close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

E: CP 23.kapitola

13. srpna 2009 v 10:59 | Aranel van de´Corvin |  Eragon: Coulův příběh

Co teď? Musíme…nevím. Něco mě táhne zpět k Ceunonu, ale to může být Galbatorix.
Ano, ten všivák starý, prcku, radši tam ale neleťme.
Já vím, ani se mi nechce.
Letěli pak střemhlav dolů, kde Stork zvládl výbornou otočku a zrychlili, vyrovnali se a Stork se dál předváděl ve svých akrobatických schopnostech.
Jsi dobrý! Pochválil ho Coul. Stork si odfrkl.
To nic není. Drž se!
Další let, rychlejší než předtím, otočky, kotrmelce, pár siluet, let kolmo k zemi a hned další kotrmelec, který je vyrovnal.
Jsi…ehm…skvělý! Kolik ses…toho naučil…ale už nelítej…já se…jinak hodím šavli!
Pak zadunělo drakovo bručení, což mělo být smích. Ale drak se nepřestal předvádět, akorát se trochu umírnil. Letěli nad lesy a dostávali se k jezeru Isenstar.
Tady zastav, ať se osvěžíme.
Ano, uvidíš opravdovou spršku!

Letěli níž k vodě a Stork se do ní ponořil. Kolem něho vše vystříklo. Coul úžasem zaječel. Pak plavali a cákali. Coul sice po chvíli vylezl, aby mohl včas celý uschnout, zatímco stork ve vodě plácal křídly a užíval si téhle nové zábavy. Blížil se večer a tak se rozhodli tady utábořit. Ale nastala menší závada. Coul měl hlad a u sebe mu scházel nějaký nástroj na lov potravy. Ačkoliv se mu to hnusilo, musel využít Galbatorixovy pomoci, jeho zásoby starověkých slov. Chtěl zapátrav ve své hlavě, ale Stork mu to zarazil.
Ne! Něco ti ulovím já sám! Nemůžeme to využívat!
Ano, já vím…
Víš? Ale nevšímáš si toho.
Stork pak odletěl a zanedlouho držel v pařátech srnku.
Vem si stehno a vše jinak sním. To by ti mělo stačit, ne?
Ano…Storku, děkuji.
Pak nastal další problém, a to v zapálení ohně. Nechtěl se spoléhat na Galbatorixe, i tak by mu to Stork zadrhl a vzal do rukou dva kameny a škrtal nimi. Trvalo to poměrně delší dobu, než vyřknutím jednoho slůvka, ale Coulovi to nevadilo a zanedlouho si už opékal svůj kousek masa. Jak ho snědl, ulehl a přemýšlel, povídal si se Storkem. Později v noci usnul.
,,Coule! Nenuť mě pořád takhle s tebou komunikovat. Ale má to svoji výhodu. Ten, který tě posedl, by si snů nemusel všímat. Oznam mi vše, co se stalo! Dal jsi mi tolik hádanek a Safiře taky. Napadá mě jedině šílená teorie, ale u toho je možné vše. Mluv!"
Ach ne! Zase Eragon! Proč mě nenechá na pokoji? Ale má pravdu, snů by si nemohl všímat. Nejdřív se ho ale zeptám na odpověď na hádanky.
,,A co si myslíš?"
,,Nevím jistě…ale určitě to má něco společného s Galbatorixem. Ačkoliv je mrtvý, podle mě stvořil tu bouři a ta nějak pozmění každého člověka, který tama projde."
Docela chytrý, ale ne dost. Zkusím mu to nějak vysvětlit, ale ať to půjde!
,,Jsi blízko, Eragone Stínovrahu. Ale nevím, jestli to půjde vysvětlit…Dá se odnést duše někoho pryč, aby se k ní mohl jako mrtvý vrátit a pokračoval ve svých plánech? A dokáže ten mrtvý, a přesto živý někoho ovládat, dávat mu svoje nápady, obohacovat ho energií a chránit jeho mysl? Co si myslíš?"
Eragon tu bohužel není vidět, určitě by se zase ksichtil jeho přemýšlivým obličejem. Ale kdo by nepřemýšlel nad takovou těžce pochopitelnou událostí?
,,Myslím, že v tvém případě to jde."
,,Takže už chápeš moji a Storkovu situaci?" Doufám že jo.
,,Docela. Takže Galbatorix svou duši jako živý někam schoval-"
,,Přesněji dal Šruikanovi odnést někam do nebes."
,,a teď, když je mrtvý, tam uskutečňuje svoje plány. Vytvořil tu bouři-"
,,Ta bouře je on."
,,a když si ní proletěl-"
,,Promiň, ale neletěl jsem. Normálně jsme kráčeli po zemi, ve vzduchu je to v takovém větru nebezpečné. Ale jak zesílil, letěli jsme pryč do lesů, ale nemohli na stromy přistát. Tak nás ten vítr ovládl a odnesl nad bouři. Odkud bylo vidět…"
To se nedá popsat. Ukazuji mu tu tvář, ty hnusné černé oči.
,,Ach, to ne…"
,,Ale ano, on se vrátí…vlastně se vrátil hned po smrti."
,,A jestli to dobře chápu, pořád tě nějak…no, obrnil ti mysl, abych do ní nenahlédl. Vložil ti do hlavy slovníček starověkého jazyka, jak jsi si léčil to zranění…"
,,A taky zapaloval oheň a vítal elfa Ihardela."
Nastala chvíle ticha. To jsme to se Storkem v těžké situaci.
,,Eragone. Nevím, jak tohle ovládání zastavit. Jedině mě a Storka zabít. Ale nechci o něj přijít, nechci aby svět přišel o draka, ještě tak letecky nadaného, jako je on. A jestli půjdeš do té bouře, nechoď tam. Buď ti Galbatorix něco udělá, nebo mě ovládne a donutí proti tobě bojovat na život a na smrt."
,,Budeme muset ho nějak zastavit. Svolat všechny kouzelníky, a to nepřeháním. A sestavit zaklínadlo, co by ho navždy zničilo."
,,A nebo jak jsem říkal nechat to být a zabít mě…"
,,Ne! To ne. Obejdeme si i bez tohoto. Můžeme tě akorát využít, abys se naučil vzdorovat mu. A také, když budeme používat to zaklínadlo, bys mohl využít na něco co nejvíce energie, ale ne tvé, nýbrž jeho. Tak ho oslabíš a půjde to lépe."
,,Bláboly a bláboly. Jsem odsouzený."
,,A k čemu?"
,,Nevím."
Au! Co mě to tlačí hlavu do co nejmenšího chumlu? Au! Ale to je uvnitř mě! Ne…Ne…Musím ji co nejvíce zvětšit. Nesmím si svoji mysl zahnat do kouta!
,,Ne…já…nejsem…to…Galbatorix…mě…tlačí!"
Coul se vymrštil a probudil tak z konverzace mezi ním a Eragonem. Někdo se mu snažil vytlačit vědomí. Nebyl to nikdo, koho by neznal. Něco podobného zažil, ale zároveň nevnímal a nevěděl, že se mu to děje. On to zjistil, zjistil, že na něj chystají plán. Proč mu ho vůbec vykládal?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kolik ti je

8-10 let 3.4% (48)
10-13 let 20.4% (291)
13-16 let 57.2% (815)
více 19% (270)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama