25. prosince 2009 v 17:32 | Aranel van de´Corvin
|
V následující kapitolce by už se mělo něco dít xD Tahle kapitola je.... dá se říci předehra xD xD xD xD
Eragon: " Prosím!"
Pink: "Ne!"
Eragon: " Prosím!"
Pink: "NE!!!"
Eragon: " No tak, Pínk, prosím!"
Pink: "NE!"
Eragon: " Prosím."
Pink: " Začínáš mě srá-ehm štvát."
Eragon: " Prosím, prosím, prosím!!!!"
Pink: " Bez legrace."
Eragon: " Prosím."
Pink: " Ty seš taková vlez řiť, Oregone."
Eragon: " Učím se od mistra."
Pink: " Tím narážíš na co? A vol slova jinak ti nepomůžu."
Eragon: " NO ehm, já tím myslel, že no, eeee."
Pink: " To tlačíš nebo co?"
"PÍÍÍÍÍÍÍÍÍSK!" Dopr*****e, tohle mi trhá uši.
" Děcka, nechci vás rušit od velice důležitý konverzace, ale máme práci." Murtagh ukáže na vejce. Popravdě řečeno, to vejce mi už začíná lízt na mozek( a nemyslím to tak, že po mě to vejce leze) To je pořád vejce sem a vejce tam. Jednou si ho uvařím a bude pokoj.
" Tak kam to bude brácha?" Eragon vyskočí na nohy a bratrsky Murtagha poplácá po zádech. Murtagh na to čumí s pusou dokořán ( do tý pusy by se mu klidně vešlo jabko, nebo pomeranč? Ježiši nad čím to zase přemýšlím? ….no ale mandarinka by se tam vlezla určitě)
" Oregone, když někomu lezeš do prdele, tak aspoň nenápadně. Když si na čelo nalepíš cedulku: Jsem anální alpinista, tak to moc nenápadný není."
" Ušlo mi něco?" Murtagh čumí, jak poslední brambor a skutek utek.
" Ále, Oregon si chce nabouchnout další holku."
" To není pravda," založí si ruce v bok.
" Tak proč jsi mě před chvílí prosil, ať za ní zajdu a nenápadně vás seznámím?"
" Tak třeba jenom jako kamarádku?" zeptá se nevinně.
" No to je nápad! Hned za ní zajdu a řeknu jí, že si potřebuješ najít kamarádku, aby sis vyléčil mindráky z dětství. A že no, že tě holky nepřitahují…"
" To neuděláš!"
" Vsadíš se?"
" Vsázím na Pink," přihlásí se Murtagh a Trn se Safirou jenom pokyvují hlavou.
" Na to nemáš odvahu, vždyť-" Zbytek slov už jsem bohužel neslyšela, protože jsem se jako raketa řítila k vesnici( název vesnice si bohužel nepamatuju, kdo si ty jejich divný názvy má pamatovat? Proč nedají vesnici nějaký normální jméno? Třeba Třebíč, nebo Praha?).
" Stůj!" Áaaaa to je pako! Ten cucák na mě skočil!( tak to nemyslím vy prasata…na co hned ta dnešní mládež nemyslí?)
" Nikam!" přikáže. Nutno podotknout, že na mě stále leží, což se nelíbí Murtíkovi, kterej rudej v obličeji běží za náma.
" Slez z ní!" Murtagh čapne Eragona za límec a drží ho ve vzduchu.
" Klid, bratře." Murtagh se na něj podívá pohledem " Už mě neser!" a pustí ho.
" Jsi v pohodě?"
" Jo! Vždyť na mě jenom skočil. To už udělalo lidí!" Uh, tak tohle znělo divně i mě. Eragon je samozřejmě vytlemenej.
" Tak jsem to nemyslela!" začnu se hnedka opravovat, aby nedošlo k nedorozumění.
" Jen, aby! V Ellesméře jsi udělala pěknej rozruch!" Doufám, že nenaráží na náš odjezd…
" Chudák elf!" Tak naráží.
" No co? Neměl si začínat! Kdyby držel zobák, tak by se nic nestalo." Myslím.
" Náhodou, to byl můj nejlepší pobyt v Ellesméře," vecpe se do konverzace Eragon.
" Co je dobrýho na tom, že mu ustřihla vlasy?" rozčiluje se Murtík.
" Nová image?" Nadzvednu jedno obočí.
" Moc se mu asi nelíbila," uvažuje nahlas Eragon.
