close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Stav povídek: Život s Mortym.: jednorázovka desátá 100% (korekce)

21. Kapitola – Co se stalo na lovu sakra?

18. dubna 2010 v 14:06 | Aranel van de´Corvin |  Ztracená duše
 Když jsem se vyspala, zaslechla jsem jak se někdo dole dohaduje. Seth už se určitě vrátil z lovu. Seběhla jsem dolů, ale nikdo śi mě ani nevšiml. Všichni o něčem žhavě debatovali - jen nemám páru o čem. Sedla jsem si vedla si vedla Setha. Chytil mě okolo ramen.
,,Copak lásko?"
,,Nic"zamumlala jsem.
,,To nemusí být naše bitva"řekla nadějně Erin.
,,To je možný, ale nikdo si nemůže být jistý" James mluvil, až moc optimisticky.
,,Jaká bitva"zeptala jsem se, ale nikdo si toho nevšiml.,,Co se stalo? Jaká bitva?"zeptala jsem se znova. ,,Co se stalo na lovu sakra?" Konečně si mě někdo všiml.
,,Neboj se"uklidňoval mě Seth. Fakt skvělá odpověď.,,Hilary co vidíš?"
,,Sethe, nepospíchej na mě. Snažím se, ale je těžký něco vidět. Musím najít nějaký bod kterého se chytit"
,,Sethe, řekni mi prosím , co se stalo?" Prosila jsem.
,,Na lovu jsem, my všichni jsme potkaly jednoho upíra. V Grónsku to nevypadá dobře. Kingovi i jejich armáda se připravují na bitvu. Možná je to naše bitva" Svět se se mnou otočil. Jak se člověk cítí, když už mu zbývají jen poslední chvíle. Poslední chvíle s lidmi, které milujete.
Můj mozek mi moc nepomohl - nemohla jsem vůbec myslet. Nevím jak se cítit. Co bude dál? Zase uteču, nebo se vrhnu rovnou smrtce do náruče. Jsou i jiný možnosti - vítězství, je šance, že by jsme zvítězili. Ano? Jak velká? Sakra tohle není fér. Ale nikdo, asi neumírá moc brzy. Prostě jste k tomu byli předurčeni. Měla jsem potkat Setha, poznat Ryanovi.
,,Hilary zkus Eriku, kdyby to byla naše bitva, tak bys něco možná viděla." Co? Kdo to řekl? Čí to by nápad?" Seth. Podívala jsem se na Hilary. Její výraz ztuhnul. Nevědomky zírala před sebe. Tušila jsem co to znamená. Něco vidí. Co je to? Naše bitva?
,,Vidím" začala ,,Erika, omdlí za deset, devět, osm, sedm, šest ,pět, čtyři, chyťte jí někdo" Poslední co jsem vnímala byly silné paže, co mě zachytili při pádu do temnoty a pak už nic jen tma, černočerná tma.

,,Slyší mě?"Ten hlas bych poznala všude
,,Myslím, že ano" Hilary. Fajn, takže hlasy už rozeznávám. To budu v pořádku.
,,Eriko miláčku slyšíš mě?"potřebuji ještě chviličku.
"Neboj se Sethe, to je normální - je to člověk." James. Hej, já jsem dobrá.
"No jo, no jo, no jo." Seth, zase je buzeruje. Pak mu budu muset vynadat.
"Lásko, slyšíš mě?"zamrkala jsem. Seth mě pevně - až moc pevně - objímal.
"Klídek Sethy, dusíš mě." Povolil objetí, aby se mi mohl podívat do očí.
"Jak ti je? Není ti špatně?"
"Ne, mělo by?"pokud nepočítám, že jsem právě omdlela, tak jsem ok.
"No, já ti nevím, spíš budeš mít modřiny, chytil jsem tě, ale ehm…promiň." Nechápu. Á, kamenné ruce no jo asi pár modřin mít budu, ale je mi to jedno. Teď musím řešit něco důležitějšího.
"Hilary, vidíš něco?"začala jsem se škrábat na nohy.
"Ne Eriko, vůbec nic spojeného s bitvou."
"A to je dobrá, nebo špatná zpráva?"
"Ne, ale i jo. Je možný, že bitva není naše, ale taky je možný, že nejsem schopná nic vidět." Zdá se teda, že nevíme nic nového, co se dá dělat.
"Zkoušela jsem i pozorovat Kingovi a gardu, ale nic spojeného s námi tam není, myslím - doufám, že jde jen o planý poplach."
"Vážně."cítila jsem, jak se mi rozzářili oči. "To znamená, že budu žít." Seth se zasmál.
"Eriko, lásko, samozřejmě, že budeš žít." Znovu mě objal.
"Takže mi ukážeš svůj hrob, poletíme do Ameriky a zařídíme pohřeb pro rodiče?"
"samozřejmě, máme na to celou věčnost." Pošeptal mi do vlasů.
"Eriko?"
"Ano, Hilary."
"Budeš potřebovat na pohřeb nové šaty."
"Dobře, díky Hil." Tenhle poplach dopadl sice dobře, ale co příště. Vyhnu se smrti a nebo podlehnu. Kdo ví…

"Dopadne opravdu vše pro náš prospěch? Kolik dní ještě budu žít? A kolik bezesných nocí ještě budu mít?"                 

                           Erika Reed


→Autorka: AndyCullen

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 petra petra | 12. května 2010 v 16:40 | Reagovat

dokonci to je to zajimavi a super :-D  :-D  :-D

2 lucíí lucíí | 6. listopadu 2010 v 15:22 | Reagovat

šuo dopišton je to sskvělí :-)  :-)

3 Karry Karry | 28. listopadu 2010 v 14:54 | Reagovat

Je to super povídka, budeš ještě psát pokráčko? Doufám že jo :-D  :-D pře už to je celkem dlouho cos tohle psala... :-( Pls napiš další kapču :-D  :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama