Ozvala další autorka, která by tady chtěla zveřejnit svoji povídku....nebudu to okecávat....jinak kontakt na autorku: katykaty96@seznam.cz
Byl nádherný letní večer.Marishka se prochází po zídce(okraji moře)a dívá se na hypnotizující měsíc v úplňku a mnoho hvězd.Přemýšlí o různých věcech.
Vtom někdo za zády řekne:Je krásný že?
Měla co dělat aby se leknutím nesvalila do vody. Rychle se otočila na černách žabkách a uviděla nějakého muže či kluka. (to nemohla poznat,protože měl černý plášť a nešlo mu vidět do tváře)
¨A…a…ano to je¨řekla přiškrceným hlasem
O krok přistoupil,instiktivně o krok couvla aniž by si to uvědomila.Rozum jí říkal aby co nejrychleji utekla ale srdce zase aby zůstala.Poslechla srdce.Sundal si kapuci.Byl tak nádherný.¨Ach¨Vytvořil krásný úsměv a odhalil krásně bílé špičáky,přiněmž se jí podlamovali kolena.Taprve po pár vteřinách si uvědomila že to vyhřkla nahlas.Zčervenala.
¨Upír¨blesklo jí hlavou
Uklonil se a řekl:Jmenuji se Gabriel.narovnal se
¨Já jsem Marishka¨Trochu se ho bála ale byl až moc hezký na to aby to dala najevo.
¨Co tady tak krásná slečna pozdě v noci pohledává¨zeptal se
¨Se procházím¨řekla
¨A mohu s tebou?¨zeptal se
¨Jestli chceš¨
Kráčeli vedle sebe asi tak metr od sebe.Přitom on ji celou dobu pozoroval.Narozdíl od něho ona na něj nepohlédla a ni jednou protože na sobě cítila jeho pohled.Aniž by si toho všimla tak byly od sebe už jen 10 cm a ona byla nebezpečně blízko okraje.
'Jestli spadnu do vody tak na to příjde.'říká si v duchu
Gabriel se najednou začne usmívat.
¨Co je tu tak směšného?¨říká naštvaně
¨Nic¨řekl
¨To si myslíš že ti tohle uvěřím?Tak to jsi na omylu.¨řekne a odchází pryč
Otočila se,uklouzne a začne padat do vody ale silné paže ji zachití kolem boků.Podívá se na něj vyděšeným pohledem.'Díky bohu'říká si v duchu.Přitáhl si ji k sobě.Takže jejich tváře byli asi tak 3 cm od sebe.Najednou obadva uslyšeli volání.¨Gabrieli…Gabrieli…
Otočila hlavu tím směrem a uviděla v dálce mužskou postavu.Když otočila hlavu zpět tak se polekala protože mu zčervenaly oči.'Co se stane když mě kousne?Umřu?Nebo se on otráví a mě se nic nestane?Ne já nemůžu umřít vždyť jsem nesmrtelná.to není možné.'myslí si
Jeho oči nabraly zase normální barvu.
Narovnal se a ona tím pádem taky.¨Uvidíme se ještě?¨zeptala se
¨Jestli chceš.¨řekl a zase se začal usmívat¨Tak ahoj¨řekl¨Ahoj¨řekla
Nato si dal kapucu a odešel.
Až si byla jistá že už je v dostatečné vzdálenosti tak hlasitě zapískala.počkala tak minutu a z vody se vynořil kůň.
¨Čau Dave jak se máš?¨Zařechtal¨Já taky¨řekla
Skočila do vody a proměnila se v mořskou panu a nasedla na Dava a obadva uháněli do jejich podvodního domova.Tam se najedla.Asi tak o půlnoci se vydala zpátky na povrch.Vylezla z vody řekla¨Kai¨a byla člověkem tedy jenom tak vypadala.
P.S.: Omlouvám se.....prvně jsem semka nedala celou kapitolu....moje chyba.....špatně jsem to okopčila xd


nechcem byť hneď ako tvoj prvý komentár kritička, ale mohla si to dať o trochu dlhšie. Na začiatok to ale vyzerá pekne zaujímavé a tajomné, takže si počkám a prečítam si čo napíšeš ďalej.
Dúfam že bude dlhšie pokračovanie 