" Oo, ne! A jak jsi na to přišel? Podle toho, že se na Pink vrh s mečem a musela ji zachránit Arya, nebo podle toho že zrudl vzteky a drmolil něco o vraždě?!" Murtagh si založí ruce v bok.
" Hele nechte toho. Co se stalo, stalo se." Vtrhnu mezi ně, než Murtík dostane cholerický záchvat a urazí Eragonovi hlavu. Nevím proč z toho dělají takovou vědu, vlasy přece dorostou, ne?
" No, podle mě se naštval hlavně po tom co jsi mu řekla," ignoruje mě Eragon.
" Co řekla?" vykulí oči Murtagh.
" Cituji: Dlouhý vlasy, krátký rozum. Doufám, že ti změna prospěje." Murtagh bolestně zakvílí.
" Víš ty vůbec kdo to byl?" zeptá se vztekle Murtagh. Pěknej debil, už v tom lese se choval jako idiot. Ještě teď mě chytne cholerickej záchvat když si na to vzpomenu.
" Mahto! Jeden z nejlepších bojovníků!" Ma-co? Za takový jméno bych matku zabila.
"Hele to ještě nic není!" Eragon se směje, jako smyslů zbavenej.
" Kdybys viděl ten jeho výraz, když mu řekla: Žádný učený z nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali…to se ani nedá popsat!" Eragon se už válí smíchy na zemi. Za to Murtík dostane asi infarkt.
" Murtaghu, no tak! Vždyť to je blbec! Všichni to o něm ví! I Arya říkala, že ho nemá ráda!"
" Já vím, ale to neznamená, že mu to musíš dávat takhle najevo. Je to neslušný."
" Aby se elfové z tý zdvořilosti jednou neposrali! Jdeme!" Vytrhnu Murtagh vejce( podotýkám, že to dračí vejce a ne to jeho) a jdu do vesnice. Eragon se za mnou už taky koulí, ale Murtagh debatuje s Trnem a nějak se nemá k odchodu.
Po dlouhým, deseti vteřinovým, přemýšlení jsem se vrátila do tábora. Ve vesnici je na mě až moc rušno. Ještě že mám tábor kousek za vesnicí. Já věděla proč si ho tady dělám.
" Pink, mohla by jsi prosím tě zkontrolovat Eragona a Murtagha?" No to mě poser! Safira!
" Proč, když jsem odcházela tak byli v hostinci." Ou, prosím ať to není to co si myslím!
" Eragonovi myšlenky mi nedávají rozum."
Proč? Co jsem komu udělala?
" Jo, už tam jdu!" Mám takový pocit, že dneska budu zabíjet….
S nadějí rozrazím dveře do hostince. Naděje je v tahu, když uvidím Eragona jak leze po čtyřech a mňouká. Kopnu do sebe panáka a jdu hledat Murtagha.
" Prosím vás nevíte kde je Murtagh?" zeptám se slušně hostinskýho.
" Šel ven, slečno. Krapek přebral." Mrkne na mě. No mě to moc vtipný nepřijde. Objednám si dalšího panáka. Něco mi říká, že dneska to budu potřebovat…
" Murtaghu?" Před hostincem není, tak to jdu omrknout dozadu a kohopak nevidím? Murtíka, kterej sedí na šutru a něco huhlá.
" Murtaghu? Jsi OK?"
" To jsou ale koule!" Co?
" Takový vééélký koule!" zasměje se.
"Co to tady zase plácáš?" Jaký koule, sakra!?
" Moc, moc jich je."
" Murtagh vzpamatuj se, žádný koule tady nejsou!" Zatřesu s ním.
" NECH MOJE KOULE!" začne řvát zrovna ve chvíli, když okolo prochází nějaká stařenka…Super, čím dál tím lepší. Teď ze mě bude ještě úchyl.
" Máš je taky?" Bez komentáře. Musím ho někam " uklidit" než zase něco plácne.
" Murtaghu prosím pojď!"
" Ne-e." A proč se vlastně namáhám? Prvně přemístím Murtagha a pak se stavím pro Eragona.
" Tak, teď tady hezky počkej, za dvě minuty jsem zpátky." Murtagh jenom otupěle kývne. Teď rychle pro Eragona, než mi někam uteče.
" Eragone!" Spí jak zabitej. Chrstnu na něj vodu, aby se probudil.
" Eh?" zachrčí.
" Pojď za hostinec." Tam odtud ho už můžu přemístit. Nešikovně se zvedne a pomale se potácí ke dveřím. Trochu mu pomůžu jinak bych to byla do zítřka…