14.Kapitola - Nechám ti tu své srdce
Už pár dní pozoruji jak Sethovi oči tmavnou, dnes už nabrali černou barvu. Věděla jsem že trpí, plane žízní. Jeho oči volali:,,Krev, krev, chci krev!" Nemám mu říct aby šel na lov? Zvládnu vůbec být bez něj? Dřív nebo později to stejně musí přijít. Nemůže vydržet bez krve věčně. Jaká je šance že když půjde Seth na lov, si pro mě přijdou a zabijí mě. Jsem statečná. Zhluboka jsem se nadechla a chytila kliku. ,,Jsem statečná"zopakovala jsem si znovu. Chvíli jsem postávala zabalená v ručníku v té krásné luxusní koupelně. Uvažovala jsem jestli mám opravdu jít a říct mu to.
,,Hele takhle to už vážně nejde" řekla jsem a přitom vylezla z koupelny. Seth se o něčem bavil s Jamesem. Oba se na mě podiveně podívali. Sakra zase trapas.,,Jejky já vás, asi vyrušila" začala jsem koktat.
,,Ne, stejně už odcházím"pronesl James ke mně,,Dělej co musíš synu" k Sethovi. Poplácal ho po rameni a odešel. Seth se na mě konečně podíval.
,,Co nejde?"kousla jsem se do spodního rtu.
"Musíš na lov"
,,Proč myslíš?"Jeho výraz ztuhnul.
,,Pozoruji tě máš žízeň"
,,Ještě pár dní vydržím"
,,Ne ty pojedeš na lov a nebo…skočím z toho okna" Při těch slovech jsem šla k otevřenému oknu.
,,To neuděláš"
,,Proč myslíš" šel pomalu ke mně
,,Zaprví, je mi jasný že to neuděláš. Zadruhý, i kdyby je mi to jedno. Skočím za tebou a chytím tě pak dopadneme na ze, ty buděš v pohodě a mě se nic nestane" Zamračila jsem se není mi moc milé když mě odmítá. Rozhodla jsem se hrát tvrdou hru, teď si uvědomí jak moc musí odejít Já sama nechci aby odešel, ale on musí a tak mu musím okázat že chci aby odešel.
,,Hmm ty nechceš na lov, ale potřebuješ nějakou krev k přežití, kde ji vzít…"dělala jsem že přemýšlím a začala si prohlížet svou pravou ruku,,…už vím"uchopila jsem nůžky co ležely na stole a přiložila je k ruce. Sebral mi nůžky z ruky.
,,To už tě nesmí nikdy ani napadnout!"
,,Může, musí mě to napadnout bez krve mě můžeš napadnout to tě nenapadlo! A když mě nezabiješ, zabiješ sebe"
,,Já vím" vzdychl,,asi si vyhrála"
,,Hlavně si to užij"
,,Nechám ti tu své srdce aby se ti nestýskala"
,,Dobře"usmála jsem se.
,,Někdo tu zůstane aby tě hlídal"
,,Fajn"souhlasila jsem,,Kdo tu zůstane?"
,,Nevím možná Ben. Byl na lovu nedávno"
,,To si užiju spoustu legrace"
,,To jo"souhlasil.
,,Co budeš lovit?"
,,Nevím, něco velkého"
,,Aha"
,,Může si zatím přečíst tu knihu jak jsem nedávno říkala"
,,Hmm možná"naposledy se na mě podíval a zavřel dveře. Šla jsem ke knihovně a vytáhla z ní tu knihu. Prsty jsem přejela přes tu obálku. Já vím zní to divně, ale čtu to hlavně proto že se líbila jemu. Rozvalila jsem se na posteli a začala číst. Už chápu co tím Seth myslel;"Myslím že by sis to MĚLA přečíst" Plně jsem se ponořila do příběhu z Los Angeles. Hlavní hrdinka Ashley musí ustát těžkou skutečnost. Kluk do kterého je zamilovaná odchází ze školy a ona ho asi už nikdy neuvidí. Ben - jak se ten kluk jmenuje - je ve čtvrtém ročníku a ona ve druhém. Nejdřív si Benovi rodiče přejí aby s ní chodil Emmett, Benův mladší bratr - Je stejně starý jako Ash - jejich, ale chtěli aby spolu chodili až teprve budou oba na vysoké. Nezamilovali se do sebe, ale za to s Benem ano. Museli řešit že jejich láska je zakázaná, Benova sestra Elle jim hodně pomáhá. Museli to tajit. Byla jsem asi jediný čtenář který to dokázal takhle cítit, nebo alespoň jediný lidský čtenář.. Po domě se začal rozléhat dětský pláč a pach něčeho spáleného. Seběhla jsem do kuchyně. Ben se snažil vařit a při tom krmit Jamese s Jane.
,,Pomůžu ti"řekla jsem a vrhla se ke sporáku abych ho vypla. Jídlo zdá se celkem přežila. O Benovi že se to říct nedá.,,Zvládnu to" řekl
,,To určitě řekla jsem posměvačně.,,Nejdřív se nakrměj děti a pak my souhlas?"
,,Jo"oba jsme si sedli já si vzala Jamese a on Jane.
,,Předpokládám že si sázku prohrál"
,,Tak nějak"pousmál se a podíval se na mě přes dlouhé řasy.

Adam(Ben McKanzie)


je to dobrý, škoda že jsem nečetla ty kapitoly předtím xD