close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

5.kapitola:Šťastni ale né nadlouho 1/2

1. srpna 2009 v 8:34 | Aranel van de´Corvin |  Kariken

Ahoj...Pardón dlouho to trvalo ,ale to víte prázdniny furt jsme někam odjížděli k vodě za babičkama za tetičkama ,dědečkama a tak dále no teď pojedu zase za tetou na moravu tak zase nic :(



Ráno jsem se probudila tím ,že mi svítilo sluníčko do ksichtu ,ale jinak co víc bych si mohla přát.
Najednou mi někdo klepe na dveře a ozvese ,,můžu dál?,,.

Já:Jo můžeš Cloude.

Pomalinku otevře dveře a vejde dovnitř a zase za sebou zavře.
Přešel až ke mě k posteli a hupsne na ní.

Já:Co chceš?
On:No jenom jestli by jsi semnou nechtěla jít ven?
Já:Jo klidně.
On:Chtěl bych ti ukázat řeku v lese na kopci.Je to tam fakticky pěkný ,byl jsem tam včera odpoledne a fakt by se ti to tam mohlo líbit.
Já:Jsem si všimla ,že ty jsi nějak na tu přírodu viť.
On:No prostě se mi tyhle věci líbí no ,nemyslíš si ,že jsem teplej ,že ne.
Já:Ne proč?
On:No že si tak trochu i připadám.
Já:Hm...
On:Tak jdeme?
Já:Teď hned?
On:Jo.Počkám na tebe dole jo.
Já:Tak dobře no.

Zvedl se z postele a odešel pryč z pokoje.
Já jsem se taky zvedla z postele a šla jsem směrem ke skříni.
Otevřu skříň a vezmu si černý triko,černý tříčtvrťáky a oranžový pásek.
Rychle se svléknu z pižama a převlíknu se.
Vylítnu z pokoje a seběhnu schody dolů.
Koukám kde je Cloud a on už stojí u dveří s posměšným výrazem.
Já:Co je tady tak směšnýho?
On:Se koukni co máš na hlavě.

Šmátrám rukama po hlavě a nahmatám látku.

Já:A jej.Já mám na sobě ještě noční čepičku.
On:Vypadáš jako největší idiot.
Já:Díky za pochvalu ,mohl by jsi být někdy milejší!
On:V tomhle případě asi ne.
Já:Sundám si to a půjdu to dát do pokoje.
On:No to je jasný ,že si to sundáš přece si to nenecháš na hlavě ,bych se za tebe styděl.

Běžím znovu nahoru po schodech do pokoje ,otevřu dveře a švihnu čepici po posteli a běžím zase zpátky dolů za Cloudem.
Vylezeme ven a jdeme lesem po cestě ,která se mi vůbec nelíbí je totiž do kopce a já vidím ,že to bude na dlouho než tam vylezem jsem z toho hotová už teď a to jsme na začátku.
Cloud vypadá ,že mu to do kopce nevadí ,koukne se na mě a usměje se.

On:No ty teda nemáš moc výdrž ,když jde o cestu do kopce.
Já:No a ty jí máš až nějak moc ,že by jsi jí mohl rozdávat.
On:Neboj zachvíli tam budem.
Já:Není tady ta řeka nějak moc rozbouřená?
On:No je máš pravdu ,ale asi je to tím ,že jsme na kopci a řeky většinou májí silnější proud.
Já:Ano máš pravdu ...Hele už jsme vyšli kopec a řeka se sklidňuje.
On:Hm...ale asi nepůjdem k pramenu ,protože nás vedu úplně jinudy.
Já:Aha a kam nás teda vedeš?
On:Na jedno pěkný místo.
Já:Jó.Ty jsi ale romantik.
On:Né to né nejsem romantik vžádném případě.
Já:Roztomilý.
On:Co je roztomilý?
Já:Ale nic ,neřeš to.
On:Hele už jsme tu.
Já:Pěkný to tu je ,ty kameny ve vodě jsou krásný.
On:Viť nádhera a při západu slunce to tu je ještě hezčí.
Já:Mohli bychom tu počkat až bude slunce zacházet.
On:Klidně ,ale chcípneme nudou.
Já:Zkusím něco vymyslet abychom se zabavili.
On:Tak dobře.Já zkusím taky něco vymyslet .
Já:Nevíš kolik je hodin?
On:No zachvíli bude 1 hodina odpoledne.
Já:Jé...a v kolik zapadá asi tak slunce?
On:Tady když jsou tu ty stromy myslím ,že tak kolem 7 hodiny večer.
Já:No potěž to bude ještě 6 hodin nudy.
On:Nebude když něco vymyslíš.
Já:Ale co mám vymyslet?
On:No to je teď na tobě.
Já:Ach jo!

Já:Hele ,co třeba se v tý vodě trochu vyblbnout?
On:Neblázni ,vzdyť bude studená.
Já:Teď v červenci jo?A minulej rok v prosinci ta voda nebyla studená?!
On:Né protože to nebyla řeka a řeka se dost těžko ohřívá.
Já:Lépe řečeno se ti do tý vody nechce.
On:Chce ,ale né do studený.
Já:Jdu to vyzkoušet.
On:Jak myslíš ,ale potom mi nepolezeš na hruď až ti bude zima.
Já:To si jenom myslíš ,copak jsem to někdy udělala?
On:Co nebylo může být.
Já:Abych tě v noci nepolila ledovou vodou ,abys si rozmyslel co bude lepší!
On:Abych to nebyl já kdo by ti to udělal.
Já:Abych ti nahodou nevrazila ten tvůj deníček do huby.
On:Jak víš o tom ,že mám deníček?
Já:Myslíš ten s tou růžovou stuhou?Tak ten jsem viděla jak ho držíš v ruce a něco do něj zapisuješ víš.
On:Ááá....Měl bych si dávat pozor na to co dělám.
Já:To nemusíš ,jen kdyby jsi dával pozor předemnou co děláš.
On:No to ti pěkně děkuju.
Já:Nemáš zač.Tak a teďjdu se mrknout na tu vodu.
On:To už jsi měla udělat dávno.
Já:Tý,nepokoušej mojí trpělivost!
On:Dobře ,dobře.Jak si přejete vaše veličenstvo.
Já:Zmlkni nebo odemě jednu schytáš!
On:Dobře ,dobře....rozumím už budu sticha.
Já:No výborně...

Jdu k řece a tam vidím obrovskej šutr tak se na něj pokusím vyškrabat.
Zatím to jde jakštakš v pohodě až na to ,že ten kámen je vlhkej jako hovado a mě po něm kloužou sandále.
On:Tak co já myslel ,že půjdeš vyzkoušet vodu a né si dávat tréning šplhání po skal.
Já:Copak tohle je nějaká skála?
On:No pro mě to skála není ,ale pro tebe asi jo ,když ti to tak dlouho trvá vylízt nahoru.
Já:Notak si to zkus sám ty radile!
On:Né to je dobrý zůstanu u sezení.
Já:No proto.

Zkusím se dostat na támhleten výklenek.
Hlavně ppomalu a šlápnu na výklenek ááá jejda kluže to!
Já:Ááá sakrá padám!!
A šup na záda div ,že jsem si nevyrazila dech.
Cloud si jenom stoupne ,aby dobře viděl jak jsem se vymázla na zemi.
On:No vidím ,že z tebe horolezec nekdy nebude.
Cloud jde ke mě a já se na něj otočím a v očích se mi lesknou plameny tak hned spomali a zeptá se mě.
On:Nechceš pomoct vstát ze země?
Já:To by bylo od tebe to nejmilejší co bys pro mě mohl udělat.
On:Tak mi podej ruku.

A u toho se pekelně usmívá ,určitě proti mě zase kuje pikle.
Podám mu ruku a podškuju ,on mi řekl nemáš zač a zdáse ,že nic neudělal tak se snažil asi bejt jenom přátelskej.
Přátelskej?To u něj není moc normální ,kdyby mohl tak mě do tý řeky už dávno hodí ,šaty nešaty on by mě tam asi nejradši utopil jak se tak na něj koukám.
On:Jdu tu vodu zkusit radši za tebe a nebudu lézt zbytečně po nějaký balvanu.
Já:Tak dobře.
Jde k řece ,sedne si na zadek a zouvá si boty.
Vlezl do vody a poškrábal se na hlavě.
On:Je docela akorát.
Já:No vidíš a prej ,že to bude studený.
On:Hm...není to studený.A jdeš teda taky do vody?
Já:Asi jó no.

Začnu se přibližovat k řece a sehnu se ,abych si zula sandále a vlezla za ním do řeky.
Já:No jsem měla pravdu ,že to nebude studený.
A začnu se porásně procházet ve vodě.
On:Řeknu ti ,že to tu není zas tak hluboký sotva ke kolenům.
Trochu se porozhlídnu kolem sebe a všimnu si ,že jsem moc blízko Clouda tak se od něj radši trochu vzdálím ,aby ho zase něco chytrýho nenapadlo.
Kouknu se na něj a on si všimne ,že ho pozoruju tak se na mě taky začne dívat.
Ponoří ruce do vody a začne se usmívat ,vytáhne ruce z vody a v nich má vodu a hodí mi tu vodu přímo do ksichtu a začne se smát.
On:Měla jsi něco na tváři.
A směje se jak pominutej.
Přiblížím se k němu a přemýšlím v rychlosti jak mu to oplatit.
On:Copak už tam nic na tváři nemáš.
Sehnu se chytnu Clouda za nohu a on spadl celej do vody a na čele se mu náhle objeví vrásky.
Já:Byl jsi špinavej.
On:No to určitě jsi mě nemusela stáhnout celýho do vody se koukni jak vypadám jako zmoklá slepice.
Já:V tvém případě kohout.
A začnu se smát na celý les ,že radši berou roha.
A Cloud se mi zadívá na nohu ,přiblíží se a vezme mě za nohu a taky mě strhne celou do vody.
On:Já jsem zmoklej kohout a ty zase slepice tak jsme si kvit.
Já:Já na tebe nemám fakt už sílu!!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Věříš v nadpřirozené bytosti?( Upíři, vlkodlaci...)

Ano
Ne

Komentáře

1 Lee Lee | Web | 13. srpna 2009 v 13:27 | Reagovat

hej hrubá kaptiolka!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama