28. února 2010 v 16:50 | Aranel van de´Corvin
|
Tak po týdnu tu je další kapča. Konečně se něco děje...teda podle mě xD xD xD A v další kapitole by se toho mělo dít ještě víc xD Plánuju do děje zase zapojit více Murtagha xD xD ....Jinak každý koment potěší...čím víc komentů, tím větší pravděpodobnost, že další kapča přibyde dřív....
P.S.: Je tam hrozně moc chyb....ale nechce se mi ta kravina znova číst, tak chyby ignorujte xD
" Děláš si srandu, že jo?" zeptá se Arya se zdviženým obočím.
" Eh? Cože?" Dneska mi to zase nepálí…ne že by mi to někdy pálilo....ale předstírat to můžu. Problém je v tom, že když otevřu pusu, tak to všichni poznají. Jedině, že bych ji neotevírala. Hm, ale to by vypadalo, že jsem debil. Ale já jsem debil…ale jak mám potom předstírat, že nejsem? Když otevřu pusu, tak zjistí, že mi to nepálí, když ji neotevřu tak zjistí, že jsem debil… Takže co bych čistě teoreticky měla dělat? Můžu kývat hlavou, ale to by vypadalo, že jsem postižená….a postižená nejsem. Doufám. Toho bych si snad všimla, nebo ne?.. Ha! mám to! Prostě to napíšu na kus papíru….proč to tady vůbec řeším?! Asi bych měla vysadit ty prášky…
" HEJ! Země volá cvoka!" Arya mě vytrhne z přemýšlení. Super, teď jsem ztratila vlnu( ne vlnu, jako klubko vlny! Co bych tady dělala s vlnou?....i když pár věcí mě napadá)
" Cvok slyší."
" Nevypadá na to," ušklíbne se.
" Na co, že jsi se to ptala?"
" Jestli si děláš srandu." Ukáže prstem na alkohol, který měl být přikrytý dekou, aby ho Arya neviděla….když jsme u tý deky, tak kde je? Zkušeným okem pozoruju terén. Deku zahlídnu dobrých deset metrů ode mě. Ale jakmile se k ní přiblížím, tak deka začne utíkat. Svině jedna chlupatá. Okamžitě se za ní rozběhnu, ale zakopnu o kmen stromu…samozřejmě, že se ' pozdravím' se zemí.
" Ježiši kriste! Jsi v pořádku? Nebolí tě nic?" Arya vystřelí jako raketa a zvedá mě ze země.
" Klid, jsem v poho. Jenom nechci vidět toho chudáka až ze mě vyleze." Pohladím si rukou bříško. Vidím to úplně živě! Porodní bába ze mě ' vytáhne' dětsko a řekne: " Jé, tady má monokl."
" Hele, tohle není vtipný. Vážně bys měla být opatrná."
" Jo, byla bych nerada, kdyby mladej, nebo mladá ze mě vyšli placatí. No, ale na druhou stranu by se líp rodilo." Chvíli nad svou teorií přemýšlím, ale přeruší mě záchvat smíchu.
" Ty jsi fakt magor."
*****v nevím kolik večer…ale rozhodně někdy po půlnoci********
" Ale no ták! Nedělej cavyky." Kroutím s flaškou před Aryou.
" Cviky? Proč bych je proboha dělala? Tady nejsem ve výcvikovým táboře!" Jedno se musím uznat, Arya je roztomilá, když se napije. Vypadá jako čertík z pohádky Princezna ze mlejna…jak kulí ty oči.
" Dej si ještě za mě. Já teď pít nemůžu." Dobře přiznávám, že jsem si párkrát lokla. Ale fakt jenom párkrát! Stačí, že to dítě bude zdeformovaný až ze mě vyleze…notorickej alkoholik z něho být nemusí.
" Já si jich za tebe dala už snad-" Vytáhne ruku a začne pomale počítat. U pěti se zastaví. Buďto neumí počítat, víc jak do pěti, nebo-
" Nevíš co jsem počítala?" zeptá se zvědavě.
" Ále! Jenom za jak dlouho uvidíš Eragona."
" Jó Eragon, to je jiná." Arya vyskočí a obejme strom. Víte, že už se ani nedivím. Každej je nějak úchylnej. Někdo třeba pozoruje ptáky( teď myslím ty co lítají), sbírá různý hovadiny, nebo objíždí stromy…
" Eragone, tak jsi mi chyběl!" Hustí Arya do stromu a chudák strom tam stojí jak opařenej.
" Heh, potřebuju na záchod. Za chvíli jsem zpátky."
" JO, jo. Já se tady zatím nějak zabavím." Chudák strom. Doufám, že mu neopadá listí…
S "těžkým" srdcem nechám Aryu se stromem a jdu dál do lesa, abych se mohla přemístit za Eragonem a přenést toho Tukana sem.
Plán byl jednoduchý. Přiměju Aryu, aby popřemýšlela a dala najevo svoje "city". Sice jsem Eragonovi neřekla, jak to udělám , ale to je nepodstatný. Eragon měl udělat jen jednu jedinou věc: Zůstat v pokoji a sedět na prdeli. Myslíte si, že to udělal? Jestli jo, tak myslíte ŠPATNĚ! Ten exot tady není. S nadějí jsem rozrazila dveře do pánských koupelen a doufala, že je na záchodě nebo se umývá. Ale našla jsem tam jenom nějakýho kluka, který právě vykonával svoji potřebu.
" Neviděl jsi tady někde Eragona?" zaprskám mezi futrama. Kluk zakroutí hlavou a zapne si rychle kalhoty.
" Hm, dík." Prásknu s dveřma a jdu zase zpátky do Eragonova pokoje. Pořád tady není. Jestli do pěti minut nepřijde tak se na něj vyseru. Naštvaně si sednu do křesla a čekám na to rozčepýřený pako.
" Sakra! Jsi můj bratr!" Murtagh zlostně rozrazí dveře a vběhne do pokoje. Chvilku po něm přicupitá i Eragon. Vypadá to, že si mě nevšimli. Skrčím se ještě víc do křesla a přemýšlím o nesmrtelnosti hovnivála.
" Murtaghu! Vzpamatuj se! Vždyť-" Eragon se zastaví v půlce věty. Něco mi říká, že si mě všiml.
"-to není tak hrozný." Pokračuje dál v debatě s Murtaghem. Ale Murtagh si všiml, že něco není v pořádku a podíval se směrem kam předtím čuměl Eragon. Bohužel nic neviděl. Ani nemohl. Přemístila jsem se pod postel.
" Co je?" Eragon si hraje na pako…moc práce mu to nedá.
" Proč jsi tam tak blbě čuměl?" Eragon nasadí nechápavý vý- co, co to je? Uh, něco po mě leze. Na sucho polknu a podívám se na svou pravou ruku…
" Áaaaaaaaaaaa!" Jako raketa vyletím z pod postele a utíkám pryč z pokoje. U toho máchám rukama a modlím se, ať jsem toho hnusnýho, velkýho pavouka setřásla. Měl snad deset cenťáků a byl chlapatej! Brrr! Vsadila bych se, že byl i jedovatej. Mezitím stihnu shodit dvě vázy a hrneček.
" Pink?" Slyším jak za mnou volá Eragon. A za chvilku uslyším i kroky. Tak nějak mi nedošlo, že jsem se odhalila. Bože! Já jsem fakt blondýna!
U schodiště mě dohoní Eragon a k mý smůle i Murtagh. Oba se tváří jako kdyby viděli ducha.
" Jsi v pořádku. Vypadáš na infarkt." Eragon mě chytne za ruku, abych mu nezdrhla.
" Taky jsem ho asi právě prožila, ty exote!" Když se konečně vydýchám z toho šoku, tak seřvu Eragona, aby mu to nebylo líto…
" A kde vůbec seš? Snad jsme se domluvili ne?" Založím si ruce v bok.
" Cítím z tebe alkohol?" ozve se Murtagh a přikročí blíž, aby mě mohl očmuchat.
" Víš co? Jdi čuchat na jinej konec hradu. Na tohle fakt nemám náladu." Opět se obrátím na Eragona a čekám na jeho odpověď.
" No bylo už pozdě, tak jsem si myslel-"
" Eragone! Proboha, nemysli! Jsi z toho akorát unavenej a výsledek žádnej."
" Neměla bys pít, když jsi těhotná." Teď mě za loket chytl Murtagh a přitáhl si mě k sobě. V očích mu jiskřilo. Dát k němu dřevo, tak chytne…
" A ty bys neměl chodit po večerníčku ven, ať tě neodnesou Klekánice!" Chci se mu vytrhnou ze sevření, ale ta potvora mě nechce pustit.
" Eragone, nech nás prosím chvíli o samotě." Eragon se poškrábe na hlavě. Zřejmě neví co má dělat…překvapivě.
" Jestli odejdeš, tak ti už nic neřeknu." Zahájím útok.
" Hele, Murtaghu, neblbni." Eragon přistoupí k Murtaghovi a něco mu zašeptá do ucha ve starověkým jazyce, takže vím houby. Ale Murtagh mě nakonec pustí a odejde pryč.
" Prosím tě pojď, než tam Arya objede strom." Chytnu ho za ruku a přemístím nás kousek od tábora.
" C-cože?" vykoktá ze sebe, když jsme na místě.
" Pochopíš, až uvidíš." Dovleknu toho exota do našeho tábora a hledám očima Aryu. Zděsím se, když ji neuvidím, ale nakonec si všimnu, že objímá jiný strom. Upřímně si oddechnu.
" Co jsi to s ní udělala?"
" Já? Nic. A neměj pořád, tak blbý otázky a jdi za ní." Eragon poslušně poslechne a jde za Aryou. Arya se zmateně podívá na strom a pak na Eragona. Nakonec, ale pochopí, že to co objímá je strom a skočí na Eragona. Eragon jenom kulí oči.
" Ty seš tááák sladkej." Štípne ho do tváře. Já se samozřejmě válím smíchy na zemi, protože jakmile ho Arya štípla do tváře, tak se lekl a pustil ji na zem…
Chvíli pozoruju, jak Arya s Eragon v klidu spí, opření o strom. Ale pak mě to přestane bavit, tak na ně vyliju hrnec se studenou vodou.
" Dobré ráno, hrdličky." Zaštěbetám. Eragon vztekle vyskočí na nohy a je připravenej k útoku, ale Arya nějak zezelenala.
" Je mi nějak divně." Chytne se za hlavu.
" Bych se divila, kdyby nebylo." Eragon, ale pohotově vytáhne z kapsy lahvičku, proti kocovině.
" Myslel jsem si, že provedeš něco podobnýho," řekl, když viděl můj výraz. Když Arya vypila i poslední kapku, tak se konečně usmála.
" Ehm, děkuju." Nervózně se usmála na Eragona. Ten jí úsměv oplatit.
" Co tu vůbec děláš?" vykoktala Arya, když ji došlo, že je tu někdo, kdo to být nemá.
" Ále, zliskala jsi se jak prase, tak jsem skočila pro Eragona, aby ti dal nějaký lektvar proti kocovině."
wow no ja nemozem
D to s tou dekou nemalo chybu
D ae rychle dalsie pokracko som zvedava co bude s murtaghom
DDD vies coe haluz??ked som sem prisla bola to len minuta co si to sem dala
DD