close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

25.kapitola-Uteč Kristiane

20. března 2010 v 17:58 | Aranel van de´Corvin |  Příteli můžeš věřit
Lucian seděl na větvi jednoho z mnoha stromů a díval se na Zoru. Seděla na posteli a se zasněným výrazem sledovala oblohu.
Musel se usmát, vymyslel naprosto geniální plán.
Zora vstala z postele a otevřela okno. V tom do jejího pokoje vpadl Lucian. Jednou rukou jí chytil kolem pasu a druhou jí držel ústa, aby nemohla křičet.
,Ahoj princezničko.´pozdravil jí.,Mám pro tebe dobrou zprávu.Brzo uvidíš svého miláčka.Špatná zpráva ale je, že dnešní noc nepřežije.´zasmál se a vyrazil se Zorou do svého sídla.
Kristian se neklidně převaloval ve své posteli. Zhluboka se nadechl a prudce se na posteli posadil. Ucítil vůni, kterou velice dobře znal, ale kterou by tu cítit neměl a to ho děsilo.
Cítil Zoru a když se velice pozorně zaposlouchal, mohl slyšet zběsilý tlukot jejího srdce a její tichý pláč.
Bleskurychle vstal z postele a zamířil za zvukem jejího nářku. Proběhl dlouhou chodbou a octl se v Lucianově pokoji. Tam na posteli seděla Zora a plakala. Oči měla naletké a mokré od slz. V puse měla roubík a ruce měla za zády svázané.
Když uviděla Kristiana, vytřeštila oči a něco mu chtěla říct, ale naprosto nic jí nebylo rozumět.
Kristian k ní přiskočil a roubík jí z úst sundal.
,Uteč kristiane. Prosím, běž!!´plakala Zora.
Kristian nechápal proč to říká. Chtěl vědět, kdo jí to udělat a v zápětí to také zjistil.
,Na vás je krásný pohled.´řekl Lucian, který stál ve dveřích. Na tváři typický úšklebek.
Kristian se něj nenávistně podíval.
,Copak se děje bratříčku??? Měl bys mi děkovat, že jsem ti ji donesl až sem a ne se na mě takhle ošklivě dívat.´řekl Lucian s úsměvem.
,Kristiane běž.´prosila Viola.
Kristan se na ni jen podíval. Stále tomu všemu nerozuměl, ale bylo mu to jedno. Sundal provaz z jejích rukou a chtěl s ní odejít, ale do cesty se mu postavil Lucian.
,Uhni!.´rozkázal mu Kristian.
Lucian se jen usmál.
,Nech ji odejít.´přikazoval mu Kristian.
,Ona klidně odejít může.´řekl Lucian.
Kristian to nechápal.
,Tobě to stále nedochází, že??? Mě nejde o ní, jde o tebe . . . teprve až zabiju tebe půjdu si smlsnout na ní.´řekla zasněně Lucian.
Kristian pustil Zořinu ruku a prudce strčil bratra do hrudníku. Ten přeletěl na druhou stranu místnosti a narazil do postele, kterou při tom rozbil.
,Jdi.´přikázal zoře, ale ta se od něj nehnula ani na krok.,Přijdu za tebou, přísahám.´
Zora se ho tedy neochotně pustila a chtěl odejít, ale v tom jí chytil Lucian, který využil jejich chvilkové nepozornosti.
Držel Zoru zezadu kolem pasu a z krku jí odhrnoval vlasy.
,Jestli jí nechceš, tak já si dám říct.´usmál se a jeho dlouhé špičáky se zabořily do Zořiny krční tepny. Zora vykřikla a vyděšeně se dívala na Kristiana. Ten bleskuryhle přiběhl a vyrval Zoru z Lucianova sevření.
Z ranek na Zořině krku se řinulo nepřiměřeně velkémnožství krve a Zora byla viditelně slabá, zdálo se, že každou chvíli omdlí. Kristian jí rychle položil na zem.
,Hned se vrátím lásko.´zašeptal a vstal.
Lucian stál naproti němu a čekal, co udělá. Adrenalin jim proudil v žilách a oba už chtěli boj. Tvrdý a nemilosrdný.
První zaútočil Lucian, ale bratr se jeho ráně vyhnul. Kristian tedy využil příležitosti a dal bratrovi pěstí. To se ovšem Lucianovi nelíbilo a také dal Kristianovi pěstí.
Znovu stáli proti sobě. Jenomže u dveří teď stál Kristian a Lucian stál zády k Zoře.
,Kristiane.´zašeptala Viola a oba se na ní podívali.
Kristian využil bratrovy naprosto fatální chyby a zakousl se mu do krku. Lucian vykřikl a snažil se ze sebe bratra dostat, ale Kristian se nenechal. Drásal bratrův krk a odhazoval kusy masa kolem sebe. Byl neuvěřitelně rozzuřený.
Skončil s tím teprve, když se Lucian přestal bránit. Slezl z něj a teprve teď si uvědomil, co všechno udělal a že se na něj dívala Zora.
Rychle se k ní otočil a setřel si krev z úst.
Zora se na něj dívala trochu vyděšeně. V obličeji byla bledá a zrychleně dýchala.
Kristian k ní přistoupil a pomohl jí vstát. Přitulila se k němu a on ji objal.
,Promiň, tohle jsi neměla vidět.´omlouval se jí.
Zora, ale nic neříkala. Chtěla už jenom být s Kristianem a nemyslet na nic. Chtěla zapomenout na všechno, co jí kdy Lucian udělal a i na to, že vůbec kdy existoval.
,Miluju tě.´zašeptala a omdlela.
Kristian vzal její bezvládné tělo do náručí. Odnesl jí do svého pokoje.
,Kde to jsme?´ptala se malátně, když se probrala.
,U mě v pokoji, musíš si odpočinout.´
Zora přikývla.,Jsem hrozně unavená.´
Opřela se o Kristianovo rameno a usnula.
Kristian ji lehce položil na postel a lehl si vedle ní. Celou noc ji sledoval a neustále se ujišťoval, že je v pořádku.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lenny Vampire Lenny Vampire | E-mail | Web | 20. července 2010 v 11:40 | Reagovat

Ještě dnes přečtu kap. 26 :-D  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama