Autorka→ bradova12@seznam.cz
Asi po hodině slyším na chodbě mužské hlasy.
"Láciusi pojď si semnou zahrát na schovku"
"neotravuj, jdi si zahrát s někým jiným" odpálkuje ho.
"ty si na mě tak zlí" zavzlyká ten druhý a jde dál (spíše do dalšího pokoje) zachví-li otevře dveře a vejde dovnitř.
"Olivere, pojď si se mnou zah…….." zahuláká a podívá se na mě "co si udělala s Oliverem" vylítne z pokoje jak hurikán " někdo je v jeho pokoji"ječí.
"kdo, kde" ozývají další hlasy.
Mezi tím už vyběhnu z pokoje na chodbu. Rozeběhnu se na opačnou stranu, kudy běžel ten kluk, zachví-li doběhnu ke schodům a seběhnu po nich dolu. Dole si nesl zrzek (trošku s červenějšími vlasy) knížky a jednu přitom četl.
"aaaaaa"podjelo my to na schodu a kutálím kotrmelce až dolu, přitom nechtěně podhrnu tomu zrzku nohy a zastaví mě až zeď.
"támhle je" zařve na mě ze shora blonďák" rozeběhne se dolu po schodech. Dole mu to, ale podjelo na jedné povalující knížce a sejmul chudáka zrzka na zem a ke všemu spadl ještě na něj (chudák zrzek, je jak madrace) vběhnu mezitím do jedné chodbičky, ale zjistím, že je slepá. Otevřu jedny dveře a vběhnu dovnitř. Hnedka co je za sebou zavřu, to do těch dveří někdo napálil. Oddychnu si a otočim se.
"tak proto tam byl takový rámus" řekne další zrzek, ale tenhle měl zase pirsingy "takže si nic prý nepamatuješ, jen své jméno. Jak mi řekl Oliver a pustit tě taky nemůže" podívá se na Olivera "takže máš jí na starost"
"cože proč já" vylítne černo vlasy kluk ze žídle a začne zběsile nadávat, proč zrovna on,
"protože si jí našel ve svém pokoji"řekl zrzek, když už mu lezl na nervy.
"ale, já…." Zkusí Oliver, ale když se po něm podívá ten zrzoun příliš hezkým (spíše vražedně) "dobře" pípne Oliver, zvedne se a jde ke mne, až teď si ho prohlídnu. Je docela hezký a má hrozně dlouhé vlasy. Má dlouhé černé vlasy a hnědé oči.
"drž se za mnou" řekne my, jen na to kývnu a následuju ho z místnosti ven na chodbu.
Projdeme chodbou do větší místnosti.
"Olivere ty jedeš"řekne k nám přicházející blonďák. Hele, to je ten co se vymázl u těch schodu. Pořádně si ho prohlídnu. Má dlouhé blond vlasy a modré oči "říkej mi Láciusi" představí se my.
"Natalí"
"jasně" usměje se na mě.
"já sem Dominik" přiskočí k nám nejmladší kluk, kterého zde jsem viděla.
"Samuel" řekne ten zrzek, kterému jsem před tím podkosila nohy a dál se věnuje čtení knihy.
"Met"
"Dagonet"
"Alexander" dal počítá prachy a nadával, že ostatní moc utrácej.
Potom co sem se ze všema seznámila se všema přítomnýma. mě odvedl do pokoje.
"kde budu spát"zeptám se ho.
"se mnou"
"na to zapomeň, to radši budu spát na zemi"
"jak chceš, ale věř mi, nevyspíš se, bude ti zima"
"nebude" odejde z místnosti a zamkne mě.
***dole v obýváku***
"jak se tu vzala" ptá se Lacius Olivera.
"jak to mám vědět, asi spadla z nebe"
"takže je to anděl"řekne Dominik.
"ne, to se jen říká"odpoví mu Samuel
"ale nemá tomu daleko" zasní se Oliver. Všichni se po něm podívají překvapeně.
"takže kdo je pro, aby tu zůstala, ať zvedne ruku" rázem všichni zvednou ruce i ti co jí ještě neviděli "takže je rozhodnuto, zůstává tu"
Oliver se vrátí, až po půlnoci do svého pokoje a najde mě spát na zemi. Přejde ke mne neslyšitelně."ty si nedáš říct" vezme mě náruče a přenese j k posteli, na kterou mě opatrně položí, aby mě neprobudil. Potom si z druhé strany lehne a zachví-li usne.
*** ráno ***
"budíček" běhá Dominik po celém sídle, zbývá mu už jen ten, kde spím já a Oliver. Dojde ke dveřím a otevře je "budíček" chvíli nás pozoruje "milenci sou to milenci"zahuláká Dominik a probudí mě.
"áááááááá" odstrčím od sebe spícího Olivera, který vylítne z postele a spadne na zem, konečně ho to probudílo."řekni to ještě jednou" vyskočím z postele a jdu k němu.
"jako milenci"
"zabiju tě"
"pomoc, chce mě zabít, Láciusi chraň mě"vylítne Dominik z pokoje a rozeběhnu se za ním (dupu jak slon).
"to si děláš pr**l, vylez z mé postele" slyším z vedlejšího pokoje vztekající hlas a následně se rozrazí dveře a z nich vyletí vzduchem Dominik. Dveře to bohužel nepřežili, sou rozdrceny a v nich je zapíchli Dominik.
"ku*va co se tu děje, to mě ani nenecháte vyspat ku*va" zařve vztekající Dagonet.
"ty jeden to odvoláš" škrtím Dominika.
"já odvolávám, Dominik je hodný kluk"pustím ho.
"muže mi někdo říct proč ty dveře sou na jiném místě než máj být a že sou tak zničení" přijde zrzoun až k nám "Láciusi mám pro tebe nový úkol" Lacius zbystří "kup si nové dveře"
"kde na to mam vzít prachy"
"mluví se tu o penězích" vloží se do rozhovoru Alexandr.
"jo, dáš Laciusovi prachy na dveře" odpoví mu Zrzoun.
"a kde mam podle tebe vzít prachy"
"tak mi vysvětli, jak platíš elektřinu"
"neplatím, jedeme na černo"
"cože, to si toho nevšimli"
"jo všimli, ale mi jsme už napojeni na vesnici" náhle se vypne proud.


Nááádddhhheerrraaaaaaaaaaaa
prostě suprový
nemůžu se dočket pokráčka
Super povídka 