezdívka pro Coula, kterou Stork používá čím dál víc, že si na ni musel už prostě zvyknout, myslím, že bychom už mohli vylézt ven z tohohle stěsněného prostoru, nebo mi řekni, čeho se tak bojíš. Cítím tvoje pocity, radost, překvapení, smutek, a hlavně strach! Nemůžeš odkládat důvody, řekni mi, co se děje?

Coul zavrtěl hlavou, až se mu jeho kudrliny na hlavě ještě více rozcuchali. Nedíval se na draka, dráčka už by se nedalo říct k poměru jeho velikosti, ale občas pokoukl a všiml si neměnného a chápavého pohledu, který na něj upíral. Ke změnám ve velikosti draka došli ještě jiné, jeho oči více zlatě zářili a šupinám se nemohli rovnat jakéhokoliv drahokamy, ať jsou sebevíc krásné.
Nemůžu ti nic říct, odpověděl mu, ale v duchu si ještě pomyslel: protože bys mě měl za slabého a nezodpovědného Jezdce.
Hm. Jak chceš, ale jestli se máme skrývat, nebo jak tady tomuhle vězení říkáš, prcku, měl bych znát pravdu.
S tím Coul souhlasil, ale nemohl mu ji říct. Jsem slaboch, nezodpovědný, neodvážný, chybí mi kuráž, troufalost. Stačí?
No, já nevím.
Celé dny proseděl Coul, kromě vaření, ve sklepě a přemýšlel nad různými plány, ačkoli drak ještě nevěděl důvod toho skrytu. Maria i Milen, který své namalované obrazy začal prodávat na trhu a dostal slušné ceny, si povšimli změny, rozdílu v jeho chování. Když už měli společný oběd, nebo večeři, snažili se navodit rozhovor, ale vždy jim v tom nějak zabránil. Polil si kalhoty, dojedl, utíkal na záchod, nebo jiné triky. Čas utíkal a s ním se měnilo hodně věcí. Stork zanedlouho byl velký, že se musel co nejvíce schoulit, aby prošel vchodem bez poškození okolního rámu jeho drsnými šupinami. Pak ho Coul musel nechat venku v lese, aby se o sebe staral sám, ale celý den s ním trávil, a noc i párkrát prospal. Nastal nový den a Coula napadl další nový plán. Riskantní, neriskantní, musí se dostat pryč a Eragon už tu dávno měl být. Utíkal za Storkem a už z dálky ho myšlenkami volal. Ten nebyl přivázaný, osvědčil se jako chytrý tvor. Vyběhl z lesa a poslouchal v jejich spojení plán. Potvrdil ho, takový podporoval už od začátku.
Coul v lese osedlal Storka jeho sedlem - našel jeden návod - a sedl si na něj. Stork byl už dost velký a dokázal unést i třikrát těžší náklad, než je Coul. Coul, který seděl na drakovi jen dvakrát, a ani nelítal, protože nechtěl, se cítil v sedle, jako vládce. Seděl totiž drakovy na hřbetě je nádherný, maximálně příjemný pocit. Navíc, když se blbě pohnul, nebo už drak nedokázal náklad unést, pomocí dorozumívání, které bylo dál silnější, mohl kdykoliv slézt. Stork pak z lesa vykráčel. Každý jeho krok byl naplněn hrdostí, pýchou, radostí. Ani Safira takhle nekráčela. Vzali to oklikou a vyšli na cestu, kde se před nimi právě rozpínala cedule Firstentall, aby do vesnice vešli vchodem, jak se patří.
Stork při ohledu na první domy zářil radostí, že konečně zahlédne ve dne ostatní příbytky a lidi.V okně jednoho domku zahlédl Coul nějakého muže, pak mu došlo, že to je Katran. Jak spatřil nádherného, teď obzvlášť lesklého, velkého a elegantního draka, brada mu poklesla a zíral s otevřenou pusou. Coul se na něj usmál a pokračoval dál v cestě. Z domů vyšli lidé, a ti, kteří někam pospíchali, se zastavili a obdivovali ten pohled. Kluk, kterého znají, se kterým mluvili je Jezdec a právě kráčí na svém drakovi. Došel celou vesnicí až k hospodě U Kamaráda. Vešel dovnitř, Stork vchodem, jakým šla Safira. Za nimi se seskupovala nespočetná skupina vesničanů. Jak vešel dovnitř a Maria - která měla tuhle dobu směnu - zazářila.
,,Co si přeje Coul a Stork?" zeptala se a snažila zakrývat potěšení z toho, že vylezl mezi lidi a také předstírala, že je zahlédla až dnes.
,,Ovocný čaj prosím. A pro Storka…" odmlčel se.
Storku, chceš něco?
Ne. To jsou ti lidé nadšení, co, prcku?
To ano.
,,Pro Storka nic."
Pak si šli sednou ke stolu - jenom Coul, Stork by těžko mohl sedět na židli - a kolem nich se nahrnula malá skupinka lidí. Vyptávali se na otázky, jako třeba: Kde jsi byl? Co se s tebou stalo? Co si dělal? Ale o Eragonovi se nezmínili. Když Coul odmítal odpovědět na jakoukoliv otázku, hlouček se postupně zmenšoval. Coul nemluvil, jen usrkával čaj a duševně se se Storkem poděloval o pocity a seznamoval ho se všemi. Když u něho nakonec zůstal jen Stork a Kamila se svým manželem Jahodem, zeptal se.
,,A nevíte něco o Eragonovi?"
Kamila se provinile zazubila, jako by něco spáchala.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama